meteorit

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Železo-kamenné meteority

Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. pallasity, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů. Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. (foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)

Síla výbuchu tzv. tunguského meteoritu se odhaduje na 10–30 megatun, tedy 2 000násobek atomové bomby svržené na Hirošimu. (zdroj: Shutterstock)

Část andezitového meteoritu Erg Chech 002. (zdroj: Darryl Pitt, Maine Mineral and Gem Museum)

Meteorické roje patří k nejpopulárnějším představením na noční obloze. Ultrarychlé meteoroidy z explozí supernov mezi nimi neuvidíme, ale mohla by je zachytit síť akustických detektorů.

Černý kámen na obrázku je meteorit Almahata Sitta, který v roce 2007 dopadl v severním Súdánu. Fragment má v průměru asi 4 centimetry. Ve výřezu mikrofotografie ze zkoumaného vzorku. Oranžová znázorňuje krystaly amfibolů.

Pětikilometrový kráter v Ora Banda vznikl po dopadu tělesa o průměru až 200 metrů.

Duhový meteorit z Aguas Zarcas

Meteorit Sayh al Uhamiyr 008 (SaU 008), který byl nalezen v roce 1999 v Ománu, se chystá na cestu domů.

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Wedderburnský meteorit z očí do očí

Zbrusu nový kráter na Marsu