mytologie

Nejhorší trest za prohřešek nebyla ve vikingské kultuře smrt, ale nucené vyhoštění, vyvržení ze společnosti.

Důraz na červenou barvu se objevil v 17. století ve Francii: Tehdy šlo o symbol prostituce či nelegální dětské práce. Ilustrace pochází z dětské knížky z roku 1911.

Esesáci mnohdy nechápali, jak jim má výzkum starověkých pohřebišť či pohanských legend pomoci k vítězství.

Útočiště v Ahnenerbe našli uznávaní etnologové, archeologové, orientalisté, biologové, botanici, lingvisté, folkloristé, genetici či muzikologové, ale i celá řádka podivných individuí.

Příběh o Husravovi a Širín je dodnes velmi oblíbený. Dokonce jej v ázerbájdžánském Baku v roce 2015 přehráli jako divadlo v rámci slavnostního zahajovacího ceremoniálu Evropských sportovních her

Praotec Čech na hoře Říp na obraze Josefa Mathausera.

Vlevo bronzová soška Taranida s typickými atributy, vpravo soška Sucella s pohárem a palicí. 

Místní školáci ukazují nalezené reliéfy, podle archeologů by mohlo jít o mezopotámského měsíčního boha. Vpravo podobná postava s rohy z nedalekého et-Tellu na Golanských výšinách.

Praotec Čech na hoře Říp na obraze Josefa Mathausera.

Novodobé pojetí rohatého boha plodnosti a stád Velese.

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Bůh stád Veles se svými atributy podle Andreje Klimenka. Po Perunovi byl Veles patrně druhým nejvýznamnějším všeslovanským bohem a společně tvořili ústřední božskou dvojici.