nemoc

Během čtvrté kandidatury již Masaryk ztrácel orientaci, neměl cit v jedné noze a ruce, byl roztržitý. Kvůli podlomenému zdraví nakonec abdikoval. (foto: Wikimedia Commons, Karel Čapek, CC0)

Francouzský neurolog Jean-Martin Charcot léčil hysterky hypnózou… (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Mezi chorobami přenesenými z lidí na zvířata dominují bakteriální infekce.

Dlouhodobý stres může vést i k fyzickému selhání, proto je namístě včas vyhledat odborníka.

Nakažení baribalové jsou nejprve přátelští, pak se jejich chování mění na letargické. Mají divné držení hlavy, třesou se, divně chodí a dramaticky hubnou. 

Infekce od mimozemšťanů

Dílo: román Kmen Andromeda
Kdy: 1969
Autor: Michael Crichton

Záhadná nákaza pocházející z vesmíru se stala oblíbeným námětem vědecko-fantastických románů od chvíle, kdy se lidé poprvé dostali do kosmu. Kmen Andromeda amerického spisovatele Michaela Crichtona (mimo jiné autora legendárního Jurského parku) vyšel poprvé tentýž rok, kdy Američané přistáli na Měsíci. Autor svým v pořadí druhým románem způsobil doslova revoluci na poli tzv. techno-thrillerů. Kniha, jež se o dva roky později dočkala i úspěšného zfilmování, detailně popisuje osudy čtyř vědců ukrytých v tajné laboratoři pod Nevadskou pouští, kde mají v kriticky krátkém čase najít lék na smrtelnou chorobu původem z kosmu. Neznámý mikroorganismus se na Zemi dostal spolu s asteroidem. Jak je u tohoto žánru typické, zápletka se značně zkomplikuje poté, co kmen Andromeda nešťastnou náhodou unikne z laboratoře…

Tetanus (Clostridium tetani)  

Zástava srdce a kolaps dýchacího systému je poslední smutné finále nemoci, při které vám smrt přijde jako vysvobození. Průběh křečí tetanu je skutečně děsivý a ono typické strnutí šíje, které postiženého zkroutí a propne, ne nadarmo připomíná pobyt na mučidle. Infekce se vyskytuje plošně, protože její původce si libuje v anaerobním prostředí. Typicky pak v půdě prosycené organickým materiálem. Do těla se dostane drobnou oděrkou, a pak se dva týdny množí až k fatálnímu stavu.

První pasivní vakcínu vyvinul v roce 1890 tým doktora Emila von Behringa a pokročilejší verze očkování nastoupila s II. světovou válkou. Zachránila životy milionům vojáků i civilistů. Očkování zůstává nezbytností, protože přírodní rezervoár bakterie je všudypřítomný, a ani pacienti, kteří mírnější tetan prodělali, vůči němu nezískávají imunitu.  Prevence se proto provádí očkováním tetanovým toxoidem. (foto: Shutterstock)

Mravenci druhu Lasius brunneus při starosti o larvy. Dělníci larvy přesunují poté, co bylo hnízdo narušeno.

Jen během 20. století neštovice zahubily 300–500 miliónů lidí a ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, National Museum of Health and Medicine, CC BY 2.0)

Lepra představuje infekční onemocnění, vyvolané bakterií Mycobacterium leprae.

Neléčená nemoc se mimo jiné projevovala vředy, ze kterých někdy vytékal sekret.

Ohroženým druhem je i jelen wapiti