Neptun

Zařízení Matter in Extreme Conditions (MEC), kde probíhají experimenty za obtížně představitelných podmínek. (foto: SLAC National Accelerator Laboratory, Olivier BoninCC BY 4.0)

05. 09. 2022

Nejčtenejší


Neptun, jak jej spatřila sonda Voyager 2, necelých pět dnů před nejbližším přiblížením sondy k planetě 25. srpna 1989. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)

18. 07. 2022

S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá Neptun mezi menší plynné obry Sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.

12. 04. 2022

V superionizovaném ledu tečou atomy vodíku skrz kyslíkovou mřížku.

10. 04. 2021


Reklama

Vizualizace pohledu na Neptun z jeho největšího měsíce Tritonu. | zdroj: ESO/L. Calçada (CC BY 4.0)

14. 02. 2021

Také na Uranu jsou k vidění polární záře, takhle je v roce 2011 zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled. | Zdroj: ESA/Hubble & NASA, L. Lamy / Observatoire de Paris (CC BY 4.0)

07. 02. 2021

Planeta K2-25b z hvězdokupy Hyády je o něco menší než Neptun, ale přitom váží jako 25 Zemí.

07. 08. 2020

Ledoví obři Uran a Neptun

03. 07. 2020

Chilský Blanco Telescope, kde běžel projekt Dark Energy Survey.

13. 03. 2020

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

18. 08. 2019

Reklama

Měsíc Triton na snímku sondy Voyager 2

29. 05. 2019

Zimní slunovrat je spojen s nejkratším dnem a nejdelší nocí v roce – 21. prosince se v naší zeměpisné šířce Slunce vyhoupne nad obzor na pouhých 8 hodin. Během letního slunovratu je to více než 16 hodin.

01. 12. 2018

Objekt 2015 TG387, čili „Skřet“, oběhne Slunce po své výrazně eliptické dráze jednou za 40 tisíc let.

03. 10. 2018

Již 28. prosince 1612 spatřil Neptun svým vlastnoručně zhotoveným dalekohledem slovutný přírodovědec Galileo Galilei.

03. 09. 2018

Během 70. a 80. let vyšlo najevo, že prstence nezdobí pouze Saturn, ale také Jupiter, Uran a Neptun

17. 06. 2018

Nejnovější snímky Hubbleova teleskopu ukazují, že bouře zaniká. Ještě v září 2015 měřila v průměru okolo 5 tisíc kilometrů, o dva roky později to bylo již „jen“ 3 700 kilometrů.

16. 02. 2018

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907