polární záře

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Takto zachytil geomagnetickou bouři v roce 2015 astronaut Riccardo Rossi z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl k vidění po dobu 15 až 20 minut. (foto: Petr Horálek)

Příprava suborbitální rakety mise LAMP na start

Sloupy jasné polární záře prosvítají i mezi mraky, 17. března 2015.

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Umělecké ztvárnění „lokálních“ polárních září na Marsu

Polární záře na Saturnu vznikají ze stejného důvodu jako na Zemi: v důsledku působení slunečního větru na magnetické pole planety. Na rozdíl od Země, kde polární záře trvá jen několik minut, na Saturnu je to i několik dnů.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko na snímku meziplanetární sondy Rosetta

Hora utopená v záři - Kirkjufell, Island

I kdyby neměl žádné polární záře, nabízí Island nepřeberné množství přírodních pokladů – od ledovců přes gejzíry a mohutné vodopády až po sopky. Jsou to však právě dobře pozorovatelné světelné úkazy na obloze, které se s ostrovem nerozlučně pojí. Ty nejkrásnější lze sledovat ze 463 m vysoké hory Kirkjufell na západním pobřeží. Při troše štěstí je však spatříte i na předměstí Reykjavíku, kde se k tomu jako ideální stanoviště nabízí maják Grotta.

Sobi dodnes tvoří pevnou součást tradice, a to i jako domácí zvířata chovaná na mléko, maso, kůži, k tahu či převážení nákladu.

Vlnění barevného závoje polární záře u městečka Grundarfjörður.