ptáci

Včely z mršin zrozené

Pověrám se nevyhnuly včely medonosné (Apis mellifera), považované za vzor pilnosti. Mnozí středověcí lidé se domnívali, že včely vznikají velmi nevábným způsobem – rodí se v mršinách dobytka a jiných zvířat. V té době se ještě věřilo na spontánní tvoření, například na vznik much ze zkaženého masa. Obdobně z jakýchsi drobných mušek, rodících se uvnitř mršin, pak měly vznikat dospělé včely. Středověký člověk odchovaný v patriarchální společnosti věřil, že si včely vybírají nejnoblesnějšího zástupce rodu a korunují jej za svého krále. Klíčovou roli královny poznali lidé mnohem později.

Věřilo se prý také, že včely mají své souboje cti a řídí se přísnými zákony roje. Pokud se například některá z včel provinila proti pravidlům, spáchala sebevraždu vlastním žihadlem. A konečně – včely byly někdy považovány za nejmenší zástupce ptáků!

12. 11. 2020

Nejčtenejší


S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit

31. 10. 2020

Křídla ambopteryxe připomínají netopýří. A nebyla moc funkční

26. 10. 2020

Typickým obyvatelem stromových dutin byl v minulosti sýček obecný (Athene noctua

26. 10. 2020


Reklama

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

21. 10. 2020

Arové hyacintoví vyhledávají na zemi velké palmové ořechy, které se jim tady louskají lépe než ve větvích stromů

25. 09. 2020

Pro Maory byl laločník posvátný a jeho peřím se původně mohli zdobit pouze významní náčelníci. Ve výřezu sameček a samička laločníka ostrozobého (samička má dlouhý zahnutý zobák) na kresbě J. G. Keulemanse z roku 1888.

19. 09. 2020

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

05. 09. 2020

Detailní počítačové simulace ukázaly, proč sokoli při útoku na svou kořist volí střemhlavý let z velkých výšek.

04. 09. 2020
29. 08. 2020

Reklama

Kaloň malajský (Pteropus vampyrus) je jedním z největších zástupců savčího řádu letounů. Rozpětí jeho křídel dosahuje až 1,5 metru. Křídla letounů tvoří lehká tenká blána. Ta sice na první pohled vypadá holá, ale ve skutečnosti je porostlá srstí.

21. 08. 2020

Hejna různých druhů ptáků společně shánějí potravu a brání teritorium přičemž taková aliance může trvat několik let. Nyní se ukazuje, že kooperace může probíhat také výhradně mezi dvěma konkrétními jedinci modropláštníka proměnlivého (na snímku vpravo) a modropláštníka modrofialového (vlevo).

17. 08. 2020

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

15. 08. 2020

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.

14. 08. 2020

Úchvatné barvy kolibříka žlutohrdlého (Chrysolampis mosquitus) vyniknou zejména při čelním pohledu.

08. 08. 2020

Dospělý kondor andský nemá přirozeného nepřítele. Dravci či lišky ohrožují pouze jeho mláďata.

29. 07. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907