ptáci

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

03. 07. 2020

Nejčtenejší


Přílet na hnízdo po náročném lovu v ranní rose.

06. 06. 2020

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

23. 05. 2020

Tučňák brýlový se vyskytuje pouze tady u jihoafrického pobřeží. Největší dvacetitisícová kolonie obývá nedaleký ostrov Robben Island.

18. 05. 2020


Reklama

Zcela mimořádnými letci jsou kolibříci, kteří nejen dokážou při letu stát na místě, ale umí i couvat.

06. 05. 2020

Drongo africký (ve výřezu) někdy plaší surikatu vlastním alarmem, jindy sáhne po vypůjčeném poplachu jiného ptáka.

25. 04. 2020

Chocholouši se pohybují pobíháním po zemi, přeletují jen nízko a zvolna nad zemí. Ozývají se vábením: „trydritrii“, které tvoří i hlavní motivy jeho písně. Chocholouši umí napodobovat i hlasy jiných ptáků.

22. 04. 2020

Vlhy pestré (Merops apiaster) patří k nejvzácnějším ptačím návštěvníkům na jihu Moravy.

01. 04. 2020

Faetoni musí být při návratu na hnízdo, skryté často pod kaktusy a ostnatým keřem, velmi opatrní. Pokus o přistání několikrát opakují

23. 03. 2020

Křídová fosilie z nizozemského Maastrichtu je jako poskládaná ze dvou různých ptáků.

19. 03. 2020

Reklama

Na slovo vzatý stopař

Když se řekne stopař, každý si hned vybaví mysliveckého psa. O schopnostech psího čichu skutečně nelze ani v nejmenším pochybovat. Psi, které využívá policie nebo kontrola na letištích, mají fantasticky vyvinutou schopnost vyhledávat drogy nebo bomby a překonávají v tomto ohledu jakékoliv dosud vyvinuté přístroje. Někteří psi dokonce dokážou sledovat stopu člověka, jehož pach zachytili před třemi dny – přestože mezitím procházel rušnými ulicemi a obchodními centry! Tvrdí se, že někteří psi dokonce umí „ucítit“ jistý druh rakoviny a jsou v tomto ohledu úspěšnější než sofistikované lékařské přístroje.

Ze psů disponuje nejlepším čichem bloodhound, který má zhruba čtyřicetkrát více čichových receptorů než člověk. Přesto ani on nemůže konkurovat medvědům, například největší současné šelmě medvědovi lednímu (Ursus maritimus)Medvědi totiž dokážou vyčenichat i tuleně pohřbeného pod metrovou vrstvou sněhu ve více než kilometrové vzdálenosti.

11. 03. 2020

Když ke konci kalendářního roku přijdou deště, pustá plocha slaných jezer se zaplní a ožije.

09. 03. 2020

Výr velký západosibiřský se vyskytuje v oblasti od Uralu přes řeku Ob až po Altaj.

07. 03. 2020

Bleskurychlé uši

Je známo, že ptáci z řádu sov (Strigiformes) mají skvělý zrak, a to zejména v horších světelných podmínkách. Pro svoji orientaci a loveckou strategii jsou však vybaveni i mimořádným sluchem. Relativně velké ušní otvory sov jsou umístěny v mírně odlišné pozici – jeden nad a druhý pod úrovní očnic. Díky tomu mohou dravci poměrně přesně odhadnout vertikální pozici zdroje zvuků, což je velmi důležité při lovu drobné kořisti typu hlodavců. Přímo fantastická je také reakční doba sov, během níž umí zvukový signál zpracovat. I v úplné tmě totiž dokážou zjistit polohu kořisti za pouhou setinu sekundy, což je čas, který lze změřit elektronickou časomírou, ale lidské smysly jej nezaregistrují.

Mezi ptáky vyniká sluchem také holub, který dokáže díky vnímání nízkofrekvenčních zvuků velmi dobře rozeznat terénní překážky typu horských štítů a aktivně tak zjišťovat a upravovat svoji polohu a směr letu.

04. 03. 2020

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

26. 02. 2020

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

25. 02. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907