rodina

Kennedyovi na Cape Code, asi 1935. Johnův otec Joseph Patrick Kennedy se prosadil jako podnikatel i politik. Také synové John (uprostřed), Robert (nalevo od matky) a Edward (s otcem) měli velké ambice.

O společenské potřebnosti sirotčinců v 19. století svědčí jejich zakládání. Roku 1900 existovalo v Čechách 60 sirotčinců. O sedm let později, roku 1907, jich bylo již 83.

Císařovna Marie Terezie se svou rodinou - Albert Kazimír Sasko‑Těšínský a Marie Kristina ukazují obrazy přivezené z Itálie. Vedle nich stojí Maxmilián František, Marie Anna, Marie Alžběta a o židli opřený Josef II.

Oficiální snubní fotografie Rudolfa a Štěpánky z roku 1881.

František V. Modenský a František Ferdinand.

Tradice „křtu“ se různí napříč zeměmi i etniky. Někde přichází ke slovu svěcená voda, jinde třeba slunce a kukuřičná zrna.

Váhavý střelec Nikolaj

Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918)

Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí svému otci, caru Alexandru III. a matce, carevně Marii Fjodorovně. Vlády se musel ujmout již ve svých dvaceti šesti letech, když jeho otec zemřel na nefritidu. Vzápětí se oženil s hesenskou princeznou Alexandrou, se kterou zplodil celkem pět potomků, z nichž posledním byl vytoužený následník trůnu Alexej. Mikuláš rozhodně nebyl rozeným panovníkem a rozhodování o důležitých otázkách vlády mu činilo nepřekonatelné potíže. Svou pozornost tak věnoval spíše řešení jednoduchých problémů, na které stačil jeho intelekt. 

Rusko se za jeho vlády potýkalo s vážnými sociálními a hospodářskými problémy, které po prohrané rusko-japonské válce vyústily roku 1905 v takzvanou první ruskou revoluci. Mikuláš byl nucen reagovat částečným opuštěním své samoděržavné politiky skrze vytvoření Dumy coby carského poradního orgánu. Po neúspěších ruské armády v bojích první světové války se namísto vládnutí sám ujal vrchního velení svých vojsk, čímž přispěl k postupnému rozkladu ruského státu a vlně revolucí, které se Ruskem přehnaly roku 1917 a které jej smetly z pozice vládce Ruska. (zdroj: Shutterstock, kolorováno AlixofHesse)

Jak si zjednat pořádek

Ivan Hrozný
kdy: 1530–1584 | kde: Rusko

Impozantní, ohromující, úžasný a krutý. I těmito slovy můžeme přeložit přídomek Hrozný, kterým byl titulován Ivan IV. Vasiljevič. Z moskevského velkoknížete to dotáhl až na post prvního ruského cara. Taková cesta na výsluní samozřejmě nebyla bez obětí. Obklopil se schopnými spolupracovníky a díky jejich pomoci dospěl až na mocenský vrchol. Budoval, reformoval, měnil k lepšímu. Poté ale slávou opojený vladař stále více propadal paranoie a hněvu a svých věrných se houfně zbavoval. Včetně členů vlastní rodiny. Manželek měl postupně osm. Poté, co je car zapudil, na většinu z nich čekal klášter, vyhnanství nebo nečekaná nehoda. Například je někdo potichu utopil. 

Násilný skon nástupce trůnu, druhorozeného syna Ivana Ivanoviče, měl ale radikálnější podobu. Ivan Ivanovič neměl s otcem nejlepší vztahy. První dvě manželky mu tatíček zavrhl a odeslal do kláštera. Když v pořadí s třetí ženou, Jelenou Šeremetěvovou, čekal dítě, došlo ke konfliktu. Car na svou snachu narazil v jejích komnatách a přišlo mu, že je necudně oblečená. Tedy spíše neoblečená. A zbil ji tak surově, až potratila. Ivan Ivanovič se své ženy zastal. Rozzuřený car jej udeřil do hlavy železnou holí tak silně, že následník trůnu o několik dní později zemřel. Ivan Hrozný se po celou tu dobu modlil za synovo zdraví. Údajně chodil po paláci a vyl žalem. Svůj čin už ale vzít zpět nemohl.

Sigmund Freud s dcerou Annou

Norská královská rodina - král Håkon VII., královna Maud a korunní princ Olaf.

Arcivévodkyně Gisella Habsbursko-Lotrinská se svým manželem Leopoldem Bavorským.

František Ferdinand a Žofie

Karel Ludvík (vlevo) s bratry

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.