rostliny

Tučnice mají na listech dva druhy žlázek. Stopkaté žlázky s deštníkovitou mnohobuněčnou hlavičkou produkují lepkavý sekret, který hmyz láká svým leskem a snad i vůní. Po dosednutí na list jej však tekutina znehybní a udusí. Menší přisedlé žlázky pak produkují trávicí enzymy a současně vstřebávají živiny. Jejich produkce se ale spustí až v okamžiku, kdy se chytí další kořist. Při trávení většího úlovku se mohou listy některých druhů svinovat od okrajů ke středu tak, aby natrávená tekutina nestékala pryč z listů.

Vývoj a vznik nových druhů tučnic probíhal ve třech různých oblastech. Jedna je na jihu USA, druhá ve Střední Americe, v Mexiku a třetí ve Středozemí. Kromě toho se ovšem tučnice vyskytují v chladnějších oblastech celé severní polokoule. 

Životní cyklus tučnic se liší právě podle lokalit, kde rostou. Rostliny z jihovýchodu USA jsou charakteristické stejnotvarými růžicemi listů, které vytrvávají celý rok a jejich tvar se nemění. Naproti tomu mexické tučnice mohou v období sucha vytvářet kratší, silnější listy, které nejsou masožravé. Rostliny mírného pásma zase přečkávají zimu pomocí zimních pupenů – hibernakulí. 

Květy tučnic vyrůstají obvykle jednotlivě a mají nápadnou pyskatou korunu, která připomíná květy rostlin čeledi krtičníkovitých, s nimiž jsou tučnice vzdáleně příbuzné. Květy rostlin jsou opylovány hmyzem a jejich plodem je podlouhle vejcovitá tobolka s drobnými semeny. (foto: Wikimedia Commons, Noah ElhardtCC BY-SA 3.0)

28. 05. 2021

Nejčtenejší


<p>Dorůstá až 50 cm, kvete v červnu</p>

01. 08. 2017

<p>Rosnatka okrouhlolistá má v&nbsp;české botanice několik názvů – mucholapka, rosička, rosník a díky paprskovitému tvaru listů se jí přezdívá také sluneční bylina</p>

25. 07. 2017

<p>Stonek je 3–5× větvený, jednotlivé šroubele mají 2–5 květů, které se otevírají navečer, jsou vonné, citronově žluté</p>

15. 07. 2017


Reklama

<p>Pohled na nangrovový porost&nbsp;z moře, ve výřezu záběr pod hladinou, který ukazuje uchycení kořenů v pobřežním dně.</p>

11. 07. 2017

<p>Dospělou rostlinu Platycerium coronarium lze již zdálky dobře poznat podle ledvinité mističky vyrůstající z okraje listu. Pokud má světlou barvu, výtrusy na ní jsou ještě nezralé, má-li barvu tmavě hnědou, výtrusy se již uvolňují a vítr je roznáší po okolí</p>

04. 07. 2017

<p>Po odkvětu se celá rostlina odlomí a vítr ji žene mnohdy do značných dálek</p>

30. 06. 2017

<p>Roste roztroušeně od nížin do podhůří. Daří se mu v listnatých lesích a křovinatých porostech zvláště na vápencích a opukách</p>

27. 06. 2017

<p>Národní park Sequoia, na jehož půdě se vyskytuje většina dosud existujících sekvojí. Tato fotografie dobře dokumentuje, proč se sekvojím říká redwood („červené dřevo“)</p>

15. 06. 2017

<p>Pohled na louku Kamenného vrchu směrem na Brno s rozkvetlými konikleci velkokvětými (Pulsatilla grandis) v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně.</p>

13. 06. 2017

Reklama

<p>Čtyřčetné květy Ludwigia sedioides vyrůstají jednotlivě na krátkých stopkách</p>

09. 06. 2017

<p>Obloukovitě prohnutý stvol nese jeden nebo dva květy, okvětní lístky jsou stejně velké, na konci poněkud ztloustlé se žlutou či nazelenalou skvrnou</p>

06. 06. 2017

<p>Travní kořeny dokážou zpevnit půdu až do hloubky tří metrů</p>

03. 06. 2017

<p>Jindy šedivě prašná zem parku Escalante je za deštivého jara v jednom květu</p>

29. 05. 2017

<p>Šafrán spišský (Crocus discolor) je západokarpatský endemit a je jarní ozdobou horských a podhorských luk v západním a středním Slovensku. Když jsme ho poprvé hledali na hřebeni Nízkých Tater počátkem května, tak jich tam bylo tolik, že až někdy nebylo kam šlápnout. U nás, pokud se vyskytuje, není původní</p>

25. 05. 2017

<p>Květy vykvétají z paždí listů. Pernetye jsou dvoudomé – některé květy jsou samčí a jiné samičí, na jedné rostlině jsou však obě pohlaví</p>

09. 05. 2017

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907