28. 09. 2019Obr s dvěma rohy
Od roku 1970 se populace nosorožce dvourohého (Diceros bicornis), jehož domovem je jih a východ Afriky, snížila o hrozivých 90 % na méně než 3 000 jedinců. Důvodem jejich úbytku je především nesmyslný lov kvůli rohům, ceněným především na asijském trhu. Obchod s nosorožčími rohy je již více než čtvrt století zakázán, přesto jsou tato nezbytná nařízení stále obcházena. Nezbývá než doufat, že nosorožce dvourohého nebudou naši potomci znát jen z fotografií a filmů.
Tento druh je též nazýván nosorožcem černým (anglicky black rhinoceros). Nejde přitom o popis skutečné barevné charakteristiky zvířete. Název je protiváhou jména „nosorožec bílý“, kterým bývá označován nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum). Ani v tomto případě nestála za pojmenováním barva kůže. Anglické označení „white rhinoceros“ vzniklo zkomolením afrikánského „wijd“, které znamená široký a vztahuje se ke tvaru horního pysku nosorožce tuponosého.
13. 09. 2019Barvy jako varování
Drobné žabky žijící v pralesích Jižní Ameriky jsou klasickým příkladem živočichů, kteří výrazným zbarvením upozorňují na svou nebezpečnost. Tito pestří obojživelníci z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) vylučují pokožkou jed, jímž jihoameričtí indiáni potírali hroty šípů. Míra toxicity jedu se však u jednotlivých druhů i populací výrazně liší a ukázalo se, že jen čtyři ze 175 druhů pralesniček používali indiáni jako zdroj jedovaté substance. Na fotografii je pralesnička amazonská (Ranitomeya amazonica), která se vyskytuje ve více barevných formách – na nohou a spodní části těla je síťová kresba kombinovaná z modré, šedé nebo zelené a černé. Horní část těla a hlava jsou buď pruhovaně oranžové, nebo červené.