rytíř

Příběh leónského rytíře Suera de Quiñonese později inspiroval spisovatele Cervantese při vymýšlení jeho Dona Quijota.

Za prvního mistra jeruzalémského špitálu je považován blahoslavený Gérard Tenque.

Karel IV. byl neotřelý taktik a miloval boj – ve válečné vřavě se až do usednutí na trůn cítil jako doma, mezi udatné bojovníky patřil ale i Jan Lucemburský.

V bitvách rytíři pomáhali udržovat morálku armády svou čestností, odhodlaností a neohrožeností. Rytíř na koni se zaklesnutým kopím měl z dnešního pohledu bojovou sílu srovnatelnou s tankem.

Křížové výpravy dovolily hamižným a ctižádostivým rytířům skrýt svou motivaci za svaté ideály.

Na rytíře byli pasováni mladíci ze šlechtických rodin, ojediněle se této cti dostalo i statečným neurozencům.

Řád Maltézských rytířů získával finance také přepadáváním pirátů a lodí islámských kupců.

V ulicích Jeruzaléma leželo tolik mrtvých, že se prý rytíři brodili po kolena v krvi.

K Antiochie dorazili křižáci po vyčerpávající cestě v říjnu 1097.

Těžce obrněná křižácká jízda ze západní Evropy byla pro turecké vojsko smrtící.

Poslední velmistr řádu Jacques de Molay skončil spolu s dalšími důležitými templáři na hranici.

<p>Objevil ve skvělém odění a se štítem, v němž byl vyřezán kráčející lev&nbsp;</p>