Saturn

Vizualizace vodního gejzíru na Jupiterově měsíci Europa. Podle spektroskopických měření by podobné gejzíry mohly stoupat až do výšky okolo 200 kilometrů nad povrch měsíce. (foto: NASA/ESA, K. Retherford, CC BY 4.0)

Vizualizace extrémně řídkého plynného obra TOI-3757 b a jeho mateřské hvězdy. (ilustrace: NOIRLab, NSF, AURA, J. da Silva, M. Zamani, CC BY-SA 4.0)

Odborníci odhadují, že pilotované sondy doletí ke svůdným prstencům Saturnu během příštího století.

Pohled na oblast Enceladu, která svým vzhledem připomíná povrch měsíce Europy. Uprostřed se nachází síť prasklin zvaná Labtayt Sulci, v levé dolní části jsou pak útvary Ebony a Cufa dorsa.

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Největší Saturnův měsíc Titan představuje pozoruhodný svět s hustou atmosférou a cirkulací metanu, jež se podobá koloběhu vody na Zemi. (foto: NASA, CC0)

Kvadrantidy jsou meteorický roj, jehož radiant se nachází v souhvězdí Pastýře. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna,  aktivní je od 1. ledna do 6. ledna.

Pokud se 21. prosince 2020 podíváte kolem páté hodiny večerní na Jupiter se Saturnem třeba jen malým dalekohledem, spatříte kotoučky obou planet i jejich největší měsíce.

Phoebe pohledem sondy Cassini. Velmi tmavé těleso má albedo neboli míru odrazivosti povrchu 0,06, tedy méně než uhlí.

Měsíc zřejmě za svůj vznik vděčí obří katastrofě.

Detailní pohled odhaluje zřetelné tektonické lomy, které naznačují, že na Enceladu v minulosti docházelo a možná i stále dochází k velkým, jednosměrným posunům obrovských ledových ploch.

Oběžné dráhy nově objevených měsíců Saturnu.

Podél dvou třetin délky rovníku Saturnova měsíce Iapetu se táhne nápadný horský hřbet. Zřejmě by mohlo jít o pozůstatek pádu systému prstenců na povrch tělesa

 

Prvního března 1979: Velká rudá skvrna koliduje v atmosféře Jupitera s jinou bouří v podobě bílého oválu