šelmy

Smilodon je rod vyhynulých kočkovitých šelem, tzv. „šavlozubých tygrů” z podčeledi Machairodontinae. Je znám z fosilních nálezů z Ameriky, kde se objevil před asi 2,5 milionu let a vymřel před asi 10 000 lety.

12. 01. 2021

Nejčtenejší


Duchové hor

Levhartům sněžným (Panthera uncia) se říká také irbis horský. Dospělí jedinci jsou obvykle 35–45 kilogramů těžcí. Tito nádherní dravci měří od nosu k zadku 1–1,3 metru, přičemž ocas přidává dalších 75–90 % celkové délky. Oháňka jim slouží zejména k balancování v příkrém terénu, v němž se téměř výhradně pohybují. 

11. 01. 2021

Lvi mají velmi silnou tělesnou konstituci a lezení na stromy pro ně není zrovna typické. Nicméně se k tomu občas odhodlají.

28. 12. 2020

V jednom liščím vrhu je typicky 4 nebo 5 mláďat

26. 12. 2020


Reklama

Jde se na lov, živit čtyři hladové krky dá zabrat. Na snímku samice Krishna, která právě před pár dny přivedla na svět čtyři mláďata

23. 12. 2020

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

25. 11. 2020

Kvůli takovému snímku geparda je nutné lehnout na zem. Problém je, že ostražitá šelma si vás brzy všimne.

21. 11. 2020

Včely z mršin zrozené

Pověrám se nevyhnuly včely medonosné (Apis mellifera), považované za vzor pilnosti. Mnozí středověcí lidé se domnívali, že včely vznikají velmi nevábným způsobem – rodí se v mršinách dobytka a jiných zvířat. V té době se ještě věřilo na spontánní tvoření, například na vznik much ze zkaženého masa. Obdobně z jakýchsi drobných mušek, rodících se uvnitř mršin, pak měly vznikat dospělé včely. Středověký člověk odchovaný v patriarchální společnosti věřil, že si včely vybírají nejnoblesnějšího zástupce rodu a korunují jej za svého krále. Klíčovou roli královny poznali lidé mnohem později.

Věřilo se prý také, že včely mají své souboje cti a řídí se přísnými zákony roje. Pokud se například některá z včel provinila proti pravidlům, spáchala sebevraždu vlastním žihadlem. A konečně – včely byly někdy považovány za nejmenší zástupce ptáků!

12. 11. 2020

Samice medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris) se dvěma mláďaty. Tento poddruh medvěda hnědého má nesmírně pestrou stravu – od rostlin přes ryby až po občasného soba.

09. 10. 2020

Za posledních 30 let poklesly počty žiraf o 40 %. V současnosti ve volné přírodě žije už jen cca 98 000 jedinců, kteří navíc patří k různým druhům.

24. 08. 2020

Reklama

V roce 2001 žilo v Číně asi 6–7 tisíc jedinců, v Indii 5 až 6 tisíc. Jak ukázaly výzkumy zoologů, jen za posledních 50 let se počet pand červených v Číně snížil o 40 %. Na území dalších států pak může být toto číslo ještě vyšší. Panda byla proto zařazena na listinu ohrožených druhů a je vedena jako „zranitelná“. Ve všech státech, kde se přirozeně vyskytuje, je panda červená zákonem chráněná a její lov je zakázán.

19. 08. 2020

Setkání s fosou tváří v tvář je velmi vzácná událost. Sledování tohoto zvláštního výtvoru evoluce zblízka je pro zoologa vrcholným zážitkem.

12. 08. 2020

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

05. 08. 2020

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je nejmohutnější kočkovitá šelma vůbec. Hmotnost samců se může vyhoupnout nad 300 kilogramů. Od hlavy ke konci ocasu měří největší kusy 330 cm, přičemž na ocas připadá zhruba metr. Typická je pro něj dlouhá a hustá srst s méně výrazným pruhováním. Dříve se vyskytoval v prostoru mezi Bajkalem a Tichým oceánem, dnes žije asi pět stovek těchto tygrů na ruském Dálném východě a malá populace snad přežila v severní Číně při ruských hranicích.

27. 07. 2020

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

03. 07. 2020

Pumy americké (Puma concolor) s oblibou loví vysokou zvěř a mimo jiné tak snižují množství automobilových nebod.

22. 06. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907