šelmy

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je nejmohutnější kočkovitá šelma vůbec. Hmotnost samců se může vyhoupnout nad 300 kilogramů. Od hlavy ke konci ocasu měří největší kusy 330 cm, přičemž na ocas připadá zhruba metr. Typická je pro něj dlouhá a hustá srst s méně výrazným pruhováním. Dříve se vyskytoval v prostoru mezi Bajkalem a Tichým oceánem, dnes žije asi pět stovek těchto tygrů na ruském Dálném východě a malá populace snad přežila v severní Číně při ruských hranicích.

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens). Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Pumy americké (Puma concolor) s oblibou loví vysokou zvěř a mimo jiné tak snižují množství automobilových nebod.

Nejrozšířenější poddruh – tygr indický (Panthera tigris tigris). Obývá rozsáhlé území Indie a Indočíny, ale vyskytuje se tu v malých, vzájemně izolovaných skupinkách.

Znuděně působící makak rhesus (Macaca mulatta).

Fenek má tlapky porostlé dlouhými měkkými chlupy. Ty jednak zvětšují celkovou plochu tlapek, což se hodí při hrabání, a také izolují fenka od rozpáleného písku pouště.

Jedním z velkých problémů trofejního lovu je fakt, že lovcům jde o velikost trofeje. K lovu jsou vybírány největší kusy, které mají nenahraditelnou genetickou hodnotu.

Trpělivost lvích lovců

Lvi během dne spí a loví buď v noci, nebo brzy ráno. Když se ale naskytne vhodná příležitost, nemají problém pustit se do lovu klidně uprostřed dne. Jejich nejoblíbenější obětí jsou antilopy, gazely a zebry. Vyhlédnutá kořist je však většinou rychlejší než predátoři, takže lvi se připlíží na co nejbližší vzdálenost a vyrážejí na (v ideálním případě) nic netušící oběti. Dvě věci hrají v prospěch lvů. Jednak fakt, že se dokážou skutečně výborně skrývat a trpělivě přibližovat až do posledního okamžiku. Za druhé se dá říct, že lovení býložravci jsou sice rychlí, ale nejsou natolik bystří, aby je mazaný lovec neošálil. V tomto případě byla poklidně se pasoucí zebra skolena dřív, než se stačila skutečně rozběhnout.

Budeme ještě ležet, nebo už něco podnikneme? O tom rozhodne volební systém, jehož prostředkem je u psů hyenových kýchání. V případě, že se kýchnutí ozvalo i od dominantního samce nebo samice, byl celkový počet kýchnutí před započetím lovu nižší.

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Vlček etiopský v typickém prostředí náhorní plošiny Senetti Plateau.

Hyena a její mládě byli napřed nejistí, ale potom získali odvahu. O několik chvil později se štěně s chutí vrhlo matce na břicho a hltavě sálo mléko.

Už od raného věku se puma americká učí, že hlas člověka znamená potenciální nebezpečí a tedy nutnost útěku

Levharti na rozdíl od mnoha jiných zvířat za zvěří nemigrují. Stejně jako většina kočkovitých šelem jsou samotáři, a proto i mláďata si ve věku cca 18 měsících musejí hledat vlastní teritorium.