šelmy

Ussurijští tygři mají velmi široké tlapy, což jim usnadňuje pohyb po sněhu.

Často se uvádí, že dospělý člověk má dokonce silnější stisk než například labradorský retrívr.

Vlci jsou skvělými rodiči, ale i strýci a tetami. Malí vlci jsou proto určitě nejprivilegovanějšími členy vlčí smečky.

Stěhování jen z rodinných důvodů

Levharti mají pevně daná teritoria a na rozdíl od mnoha jiných zvířat včetně lvů a dokonce i gepardů se za zvěří nepřemísťují. Mladí jedinci si ovšem musejí hledat své působiště, protože stejně jako většina kočkovitých šelem jsou levharti samotáři. Mládě se dává na dráhu samostatného lovce v cca 18 měsících věku. V případě, že se jedná o mladého samce, odchází od matčina teritoria dost daleko, aby nedocházelo k příbuzenskému páření. Naproti tomu dcera se většinou usazuje v teritoriu nedaleko matčina území.

Dlouho nemůžu levharta objevit. Až díky posunku průvodce Baita zjišťuji, že šelma je přímo nad naší kapotou.

Na snímku je poddruh levharta obláčkového, který žije v pevninské části Asie. Na červeném seznamu IUCN figuruje levhart obláčkový jako zranitelný (VU) druh

V Toskánsku se vlci překvapivě zaměřili na lov divokých prasat.

Buvol

Afričtí buvoli jsou extrémně nebezpeční. Tohoto faktu si byli odedávna vědomi také lovci africké zvěře. Kromě lidí mají tato kolem půl tuny těžká zvířata jen velmi málo přirozených nepřátel. Za určitých okolností dokáže smečka lvů složit oslabený kus, ale zdravému dospělému býkovi se i lvi raději vyhnou.

Buvolům se často přezdívá „Černá smrt“ a údajně mají na svědomí kolem 200 lidských životů ročně. Dokonce i raněný buvol je schopen pronásledovat a zabít své pronásledovatele.

Zatímco pes si na člověka rychle zvykne, ochočit vlka prakticky není možné – důvodem je časově posunuté období socializace

Polární liška bude jedním z živočichů, jimž zvětšená plocha a vyšší teploty pravděpodobně uškodí.

Vůdce smečky vyhodnocuje situaci.

Když hroch hrozí, dokořán otevře tlamu. Tato pozice na fotografii už znamená stupeň nejvyššího varování. Vzápětí na to následuje útok...

Park Kirindy je zřejmě jediným místem, kde lze dobře pozorovat fosu (Cryptoprocta ferox) – velmi opatrné a mrštné zvíře .

Psa bojovného dnes můžete obdivovat pouze na ilustracích a v podobě jedenácti vycpaných exemplářů. Pes bojovný kdysi žil na Falklandech – 480 km daleko od nejbližší pevniny

Ve volné přírodě byla mezi kojoty mnohokrát prokázána „nevěra“. Kojotí páry žijící ve městech jsou si naproti tomu stoprocentně věrné