12. 11. 2020Včely z mršin zrozené
Pověrám se nevyhnuly včely medonosné (Apis mellifera), považované za vzor pilnosti. Mnozí středověcí lidé se domnívali, že včely vznikají velmi nevábným způsobem – rodí se v mršinách dobytka a jiných zvířat. V té době se ještě věřilo na spontánní tvoření, například na vznik much ze zkaženého masa. Obdobně z jakýchsi drobných mušek, rodících se uvnitř mršin, pak měly vznikat dospělé včely. Středověký člověk odchovaný v patriarchální společnosti věřil, že si včely vybírají nejnoblesnějšího zástupce rodu a korunují jej za svého krále. Klíčovou roli královny poznali lidé mnohem později.
Věřilo se prý také, že včely mají své souboje cti a řídí se přísnými zákony roje. Pokud se například některá z včel provinila proti pravidlům, spáchala sebevraždu vlastním žihadlem. A konečně – včely byly někdy považovány za nejmenší zástupce ptáků!
19. 08. 2020V roce 2001 žilo v Číně asi 6–7 tisíc jedinců, v Indii 5 až 6 tisíc. Jak ukázaly výzkumy zoologů, jen za posledních 50 let se počet pand červených v Číně snížil o 40 %. Na území dalších států pak může být toto číslo ještě vyšší. Panda byla proto zařazena na listinu ohrožených druhů a je vedena jako „zranitelná“. Ve všech státech, kde se přirozeně vyskytuje, je panda červená zákonem chráněná a její lov je zakázán.
27. 07. 2020Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je nejmohutnější kočkovitá šelma vůbec. Hmotnost samců se může vyhoupnout nad 300 kilogramů. Od hlavy ke konci ocasu měří největší kusy 330 cm, přičemž na ocas připadá zhruba metr. Typická je pro něj dlouhá a hustá srst s méně výrazným pruhováním. Dříve se vyskytoval v prostoru mezi Bajkalem a Tichým oceánem, dnes žije asi pět stovek těchto tygrů na ruském Dálném východě a malá populace snad přežila v severní Číně při ruských hranicích.
03. 07. 2020Horal každým coulem
Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens). Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.
„Nízkohorská“ nemoc
Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.
13. 03. 2020Trpělivost lvích lovců
Lvi během dne spí a loví buď v noci, nebo brzy ráno. Když se ale naskytne vhodná příležitost, nemají problém pustit se do lovu klidně uprostřed dne. Jejich nejoblíbenější obětí jsou antilopy, gazely a zebry. Vyhlédnutá kořist je však většinou rychlejší než predátoři, takže lvi se připlíží na co nejbližší vzdálenost a vyrážejí na (v ideálním případě) nic netušící oběti. Dvě věci hrají v prospěch lvů. Jednak fakt, že se dokážou skutečně výborně skrývat a trpělivě přibližovat až do posledního okamžiku. Za druhé se dá říct, že lovení býložravci jsou sice rychlí, ale nejsou natolik bystří, aby je mazaný lovec neošálil. V tomto případě byla poklidně se pasoucí zebra skolena dřív, než se stačila skutečně rozběhnout.