šelmy

Trpělivost lvích lovců

Lvi během dne spí a loví buď v noci, nebo brzy ráno. Když se ale naskytne vhodná příležitost, nemají problém pustit se do lovu klidně uprostřed dne. Jejich nejoblíbenější obětí jsou antilopy, gazely a zebry. Vyhlédnutá kořist je však většinou rychlejší než predátoři, takže lvi se připlíží na co nejbližší vzdálenost a vyrážejí na (v ideálním případě) nic netušící oběti. Dvě věci hrají v prospěch lvů. Jednak fakt, že se dokážou skutečně výborně skrývat a trpělivě přibližovat až do posledního okamžiku. Za druhé se dá říct, že lovení býložravci jsou sice rychlí, ale nejsou natolik bystří, aby je mazaný lovec neošálil. V tomto případě byla poklidně se pasoucí zebra skolena dřív, než se stačila skutečně rozběhnout.

Budeme ještě ležet, nebo už něco podnikneme? O tom rozhodne volební systém, jehož prostředkem je u psů hyenových kýchání. V případě, že se kýchnutí ozvalo i od dominantního samce nebo samice, byl celkový počet kýchnutí před započetím lovu nižší.

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Vlček etiopský v typickém prostředí náhorní plošiny Senetti Plateau.

Hyena a její mládě byli napřed nejistí, ale potom získali odvahu. O několik chvil později se štěně s chutí vrhlo matce na břicho a hltavě sálo mléko.

Už od raného věku se puma americká učí, že hlas člověka znamená potenciální nebezpečí a tedy nutnost útěku

Levharti na rozdíl od mnoha jiných zvířat za zvěří nemigrují. Stejně jako většina kočkovitých šelem jsou samotáři, a proto i mláďata si ve věku cca 18 měsících musejí hledat vlastní teritorium.

Při pohybu v korunách stromů dokážou nosáli bez potíží přeskakovat z větve na větev.

Ussurijští tygři mají velmi široké tlapy, což jim usnadňuje pohyb po sněhu.

Často se uvádí, že dospělý člověk má dokonce silnější stisk než například labradorský retrívr.

Vlci jsou skvělými rodiči, ale i strýci a tetami. Malí vlci jsou proto určitě nejprivilegovanějšími členy vlčí smečky.

Stěhování jen z rodinných důvodů

Levharti mají pevně daná teritoria a na rozdíl od mnoha jiných zvířat včetně lvů a dokonce i gepardů se za zvěří nepřemísťují. Mladí jedinci si ovšem musejí hledat své působiště, protože stejně jako většina kočkovitých šelem jsou levharti samotáři. Mládě se dává na dráhu samostatného lovce v cca 18 měsících věku. V případě, že se jedná o mladého samce, odchází od matčina teritoria dost daleko, aby nedocházelo k příbuzenskému páření. Naproti tomu dcera se většinou usazuje v teritoriu nedaleko matčina území.

Dlouho nemůžu levharta objevit. Až díky posunku průvodce Baita zjišťuji, že šelma je přímo nad naší kapotou.

Na snímku je poddruh levharta obláčkového, který žije v pevninské části Asie. Na červeném seznamu IUCN figuruje levhart obláčkový jako zranitelný (VU) druh