09. 08. 2022Země se v důsledku oslabování gravitačního vlivu Slunce od své mateřské hvězdy mírně vzdaluje – v průměru o 1,5 centimetru ročně. (ilustrace: Shutterstock)
25. 07. 2022Zařízení Dark Energy Survey camera (DECam) pracuje na teleskopu Víctor M. Blanco Telescope chilské observatoře Cerro Tololo Inter-American Observatory. (foto: DOE/FNAL/DECam/R. Hahn/CTIO/NOIRLab/NSF/AURA, CC BY 4.0)
20. 07. 2022Swarm je mise Evropské kosmické agentury zaměřená na průzkum a mapování zemského magnetického pole. Mise sestává ze tří identických satelitů umístěných na nízkých oběžných drahách podobných polární orbitě. (University College London, MSSL, Sachin Reddy, CC BY-NC-SA 4.0)
23. 05. 2022Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.
11. 04. 2022Na snímku observatoře SDO z 23. října 2014 je k vidění gigantická sluneční skvrna, která má v průměru téměř 130 tisíc kilometrů – 10 průměrů planety Země. (foto: NASA/SDO, CC0)
31. 03. 2022Třináct věží v Chankillo.
26. 03. 2022Slunce na snímku americké observatoře Solar Dynamics Observatory (SDO).
16. 03. 2022Takto zachytil geomagnetickou bouři v roce 2015 astronaut Riccardo Rossi z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
09. 03. 2022Erupce: Exploze na Slunci
Jako první sledoval v 19. století anglický amatérský astronom Richard Carrington tzv. bílou erupci, jež je nejsilnější svého druhu, jakou lze na Slunci zaznamenat. S nástupem úzkopásmových filtrů počet pozorování vzrostl, zejména v čáře H-alfa typické pro chromosféru. Sluneční erupce se často nacházejí mezi regiony s opačnou magnetickou polaritou a nejsnáz je můžeme popsat jako rychlé uvolnění energie, která se nahromadila v magnetickém poli aktivní oblasti. Magnetická pole ležící v protilehlých směrech se spojí a dojde k tzv. rekonexi – uvolní se energie v podobě tepla a záření v celém elektromagnetickém spektru. (NASA, Solar Dynamics Observatory, CC BY 4.0)
07. 03. 2022DKIST rozliší na povrchu Slunce 20km detaily. Bude jako mikroskop při sledování velmi malých útvarů ve fotosféře hvězdy.
01. 02. 2022Před 9125 lety zasáhla naši planetu extrémně silná sluneční bouře. Další podobná událost by podle odborníků mohla mít vážné důsledky, protože lidstvo na takovou možnost není připravené.
