Slunce

Zformují se v okolí bílého trpaslíka planety druhé generace?

Kometa SWAN na snímku z 11 dubna

Šest cubesatových jednotek vytvoří formaci na ploše o velikosti zhruba 10 kilometrů. Společně mají pracovat jako velký a výkonný radioteleskop.

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Sonda Solar Orbiter má zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky obou slunečních pólů.

Objev neobvyklého zdroje rádiového záření prokázal existenci supermasivní černé díry.

Solar Orbiter brzy vyrazí ke Slunci

Premiérový snímek teleskopu DKIST. Každá „buňka“, která je na fotografii vidět, je velká asi jako Ukrajina nebo Texas.

Mladý bílý trpaslík „opékající“ planetu velikosti Neptunu.

Během tzv. Maunderova minima se na Slunci neobjevovaly téměř žádné skvrny.

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Slapové působení Slunce a Měsíce

Pioneer 10 překonal jako první sonda hlavní pás planetek a v roce 1973 prolétl kolem Jupitera. Nyní míří ven ze Sluneční soustavy rychlostí 2,6 AU za rok.