věda

Nepravdivé informace o pavoucích v médiích mohou ovlivnit i výskyt arachnofobie v populaci. (foto: Shutterstock)

Za neodolatelnou chutí čokolády stojí způsob, jakým se rozplývá v ústech a obaluje jazyk tukem. (foto: Shutterstock)

Revoluce hnaná párou

vynález: parní stroj | rok: 1712

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Pravdou však zůstává, že s „jeho“ objevem přišli už antičtí Řekové, konkrétně v 1. století Heron z Alexandrie. Tehdejší zařízení ovšem sloužilo spíš jako hračka a časem se na něj zapomnělo. 

První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen roku 1712 na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který si roku 1698 jako vůbec první nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů. Nicméně právě Watt potom Newcomenův stroj podstatně zdokonalil řadou svých patentovaných vylepšení, a připravil jej tak pro masové využití.

Když zařízení v roce 1785 poprvé představil veřejnosti, mohla se párou poháněná kola průmyslové revoluce pomalu roztáčet. Parní pohon poté opanoval většinu strojů a dopravních prostředků téměř na 150 let – a díky němu vstoupilo 19. století do historie jako „věk páry“. (foto: Wikimedia Commons, Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary, CC0)

Ani dekády výzkumu neprokázaly, že by se Einsteinův mozek výrazně odlišoval od běžných smrtelníků. (foto: Shutterstock)

Šimpanzi dokážou využívat rozdrcený hmyz k tišení bolesti. (foto: Unsplash, satya deep, CC0)

Obří dávky vitaminu C jsou pro běžný život zbytečné. Dobrou zprávou je alespoň to, že testování neukázalo žádný rozdíl ve vstřebávání vitamínu z potravin a toho synteticky vyrobeného. (foto: Shutterstock)

Za afrodiziakum je považován například celer, marihuana, zázvor, čokoláda, muškátový oříšek nebo třeba prudce jedovatý blín černý. (foto: Shutterstock)

Ukázalo se, že komáry přitahují odstíny oranžové, červené a žluté. (foto: Shutterstock)

Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, Djdanilos, CC BY-SA 4.0)

Tesla se domníval, že pod zemským povrchem spočívá nevyčerpatelný zdroj elektrické energie, a plánoval ji bezdrátově rozvádět po celém světě.

Kompletní informace o lidském genomu nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů.

Proměnné hvězdy, tzv. cefeidy, umožnily měřit mnohem větší kosmické vzdálenosti a prozradily, že Mléčná dráha je jen jednou z mnoha jiných galaxií. Na snímku je cefeida RS Puppis.

Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Jako jeden z prvních namířil daleko­hled ke hvězdám Galileo Galilei.