věda

Alfred Lothar Wegener byl německý vědec, který se zabýval mnoha vědními obory, světového uznání a věhlasu došel v geologii a v meteorologii. Jeho nejvýznamnějším přínosem byla teorie kontinentálního driftu. 

Jedním ze zástupců tzv. kryptidů je i Tatzelwurm (prackatý červ) - mýtické zvíře, které by podle legendy mělo žít v odlehlých alpských údolích.

V jednom telefonu je 70 neradioaktivních prvků z toho 62 různých kovů.

Rudolf Christian Karl Diesel (18. března 1858 Paříž – 30. září 1913) byl německý vynálezce, známý především díky svému motoru.

Aldiniho experimenty

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Kostru tyranosaura Sue koupilo Fieldovo muzeum v Chicagu v přepočtu za 305 milionů korun.

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Kolébkou lidstva je Afrika. Na černém kontinentu se z pravěkých australopitéků vyvinuli první zástupci rodu Homo. Těm však byl africký kontinent záhy malý a podnikali dlouhé migrace do Evropy a Asie, a to hned několikrát. 

Pokud má matka dispozice k předání poškozených mitochondrií, může děti postihnout řada komplikací – včetně smrtelného Leighova syndromu.

Žádný případ stigmatizace nebyl popsán dříve než ve 13. století. Známý teolog Ivan Illich tvrdí, že stigmata jsou způsobena tak hlubokou vírou, že jejich nositel touží sdílet se svým mesiášem jeho utrpení a splynout s ním i po fyzické stránce. 

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903.