věda

Ani dekády výzkumu neprokázaly, že by se Einsteinův mozek výrazně odlišoval od běžných smrtelníků. (foto: Shutterstock)

20. 09. 2022

Nejčtenejší


Šimpanzi dokážou využívat rozdrcený hmyz k tišení bolesti. (foto: Unsplash, satya deepCC0)

01. 09. 2022

Obří dávky vitaminu C jsou pro běžný život zbytečné. Dobrou zprávou je alespoň to, že testování neukázalo žádný rozdíl ve vstřebávání vitamínu z potravin a toho synteticky vyrobeného. (foto: Shutterstock)

24. 08. 2022

Za afrodiziakum je považován například celer, marihuana, zázvor, čokoláda, muškátový oříšek nebo třeba prudce jedovatý blín černý. (foto: Shutterstock)

12. 08. 2022


Reklama

Ukázalo se, že komáry přitahují odstíny oranžové, červené a žluté. (foto: Shutterstock)

30. 07. 2022

Mikroskop

kdo: otec a syn Janssenovi | kde: Nizozemí | kdy: 1590?

Většina biologických věd by nemohla vzniknout bez mikroskopu, optického zařízení pro zvětšování obrazu. Bez objevu buněk, choroboplodných mikrobů či třeba lidských vajíček a spermií by poznání světa kolem nás bylo nepředstavitelně chudší a nepřesnější. Ačkoliv se první pomůcky pro zvětšení obrazu objevovaly již ve starověké Asýrii a Číně, skutečný mikroskop se zrodil teprve v raném novověku. Existují sice domněnky, že jeho primitivní verzi i dalekohled sestrojil Roger Bacon už ve 13. století, dané tvrzení však nelze dokázat. 

Za skutečného vynálezce mikroskopu se tak tradičně považují holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias, kteří údajně kolem roku 1590 zkonstruovali první funkční optický přístroj zmíněného typu. O uvedeném datu nicméně panují pochybnosti, neboť mladšímu z nich tehdy bylo jen deset let. Roku 1609 pak Galileo Galilei představil zdokonalený mikroskop s konkávními i konvexními objektivy, tudíž i s lepší rozlišovací schopností, a o tři roky později ho pod názvem „occhiolino“ neboli „očko“ předvedl polskému králi Zikmundu III. Vasovi. 

V letech 1619 a 1622 prezentoval novinku v Londýně a Římě Cornelius Drebbel z Nizozemí, který rovněž pomáhal rozvíjet mikroskopickou techniku od samého počátku. A roku 1625 Němec Johann Faber konečně přišel s pojmenováním „mikroskop“. V dalších desetiletích se vynález zdokonaloval – načež postupně umožnil objev a výzkum původu nemocí, přesného způsobu rozmnožování člověka i jiných organismů a vnitřní stavby živé i neživé hmoty, čímž přispěl k pochopení podstaty života a okolního světa obecně. (foto: Wikimedia Commons, DjdanilosCC BY-SA 4.0)

11. 07. 2022

Tesla se domníval, že pod zemským povrchem spočívá nevyčerpatelný zdroj elektrické energie, a plánoval ji bezdrátově rozvádět po celém světě.

25. 04. 2022

Kompletní informace o lidském genomu nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů.

03. 04. 2022

Proměnné hvězdy, tzv. cefeidy, umožnily měřit mnohem větší kosmické vzdálenosti a prozradily, že Mléčná dráha je jen jednou z mnoha jiných galaxií. Na snímku je cefeida RS Puppis.

03. 04. 2022

Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

02. 04. 2022

Reklama

Jako jeden z prvních namířil daleko­hled ke hvězdám Galileo Galilei.

26. 03. 2022
26. 03. 2022

Mary Anningová „na lovu“ s nezbytným kladívkem. Britská Královská společnost ji v roce 2010 zařadila na seznam deseti britských žen, které nejvíce ovlivnily historii vědy.

23. 03. 2022
23. 03. 2022

Vědci nenašli důkazy, že by konzumace zeleniny snižovala riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

14. 03. 2022

Bakterii Thiomargarita namibiensis objevenou v sedimentu mořského dna lze vidět pouhým okem – je zhruba stokrát větší než kterákoliv dříve objevená bakterie.

04. 03. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907