život

Data sond, které zkoumaly Venuši ukazují, že v její atmosféře je několiksetkrát méně vody, než kolik potřebují i ty nejodolnější pozemské organismy. 

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Modely ukazují, že ve vesmíru mohou existovat planety podobné Zemi s kyslíkovou atmosférou, a přesto zcela sterilní.

Vizualizace zobrazuje sousední planetu Sluneční soustavy – Venuši, na které se vědcům podařilo potvrdit detekci molekul fosfanu. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Podle vědců umožní experimenty s DNA výrobu léků, jež by mohly předčit látky vzniklé přirozeně.

Každý den narazí do zemské atmosféry biliony atomových jader, cestujících kosmem rychlostí blízkou rychlosti světla. Energie kosmického záření by mohla „pohánět“ životní procesy jednoduchých organismů třeba na Marsu.

Vesmír je neuvěřitelně rozlehlý, tudíž je prakticky vyloučeno, abychom v něm byli sami. Proč jsme však ještě nenarazili na mimozemskou civilizaci, nebo alespoň na stopy její existence?

Poloha obyvatelné zóny závisí na vývoji mateřské hvězdy.

Obzvlášť nadějný cíl pro hledání stop života představují soustavy méně zářivých hvězd, tzv. oranžových trpaslíků.

Obyvatelné zóny cizích planetárních soustav leží blízko mateřských stálic. Nevylučuje silné UV záření tamní existenci života?

Budoucí teleskopy mohou hledat život na vodíkových planetách.