Věda

Cvičením nemusíme nezbytně nutně trávit dlouhé hodiny. I krátké cvičení s vyšší intenzitou, dokáže prodloužit život. (foto: Shutterstock)

Savci z třetihorního naleziště Gray Fossil Site v americkém Tennessee.

Bakterie, které obsahují částice oxidu železa, je možné ovládat magnetickými poli a využít jejich služeb k přepravě léků na místo určení. (ilustrace: ETH Zurich, Yimo Yan, CC BY 4.0)

Hmyz se svým chováním podobá savcům a dalším obratlovcům, někdy až nečekaným způsobem. (foto: Pixabay, CC0)

Nová studie ukázala, že pod ledem Antarktidy proudí přes 460 kilometrů dlouhá řeka sladké vody. (foto: Shutterstock)

Legendrea loyezae žije v prostředí bez kyslíku, kde pomocí svých panožek, které jinak nejsou u nálevníků obvyklé, loví svou kořist. (foto: Bournemouth University, James Weiss, CC BY 4.0)

Nová studie naznačuje potenciál porézních částic čištěného písku ve změně vstřebávání tuků a cukrů v těle. (Unsplash, Gardie Design & Social Media Marketing, CC0)

Lineární urychlovač částic v laboratoři CLEAR. (foto: CERN, CC0)

Vědci prozkoumali DNA nejstaršího známého rodinného klanu neandertálců. Šlo o ostatky 13 osob ze dvou jeskyní v ruském Altajském kraji na Sibiři, které jsou staré asi 54.000 let. (ilustrační foto: Shutterstock)

Podle vědců zůstává i třicet tisíc let starý virus pohřbený pod ledem stále infekční. Jaká překvapení na nás čekají v tajícím permafrostu?

Budeme se očkovat proti rakovině? Podle zakladatelů BioNTechu by se tak mohlo stát do roku 2030. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, U.S. Secretary of Defense, CC BY-SA 2.0)

Leguánek stepní s mravenčí pochoutkou. (foto: Langkilde Lab/Penn State, CC BY-NC-ND 3.0)

Výzkum evolučních genetiků ukázal, že geny, které chrání před morem, jsou spojené se zvýšenou náchylností k autoimunitním chorobám. (foto: McMaster University, JD Howell, CC BY 4.0)