Vesmírný dalekohled JWST by mohl pátrat po mimozemských civilizacích

28.02.2022 - Stanislav Mihulka

Dalekohled Jamese Webba by teoreticky mohl pátrat po vyspělých mimozemských civilizacích. Co by mimozemšťany mohlo prozradit a na co by se měl teleskop zaměřit?

<p>Vizualizace zachycuje některé z planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1.</p>

Vizualizace zachycuje některé z planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1.


Reklama

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který v prosinci zamířil do takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce, se pilně připravuje na své budoucí pozorování. Vědci do něj vkládají velké naděje a věří, že by mohl změnit způsob, jakým rozumíme našemu vesmíru, podobně jako to dříve udělal Hubbleův vesmírný dalekohled. JWST by měl sledovat celou řadu zajímavých objektů ve vzdáleném i bližším vesmíru a jeho možnosti by rádi využili i odborníci a nadšenci, kteří ve vesmíru pátrají po mimozemských civilizacích.

Otázkou samozřejmě je, co by mohlo cizí vesmírnou civilizaci prozradit a zároveň to bylo dost zřetelné na to, aby to dalekohled Jamese Webba rozeznal na velké vesmírné vzdálenosti?

Odpověď by podle odborníků mohla nabídnout naše domovská planeta – co by tedy vesmírnému pozorovateli prozradilo, že se Zemi nachází život? Zájem badatelů před časem vzbudil objev fosfanu v atmosféře Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká činností mikroorganismů a vyrábí se také průmyslově. Další zajímavý ukazatel by mohl představovat chlorofyl potřebný k fotosyntéze, který absorbuje viditelné světlo, v infračerveném spektru je ale pro dalekohled typu JWST viditelný. Tím nejviditelnějším by ale patrně bylo znečištění – ať už jde o odpadní teplo nebo o znečisťující látky v atmosféře.

Pátrání po freonech

Podle nedávné studie, kterou vedl Jacob Haqq-Misra z výzkumného institutu Blue Marble Space Institute of Science v americkém Seattlu, by se pátrání s dalekohledem Jamese Webba mohlo zaměřit na průmyslové znečišťující látky, konkrétně na chlor-fluorované uhlovodíky, čili freony. Na Zemi jsme si s nimi užili svoje a nejspíš ještě užijeme, ale v tomto případě by nám mohly být prospěšné. Pro dalekohled Jamese Webba jsou totiž relativně snadno rozpoznatelné.

TIP: Vesmírný dalekohled Jamese Webba se chystá ke startu: Na co se zaměří?

Haqq-Misra je přesvědčen, že pokud by se nám podařilo objevit freony v atmosféře exoplanety, která se zároveň rámcově vejde do našich představ o obyvatelnosti, měl by to být se slušnou pravděpodobností důsledek aktivit rozsáhlé civilizace. Už teď je ovšem jasné, že takové pátrání bude velmi náročné.

Abychom v atmosféře exoplanet rozpoznali freon, nesmí být jejich mateřská hvězda příliš zářivá. Ideální by pro takové pozorování byly hvězdy třídy M – tedy například 39 světelných let vzdálený systém TRAPPIST-1. Ty ale nejsou pro život, alespoň jak jej známe, příliš vhodné – jsou příliš mladé a nestabilní a svým planetám dopřávají velké dávky zničujícího záření.

Hvězdy typu G, mezi které patří například naše Slunce, by svým výkonem detekci freonu naopak zcela přehlušily. Zatímco freony v atmosférách exoplanet systému TRAPPIST-1 by nesjpíš JWST odhalil, opačný pohled by v tomto směru zřejmě nic kloudného neukázal. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907