Budoucnost ISS: Patří Mezinárodní vesmírná stanice do starého železa?

21.12.2021 - Vilém Koubek

Mezinárodní vesmírná stanice neboli ISS oproti původním plánům již řadu let přesluhuje a její fungování na nízké oběžné dráze se neobejde bez komplikací. Jak dlouho bude ještě okolo Země kroužit a jaký osud ji nakonec čeká?

<p>S odhadovanou cenou 3 271 miliard představuje ISS nejdražší kdy uskutečněný projekt lidstva.</p>

S odhadovanou cenou 3 271 miliard představuje ISS nejdražší kdy uskutečněný projekt lidstva.


Reklama

Koncem letošního července se orbitální stanice poprvé od roku 2011 rozšířila o nový modul: Ruskou víceúčelovou laboratoř Nauka neboli „věda“ vynesla do kosmu raketa Proton-M. K nebi zamířila 21. července a 29. července odpoledne se Nauka bezpečně připojila k dolnímu portu ruského modulu Zvedza. Tři hodiny po kontaktu však její software selhal a spustil trysky, takže se celá ISS začala otáčet. 

Rotace se odehrávala rychlostí „pouhých“ 0,56 stupně za sekundu a posádka změnu vůbec nevnímala. Dokonce i pozemní senzory ji zaznamenaly až po 47 minutách. Tou dobou již byla stanice destabilizovaná a okamžitě se muselo vyřešit vše od nastavení solárních panelů až po systémy kontroly teploty na palubě. S rotací se astronauti pokoušeli bojovat pomocí staničních gyroskopů, poté do záchranné operace zapojili také servisní trysky Zvedzy a nakonec i motory připojené lodi Progress MS-17. Navzdory veškeré snaze se komplex podle NASA otočil o 540 stupňů, poté se však ustálil.

Ještě aspoň sedm let

Kvůli potížím s ruskými moduly se ISS nedostala do zpravodajství poprvé: Letos v březnu se například řešila dvojice prasklin v již zmíněné Zvezdě – jedna z nich měřila na délku 22 milimetrů a na šířku asi 100 mikronů, tedy jako silnější vlas. Vzduch však skrz ně unikal a musely se zacelit, čehož ruská posádka nakonec dosáhla opakovaným nánosem izolační pasty.   

Popsané problémy Zvezdy mimo jiné zdůraznily její značné stáří: Součást stanice tvoří již od roku 2000, přičemž životnost prvních modulů ISS byla původně stanovena na 15 let čili do roku 2013. Navzdory přesluhování však orbitální komplex díky servisním zásahům pracuje, jak má, a v současnosti se s ním počítá minimálně do roku 2028, kdy mu bude 30 let. „Musíme stanici sledovat a pokračovat v její údržbě. Svůj smysl ztratí až v okamžiku, kdy finance vynaložené na opravy začnou převyšovat rozpočet na výzkum,“ tvrdí William Gerstenmaier, někdejší letecký inženýr NASA. 

Nejdražší v dějinách

Právě kvůli sumám, jež ISS každoročně spolkne, zaznívá stále víc hlasů volajících po jejím zrušení a přerozdělení rozpočtu do jiných vědeckých odvětví. Podle některých odhadů vyšly vývoj a stavba stanice v přepočtu na 3 271 miliard korun, a jedná se tak o bezkonkurenčně nejdražší projekt v dějinách. Každý rok jejího provozu navíc stojí 76 miliard. K ISS se staví kriticky i bývalý astronaut NASA Buzz Aldrin a vynaložené finance by raději investoval do dobývání Marsu. Nutno ovšem dodat, že vědecká práce na palubě komplexu mimo jiné pomáhá poznat vliv dlouhodobého pobytu v kosmu na lidské tělo. A lepší pochopení rizik nám umožní realizovat právě třeba mise na rudou planetu.  

Navzdory kritice a vysokým nákladům proto v roce 2018 začal platit zákon Leading Human Spaceflight Act: V souladu s ním budou peníze na chod a opravy ISS proudit, dokud zůstane funkční a bezpečná. Hranice normy byla stanovena na rok 2030, přičemž výjimku tvoří situace, kdy by se objevila levnější alternativa, jak dosáhnout cílů určených pro mise NASA. Ze zákona také vyplývá, že Spojené státy podporují případné komerční využití nízké zemské orbity, a stanice by měla sehrát roli v tom, aby si USA na daném poli udržely konkurenceschopnost. 

Ke smetí se nepřidá 

Je totiž pravděpodobné, že nástupkyni Mezinárodní vesmírné stanice zajistí soukromý sektor. Nedojde zřejmě k privatizaci komplexu, nicméně firmy jako Axiom Space či Bigelow Aerospace již připravují vlastní moduly, které se k němu v budoucnu připojí. První jmenovaná dokonce hodlá ISS rozšířit o obytnou, výzkumnou a výrobní část. Přitom se předpokládá, že jakmile stanice definitivně doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze.

TIP: Pozor, padá Mir! Jak vypadal zánik stotřicetitunové vesmírné stanice?

ISS čeká zřejmě stejný osud jako někdejší Mir: Ruský komplex kroužil kolem Země 15 let, a přestože soukromý sektor projevil zájem o jeho odkup, nakonec k němu nedošlo, neboť stanice již nesplňovala bezpečnostní standardy. V březnu 2001 byla proto navedena do atmosféry k řízeném zániku a její zbytky dopadly do vln Tichého oceánu nedaleko Fidži. Ani ISS tedy nezvýší množství kosmického smetí obklopujícího naši planetu a z větší části rovněž shoří v zemské atmosféře.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907