Co se stane s horkými jupitery, když se jejich hvězda změní v červeného obra?

14.11.2022 - Stanislav Mihulka

Pokročilé simulace prozradily, jak probíhá pohlcování žhavých plynných obrů při rozpínání červeného obra

<p>Ilustrace exoplanety typu ‚extrémně horký Jupiter‘ při přechodu přes disk mateřské hvězdy. <em>(ilustrace: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Ilustrace exoplanety typu ‚extrémně horký Jupiter‘ při přechodu přes disk mateřské hvězdy. (ilustrace: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Pátrání po exoplanetách přineslo mnohá překvapení. Objevili jsme planety, o kterých jsme si původně mysleli, že ani nemohou existovat. Typickým příkladem jsou horké jupitery – plynní obři, kteří obíhají velmi blízko své mateřské hvězdy. Astronomové se až do jejich objevu domnívali, že se plynní obři mohou nacházet pouze za sněžnou čárou, tedy hranicí, za kterou se těkavé látky jako voda nacházejí ve formě ledu. Ve Sluneční soustavě tato hranice leží mezi Marsem a Jupiterem.

Postupně se ukázalo, že plynní obři s oběžnou dobou několika dnů nejen existují, ale že nejsou úplně výjimeční. Astronomové odhadují, že se tyto světy vyskytují až u jednoho procenta hvězd podobných Slunci. Tím vyvstala zajímavá otázka, která se týká osudu horkých jupiterů v závěrečné fázi života hvězdy. Hvězdy jako je Slunce se na sklonku života změní na červeného obra a velmi zvětší svůj objem. Horkých jupiterů, kteří jsou velmi blízko své hvězdě, se taková událost pochopitelně významně dotkne.

Pohlcení žhavého obra

Je zřejmé, že světy nacházející se v blízkosti své hvězdy, budou pohlceny rozpínajícím se červeným obrem. Jaké z toho ale vyplývají důsledky pro jejich mateřskou hvězdu? Na tuto otázku se pokusil zodpovědět tým odborníků, který vedl Mike Lau z australské Monashovy univerzity v Melbourne. Vědci k tomuto účelu využili pokročilé 3D simulace rozpínání červených obrů a pohlcování horkých jupiterů. Jejich výsledky, publikované v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, mimo jiné přispěly k řešení jedné astronomické záhady.

Počítačové simulace ukázaly, že horké jupitery při pohlcování červeným obrem ztrácejí většinu svého materiálu třením, když postupně klesají do nitra hvězdy. Výsledkem tohoto procesu je, že dotyčný červený obr má neobvyklé chemické složení, v podobě abnormálně vysokého obsahu lithia. Zároveň dochází k tomu, že se zrychluje jeho rotace.

TIP: Odsouzena ke krutému zániku: Planeta WASP-12b se zřítí na svou hvězdu

Právě tato otázka už nějakou dobu trápila astronomy. Nebylo totiž jasné, proč určitá frakce červených obrů rychle rotuje a jejich chemické složení vykazuje velké množství lithia. Dalším krokem by mohlo být pozorování takových událostí. „Pokud budeme mít velké štěstí, mohli bychom přímo pozorovat, jak červený obr pohlcuje plynného obra, na což nás upozorní nápadné zjasnění,“ věří doktorand a analytik Mike Lau.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907