Reklama


Drama v nekonečném tichu: Tvrdé přistání kosmické lodi Sojuz 5 v roce 1969

08.05.2018 - František Martinek

Počátky pilotované kosmonautiky nebyly jednoduché. Později si několik startů vyžádalo i lidské životy. Dramatické okamžiky postihly nejednu vesmírnou posádku – naštěstí obvykle následoval šťastný konec

<p>Spojení kosmických lodí Sojuz 4 a 5</p>

Spojení kosmických lodí Sojuz 4 a 5


Reklama

Sovětský kosmonaut Boris Volynov absolvoval první start do vesmíru v roce 1969 na palubě Sojuzu 5 společně s Aleksejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojit se s lodí Sojuz 4, která startovala o den dříve s Vladimirem Šatalovem. Kontakt plavidel se podařil: Jelisejev a Chrunov přestoupili ve skafandrech volným prostorem na palubu Sojuzu 4, který poté s rozšířenou posádkou přistál na Zemi, zatímco „pětka“ s Volynovem zůstala na oběžné dráze a na rodnou planetu se měla vrátit až následujícího dne. 

Volynov později vzpomínal na dramatické okamžiky svého návratu: „Brzdicí raketový motor byl v chodu a loď přešla na sestupnou dráhu. Před vstupem do hustých vrstev atmosféry jsem očekával oddělení návratové kabiny od orbitálního a přístrojového úseku. Oddělil se však pouze první z nich. V průzoru jsem uviděl nehybné antény na konci panelů slunečních baterií a pochopil jsem, že přístrojový modul zůstal na místě. Informoval jsem řídící středisko, ovšem označit situaci přímo jako havárii jsem na veřejné frekvenci nesměl. Z popisu události přesto muselo být odborníkům jasné, co se děje.“

Záznamy především

Problém spočíval v tom, že návratový modul měl vstoupit do zemské atmosféry nejvíce chráněnou částí s tepelným štítem – jelikož se však přístrojový úsek neoddělil, otočila se neúplná loď o 180° a kabina vnikala do atmosféry nechráněnou stranou. Orientační a stabilizační systém závadu „pochopil“ a snažil se modul natočit správně, přístrojový úsek jej ovšem vlivem aerodynamických sil směroval do opačné polohy. Takto se kabina střídavě natáčela až do vyčerpání pohonných hmot.

S klesáním do hustějších vrstev atmosféry se návratový modul na nechráněném místě rychle zahříval. Volynovovi se dýchalo stále obtížněji, v kabině se navíc objevil kouř: Jak se později ukázalo, prohořívalo gumové těsnění vstupního otvoru. Každou chvíli tak mohlo dojít k dehermetizaci – a kosmonaut na palubě neměl skafandr! Volynov se každopádně ze všech sil snažil zachránit výsledky mise. Mimo jiné nahrával popis událostí na magnetofon. Byl si totiž vědom, že pilotované lety jsou v začátcích a získané zkušenosti budou pro konstruktéry velmi důležité. Z palubního deníku také vytrhl stránky zaznamenávající spojení se Sojuzem 4, vložil je doprostřed a pevně vše svázal. Jestliže by při návratu došlo v kabině k požáru, deník by ohořel zvnějšku, ale listy v jeho středu by se možná podařilo zachránit. 

Bez korunek, ale živý

Ve výšce 80–90 km nad zemským povrchem došlo k explozi, při níž byl přístrojový úsek kosmické lodi konečně odhozen. Návratová kabina se rychle dostala do správné polohy a začala se otáčet kolem podélné osy. Ve výšce 10 km se uvedl v činnost padákový systém, jenže při uvolnění hlavního padáku se kvůli rotaci kabiny nosné popruhy zamotaly. Pak se otáčení zastavilo a ozval se skřípot kovových úchytek popruhů. Loď se následně začala otáčet opačným směrem a tak to pokračovalo až do přistání. Důsledkem se stal poměrně tvrdý dopad: Volynov se udeřil do ramen a do zátylku takovou silou, že si zlomil korunky zubů v horní čelisti – ale zůstal na živu. Rychle otevřel vstupní otvor, neboť v lodi se již nedalo dýchat. Dovnitř se vsypal popel – zbytek těsnicí gumy – a na krytu otvoru se vytvořila „čepice“ z přetaveného kovu.

TIP: Ruský Sojuz: Pohnutá historie nesmrtelné kosmické loď

V nemocnici lékaři Volynovovi řekli: „Zůstal jsi na živu, ale takovou psychickou zátěž zatím nikdo neprodělal. Proto už nebudeš létat ani do vesmíru, ani v letadlech.“ Stal se tedy velitelem oddílu kosmonautů čekatelů, i když nakonec se do vesmíru ještě jednou vrátil v Sojuzu 21.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907