Hubbleův teleskop pozoroval fantaskní čočkovou galaxii ze souhvězdí Draka

Hubbleův vesmírný dalekohled si tentokrát jako cíl pozorování vybral podivuhodnou čočkovou galaxii NGC 5283 ze souhvězdí Draka na severní obloze. Tuto galaxii objevil již v roce 1866 německý astronom Heinrich Louis d’Arrest, jeden z objevitelů planety Neptun. Od té doby astronomové zjistili, že jde o výjimečný typ galaxie, která navíc obsahuje aktivní galaktické jádro.

NGC 5238 se řadí mezi takzvané Seyfertovy galaxie, které mají silně zářivé galaktické jádro, podobně jako třeba kvasary. Na rozdíl od kvasarů září přece jen o něco méně a jsou u nich patrné i další galaktické struktury, než jen velmi nápadné galaktické jádro. Seyfertovy galaxie představují asi 10 procent všech známých galaxií.

Čočková galaxie s aktivním jádrem

Jak je patrné i ze snímku Hubbleva dalekohledu, galaxie NGC 5238 je výjimečná v tom, že jde o čočkovou galaxii, tedy ojedinělý typ galaxie, která představuje přechod mezi spirálními a eliptickými galaxiemi. Jak jejich název napovídá, mají tvar čočky s vypuklým jádrem a tenčím diskem, bez výrazných náznaků spirální struktury.

Čočkové galaxie obvykle již ztratily většinu mezihvězdného prachu a plynu, což je materiál, z něhož vznikají nové hvězdy. V takových galaxiích se proto nové hvězdy rodí jen velmi málo a tvoří je převážně staré hvězdy, podobně jako v případě eliptických galaxií. Zbývající mezihvězdný prach se u čočkových galaxií nachází převážně v oblasti jejich disku.

TIP: Hubbleův dalekohled zachytil dvojici galaxií v osudovém objetí

Hubbleův dalekohled pozoroval galaxii NGC 5238 v rámci průzkumu relativně blízkých aktivních galaktických jader. Údaje získané tímto průzkumem budou sloužit jako cenný zdroj informací pro navazující výzkum fyziky aktivních galaktických jader, supermasivních černých děr, které aktivní galaktická jádra pohánějí, i struktury hostitelských galaxií s těmito pozoruhodnými objekty.