Velšský Cardiff v neděli hostil další ročník Naked Bike Ride – cyklojízdy naháčů, kteří se tímto způsobem snaží upozornit na krásu cyklistiky a na otázky životního prostředí. Akce má více než 10letou tradici a podobné jízdy byly v minulosti k vidění ve zhruba 70 zemích světa.

Původním poselstvím nahých jízd byla snaha upozornit na vzrůstající závislost lidí na ropě a ropných produktech a oslavit jedinečnost lidského těla. Postupem času se ale z Naked Bike Ride stal spíše happening na podporu městské cyklistiky. Loňský ročník provázely prostesty rozhořčených rodičů, kteří se na starostu města i organizátory obraceli se stížnostmi, že naháči děsí děti. Letos celá akce proběhla bez větších problémů. 

Génius nebo také zázračné dítě. Přesně tak vnímala společnost Wolfganga Amadea Mozarta, který se stal pojmem hudební scény už za svého života.

Umělecký pseudonym

Wolfgang se narodil 27. ledna 1756 v Salcburku a byl nejmladším ze sedmi dětí Leopolda a Anny Marie Mozartových. Dospělosti se ale dožil jen on a jeho o čtyři a půl roku starší sestra Anna Marie, zvaná Nannerl. Při křtu pak dostal jméno Johannes Chrysostomus Wolfgang Gottlieb. Jméno Gottlieb nebo Theophillius, tedy Theofil či Amadeus, jsou překlady téhož jména, které v češtině znamená Bohumil. Později si sám Mozart toto jméno upravil a používal ho jako Amadé nebo Amadeo. Nikdy tedy nevystupoval pod svým nejznámějším jménem Amadeus.

Od mala na cestách

Leopold Mozart byl nadprůměrným hudebníkem a jeho děti po něm tento talent zdědily. V době, kdy se narodil Wolfgang, byla jeho sestra Nannerl už zdatnou cembalistkou. Ve čtyřech letech získal první poznatky o hudbě a brzy poté začal hrát na housle. O dva roky později pak skládal menuety a kratší skladby, které vykazovaly vrozený cit pro rovnováhu a strukturu.

V lednu 1762 byl už Wolfgang profesionálním hudebníkem. Spolu s otcem a sestrou začal cestovat po Evropě a ukazovat své umění na královských dvorech. Dětství Mozartových dětí se skládalo z dlouhých cest dostavníkem a hostinců. Pokud nevystupovaly, cvičily a malý Wolfganga skládal. Samozřejmě, že tento kočovný způsob života zanechal na dětech své následky. Za vše hovoří řada nemocí, které na svých cestách prodělaly. Wolfgang měl žlutou pleť, neduživý vzhled a rozhodně nevypadal, že by se měl dožít vysokého věku. Řada odborníků se dodnes nemůže shodnout na tom, jestli Leopold svého syna podporoval, nebo vykořisťoval. Je ale jisté, že takto strávené dětství mu nikterak neprospělo a snad bylo i jednou příčin jeho předčasné smrti roku 1791.

Pravda to být může. Četl skutečně neuvěřitelné množství titulů, i když často nahodile a bez nějakého pečlivějšího výběru. První kniha, kterou si koupil roku 1915 za čtyři marky pojednávala o kulturních pokladech Berlína a napsal ji umělecký kritik Max Osborn. Vracel se k ní až do své smrti! Když ostatní vojáci na frontě první světové války utráceli peníze za ženy, alkohol a cigarety, Hitler si v koutku listoval průvodcem po krásách města, které si už tehdy vysnil za hlavní město Německa.

Vědět o všem!

Hitler měl své knihy různě uložené v Berlíně, v Berchtesgadenu i v mnichovském bytě a ve zdejším Hnědém domě, tedy sídle nacistické strany. Po roce 1933 už čas na knihy ztrácel, o to víc se však rozrůstala jeho knihovna. Roku 1942 čítala sbírka kolem 16 300 kusů! Byla stejně zvláštní, jako její vlastník. Podle poválečných záznamů a tehdejších soupisů víme, že obsahovala nejen knihy, které si sám koupil, ale také tituly, které dostával od přátel a fanoušků a dále povinné výtisky, které mu náležely „ze zákona“, protože vůdce by přece měl vědět, co se v jeho Říši píše. On sám však nečetl proto, aby získal nové názory. Pouze aby se utvrdil v tom, co už věděl a čemu se rozhodl věřit… Proto četl knihy od konce, aby zjistil, zda souhlasí s autorovými závěry! Jen pokud se mu hodily do krámu, odhodlal se vůbec začít číst zbytek. 

Co ale četl vůdce v nejintimnějších chvílích? Dobrodružné knihy pro mládež! Miloval Karla Maye a přečetl jeho kompletní dílo! Už jako malý kluk a dospívající mladík hltal cestopisy a zejména knihy slavného švédského cestovatele Svena Hedina. Naprosto ho obdivoval, a když se dostal k moci, využil své slávy k tomu, aby se s oblíbeným spisovatelem seznámil. Vůdce k němu měl velice osobní vztah a sám jej prosil o nová vydání jeho cestopisů. K této části své knihovničky se vracel po celý svůj život. Na Karla Maye nikdy nezanevřel! Některé ohmatané svazky měl u postele až do posledních chvil, ještě i v berlínském bunkru! 

„Chladné, tmavé a sterilní,“ tak popsal své pocity astronaut Jeff Williams po první návštěvě nafukovacího modulu BEAM. Cílem první několikaminutové návštěvy byla kontrola senzorů a odběr vzorků vzduchu. „Vše v nejlepším pořádku,“ mohl astronaut ohlásit do řídícího centra po ukončení historicky návštěvy.

TIP: Napodruhé úspěšně: Vesmírnou stanici rozšířil nafukovací modul BEAM

Experiment je prvním krokem NASA a Bigelow Aerospace na cestě ve vývoji užitných a obyvatelných modulů, které mají v budoucnu sloužit jako lidské základny na Měsíci, Marsu a také pro vesmírnou turistiku. Společnost Bigelow Aerospace doufá, že se jí z podobných modulů podaří v budoucnu vystavět na oběžné dráze celý hotel.  

Likvidace Reinharda Heydricha se sice zdařila, pro český národ ale měla tato akce fatální dohru. 10. června 1942 vyhladili nacisté obec Lidice.

Ihned po incidentu, který měli na svědomí čeští parašutisté, požadoval Hitler vykonání exemplárního trestu, jenž na sebe nenechal dlouho čekat. Pod záminkou, že se ve vesnici ukrývaly nejen zbraně, ale také osoby podílející se na atentátu, obklíčilo gestapo a policie v noci Lidice.

TIP: Beznaděj, utrpení a smrt: Před 80 lety byla vyhlazena obec Lidice

Jejich řádění padlo za oběť 173 mužů a chlapců starších patnácti let. Ženy nastoupily cestu do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Snad nejkrutější osud ale čekal na ty nejmenší. Kromě několika málo jedinců vybraných k poněmčení zemřely zbývající děti v plynových komorách. Aby nacisté dílo zkázy dokonali, srovnali celou obec se zemí, zasypali rybník a změnili koryto potoka.

Hlubokomořské kuřáky jsou průduchy na mořském dně ve velké hloubce, obvykle v oblastech středooceánských hřbetů, které chrlí přehřátou vodu o teplotě přesahující 400 °C.

Kuřáky představují svět sám pro sebe, obývaný zvláštními společenstvy organismů, jejichž existence je založena na chemotrofních bakteriích. Ukazuje se ale, že ovlivňují celou planetu.

Tyto vývěry totiž nechrlí jenom extrémně horkou vodu, ale i spoustu chemických látek, s prvky jako je síra nebo železo. Ty jsou nezbytné pro růst planktonu ve svrchních vrstvách oceánu.

TIP: Nebezpečí pro klima: Krávy užívající antibiotika produkují více metanu

Hlubokomořské kuřáky produkují i spoustu metanu, významného skleníkového plynu. Téměř všechen tento metan ale spotřebují organismy, které žijí v okolí kuřáků, takže se nedostane do atmosféry. V jistém smyslu tím zachraňují celou planetu.

Poptávka po biopalivech roste. Musely by ale být levnější než benzín nebo nafta, a to je zatím problém. Američtí vědci jako jedno z možných řešení nabízejí zapojení kvasinky Spathaspora passalidarum, která žije v poměrně netradičním prostředí. Obývá totiž střeva severoamerických brouků vrzounů a je mimořádně úspěšná při zkvašování xylózy.

TIP: Dobrá zpráva: Globální závislost na fosilních palivech skončí do 10 až 20 let

Xylóza je cukr, který tvoří až 20-30 procent sušiny rostlinných zbytků, z nichž by bylo možné vyrábět biopaliva. Jenže právě xylóza velmi odolává zkvašení, které je k výrobě biopaliva nezbytné. Je to vlastně jedna z hlavních překážek ekonomicky smysluplné produkce biopaliv z rostlinné biomasy.

Zmíněná kvasinka ze střev vrzounů dovede zpracovat xylózu a také celulózu, takže by mohla být pro výrobu biopaliv mimořádně užitečná.

Není nad to studovat astronomii a během studia si objevit cizí planety. Nedávno se to povedlo studentce Michelle Kunimoto z Univerzity Britské Kolumbie. Nebylo to ale zadarmo.

Čtyři jehly v kupce sena

V rámci jednoho kurzu strávila několik měsíců pečlivým prohledáváním dat vesmírného teleskopu Kepler, který ve službách NASA pátrá po exoplanetách. Kepler nasbíral ohromné množství dat a Kunimotová se snažila zjistit, zda něco neuniklo pozornosti vědců, kteří zpracovávali data před ní. Nakonec byla úspěšná a odhalila celkem 4 nové exoplanety.

Jedna z objevených planet je zhruba velikosti Merkuru, další dvě jsou o něco větší než Země a poslední z nich je srovnatelná s Neptunem. Nejzajímavější z nich je ta největší, která nese označení KOI-408.05. Jde nejspíš o plynného obra, podobného planetě Neptun. Obíhá hvězdu, vzdálenou 3 200 světelných let od Země, právě v takové vzdálenosti, že se tam může vyskytovat kapalná voda.

TIP: Šest let výzkumu sondy Kepler: Od úspěchu k úspěchu

Planeta samotná zřejmě nebude mít pevný povrch, tak jako ho nemá ani náš Neptun. Mohla by ale mít velké měsíce, na nichž si lze docela dobře představit oceány s kapalnou vodou.

Čtyřměsíční čekání je u konce - ve slovinské jeskyni se začali klubat první mláďata kriticky ohrožených olmů. Podle odborníků jde o zcela mimořádnou událost - olmové, kteří obývají zdejší jeskyně již po tisíce let, nežijí nikde jinde na světě a jde o první zaznamenaná mláďata za velmi dlouhou dobu.

Slepí století lenoši

Olmové, nebo též macaráti jeskynní, jsou slepí obojživelníci, kteří žijí v naprosté tmě. Až na rudé žábry jsou celí růžoví. Mají čtyři nohy a živí se mikroorganismy a různonožci. Dorůstají až 35 centimetrů a mohou žít až 100 let. Jejich dlouhý život je připisován velmi pomalému metabolismu - většinu svého dlouhého života tráví potravu a odpočívají. Kromě dlouhověkosti se pyšní i další unikátní vlastností – olmové vydrží až deset let bez potravy.

Domovem macarátů jsou slovinské Postojnské jeskyně, kde žijí desítky metrů pod povrchem v teplotách okolo pěti stupňů Celsia. Vědci ale zjistili, že přežijí i teploty daleko vyšší. Nevyvinutý zrak pravděpodobně nahrazují detektorem magnetického pole, díky kterému se mohou orientovat v jeskynním systému. Ve středověku se lidé báli, že jde o mláďata draků a nemilosrdně je zabíjeli. V současnosti jsou na tom olmové o něco lépe než před stovkami let – nikdo je sice nezabíjí, jejich populace ale přesto neroste.

Nová generace draků

Narození nové generace těchto mimořádně vzácných obojživelníků již několik měsíců mapují odborníci ze Slovinska a Francie. Ti již na počátku roku zaznamenali várku přibližně 60 vajec, ze kterých se nyní macaráti začínají líhnout. 

První mládě se vyklubalo 30. května, druhé přišlo na svět o dva dny později. Zdejší populace by se ale teoreticky mohla rozrůst o další kusy – z původních 60 vajec se podle vědců úspěšně vyvinulo 23 embryí.

Odhaduje se, že na yucatanském poloostrově existuje zhruba šest tisíc podobných závrtů, přičemž prozkoumána je sotva polovina z nich.