Nesjpíš neexistuje žádný jiný stroj s tak nepatřičným názvem jako Super Guppy (guppy z angl. paví očko). Při pohledu na tento podivný obří transportní letoun si lze malinkou rybičku představit je stěží.

Super Guppy, celým názvem Aero Spacelines Super Guppy, je obřím typem transportního letounu, které NASA využívá pro přepravu nákladů velkých rozměrů, zejména velkých dílů kosmických lodí a raket. Momentálně je v provozu jen jeden z celkového počtu pěti vyrobených kusů – ostatní čtyři „super paví očka“ jsou zakonzervována na leteckých základnách v USA, Anglii, Francii a v Německu.

Včera přijal Super Guppy do svých útrob vzácný náklad - z výrobního komplexu NASA Michoud Assembly Facility v New Oreans přepravoval posádkový modul nového Orionu na Kennedyho základnu. Posádkový modul Orionu je určen pro misi Exploration Mission 1 (EM-1), která se má uskutečnit 30. září 2018. V rámci této mise bude také poprvé použita raketa SLS jejímž úkolem bude dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion. Kromě samotné lodi by mělo k Měsíci směřovat i 13 satelitů.

Na lov se Roni nejčastěji vydává za rozbřesku a před západem slunce, kdy je hmyz nejklidnější a k jeho favoritům patří mouchy, včely a neklidné a těžko polapitelné vážky. Svou nejnovější hmyzí sérii Roni pořídil minulý měsíc v okolí indonéského města Toboali.

Přes veškerý pokrok a nejrůznější technologie až do této doby farmařili lidé. Situace se ale mění. V Japonsku se chystají spustit první téměř plně automatizovanou farmu, kde roboti zastanou většinu práce.

Společnost Spread se sídlem v Kjótu hodlá farmu spustit někdy v roce 2017 a produkovat 30 tisíc hlávek salátu denně. Během pěti let po zahájení činnosti by jich rádi zvládli půl milionu denně. Farma se rozkládá na ploše 4400 čtverečních metrů.

Představitelé společnosti Spread prozradili, že lidé stále ještě sejí salát, veškerá zbývající práce, tedy hlavně zalévání a sklizeň, je na robotech. Robotická farma prý ušetří polovinu nákladů na zaměstnance a třetinu nákladů na energii.

Císařským řezem, při němž je novorozenec vyjmut přímo z břicha těhotné ženy, se dnes rodí v průměru téměř každé páté dítě. Je o něco rizikovější než klasický porod a dítě se při něm nesetká s užitečnými bakteriemi z vagíny matky.

První mikrobi novorozenců přitom hrají důležitou roli při vývoji imunitního systému. Děti narozené císařským řezem jsou o něco více ohroženy obezitou, astmatem, alergiem i jinými problémy, které souvisejí s imunitou.

Lékaři proto vymysleli jednoduchý postup, jak dětem narozeným císařským řezem alespoň zčásti nahradit přirozený kontakt s bakteriemi matky. Během experimentu zkusili děti narozené císařským řezem natřít gázou s vaginálním sekretem jejich matky. Fungovalo to prý pěkně, a děti ošetřené tímto způsobem byly složením svých mikrobů podobnější dětem narozeným klasickým způsobem.

Sonda Dawn, která již bezmála rok krouží v těsné blízkosti Ceres, již sesbírala obrovské množství vědeckého materiálu. Kromě toho sonda pořídila i tisíce fotografií zachycující fascinující svět této miliony kilometrů vzdálené trpasličí planety. NASA nyní z těchto snímků sestavila doposud nejpodrobnější animaci ukazující Ceres z výšky pouhých 1 450 kilometrů (aktuálně se sonda pohybuje ve výšce 385 kilometrů od povrchu trpasličí planety). Jednotlivé snímky pořídila Dawn během srpna až října 2015 a pro vědecké a prezentační účely je vědci dobarvili.

Palác Livadija se stal 4. února 1945 dějištěm události, která měla nasměrovat vývoj druhé světové války i budoucí uspořádání Evropy. „Velká trojka“ ve složení Roosevelt, Churchill a Stalin zahájila pod krycím jménem Argonaut jednání o budoucí spolupráci.

Zatímco na nutnosti definitivně porazit Německo se všichni mocnáři shodli, v další fázi hájili především svoje zájmy. Churchill chtěl povolat k politickým diskuzím Francii, Roosevelt zase zapojit Sovětský svaz do války s Japonskem a současně prosadit založení OSN. Pro Stalina byla klíčová otázka Polska a netajil se svým záměrem posunout jeho hranice na západ.

TIP: Nejšťastnější den pro Evropu: Události, které předcházely podpisu kapitulace

Přestože se muži rozešli za toku arménské brandy, krátce po schůzi se ukázalo, že se Stalin svých velmocenských záměrů nevzdá. Jeho svérázná představa pomoci zemím, které se ocitly v nacistickém područí, měla nabýt ostřejších kontur už v následujících letech.

Bylo mu sotva třiadvacet let, když se svými kumpány provedl atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Osudný 28. červen mu rázem vynesl slávu i provaz. 3. února 1915 zaplatil Danilo Ilić za svůj čin na středověký způsob „oko za oko, zub za zub“, tedy spíše „život za život“.

Mladý Ilić vůbec nezačal svou kariéru jako radikál. Vystudoval pedagogickou univerzitu v Sarajevu a poté působil jako učitel na základní škole. Až členství v nacionalisticky laděné organizaci Černá ruka ho přimělo vykročit jiným směrem. Příležitost ukázat světu vlastenecké cítění se naskytla hned roku 1914.

V lednu se sešla skupina separatistů, která projednávala možné cíle útoku. Již tehdy padlo jméno Františka Ferdinanda, ale přednost dostal guvernér Bosny a Hercegoviny Oskar Potiorek. Tato mise ale byla zamítnuta a objevila se potřeba najít novou oběť. Tehdy přišla znovu řada na rakouského arcivévodu.

TIP: Svatovítská neděle v Sarajevu: Atentát na Františka Ferdinanda d’Este

Skoro jako by se opakovala historie stará šestnáct let, kdy si chtěl mladý Ital Luigi Lucheni počíhat v Ženevě na prince Jindřicha Orleánského a namísto něj pozdvihl svůj pilník proti rakouské císařovně Sissi. Stejně jako tehdy Lucheni byla i nyní skupina atentátníků úspěšná, přestože trestu neunikla. A protože Ilić překročil hranici dvaceti let, čekala ho šibenice.

Unikátní záznam zachycuje první úspěšný výbuch sovětské vodíkové bomby v roce 1953. Takzvaná termonukleární bomba byla vyvíjená v týmu kolem budoucího disidenta a bojovníka za větší kontrolu jaderného arsenálu, Andreje Sacharova a následující video ukazuje nejen sílu výbuchu, ale rovněž jeho devastační účinky na okolí.

Kvůli poškození tepelné ochrany, které zřejmě vzniklo již při startu dva týdny předtím, se při návratu do atmosféry rozpadl a shořel raketoplán Columbia, vracející se ze své 28. vesmírné mise. Při jeho zániku zemřelo všech sedm členů posádky.

K Měsíci se vydala výprava Apollo 14, rehabilitující americký vesmírný program po téměř tragické misi Apollo 13 v předchozím roce. Let je známý především díky golfové partii na Měsíci v podání velitele Alana Sheparda.