Dobová fotografie zachycuje výjimečnou scénu - celou císařskou rodinu na počátku 60. let 19. století. Hotová idylka, řeklo by se na první pohled. Ačkoli se všichni tváří spokojeně a nic nenasvědčuje tomu, že by vzájemné vztahy nefungovaly, skutečnost byla jiná.

Trojúhelník Žofie, Franci a Sissi

Snad nejznámější konflikt se rozhořel mezi císařovou matkou arcivévodkyní Žofií a císařovnou Alžbětou. Zatímco mladý a pohledný František Josef byl do své vyvolené zamilovaný od prvního okamžiku, matka synovo nadšení nesdílela. Sissi, jak jí v rodinném kruhu říkali, byla mladá, nespoutaná a netajila se tím, že jsou jí dvorní ceremoniál i všechny oficiality proti srsti. To byla pro Žofii, která pro monarchii dýchala a sama se kvůli Františku Josefovi vzdala možnosti být císařovnou, citelná rána. Zvlášť když jí snacha dala jasně na srozuměnou, že se tradici přizpůsobovat nehodlá.

Ideální vztah neměla Alžběta ani se svým manželem. Přestože romány a filmy popisují život císařského páru jako pohádku, pravdou bylo, že si manželé příliš nerozuměli. Zatímco František Josef pilně plnil své vladařské povinnosti, jeho žena utíkala při každé příležitosti z Vídně. S císařem sice udržovala pravidelnou korespondenci, ve které ji Franci nezapomněl oslovovat „můj anděli“, to ale Sissi nemohlo u dvora udržet. Táhlo ji to na daleké a mnohdy několik měsíců trvající cesty po souši i oceánu.

Bratři jak se (ne)patří

Lásku k moři měla společnou se svým švagrem Maxmiliánem, s kterým si naopak neměl co říct František Josef. Mladší bratr byl nejen oblíbenější, ale také ambicióznější a politicky schopnější. Maxova talentu si všimla i jeho manželka Charlotta a neváhala ho podporovat v úsilí získat mexickou korunu. Oblíbenkyně arcivévodkyně Žofie totiž silně žárlila na postavení císařovny Sissi, která si navíc báječně rozuměla s jejím manželem.

TIP: Hledá se náhradnice: Kdo zastoupil v císařské ložnici krásnou Sissi?

Jediné, co všechny spojovalo, byl jednotný názor na nejmladšího císařova bratra Ludvíka Viktora, který byl černou ovcí celé rodiny. Všichni se před ním museli mít na pozoru. Rád sbíral klepy a vyžíval se, když z nich mohl vytvořit skandál. Sám pozdvižení také působil. Situace vygradovala natolik, až ho František Josef vykázal z Vídně. Inu, jak vidno, i fotografie někdy klame…

Poslední z 18 segmentů primárního zrcadla vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) dosedlo na své místo tuto středu. Nejdůležitější část největšího a nejsilnějšího kdy sestrojeného vesmírného dalekohledu je tak kompletní. Celková plocha primárního zrcadla JWST bude sedmkrát větší než v případě Hubbleova teleskopu, což vědcům umožní nahlédnout hlouběji do vesmírného prostoru a pozorovat slabší objekty. Velké zrcadlo jim také dovolí pořizovat snímky s mimořádným rozlišením.

Největší šperk

Jednotlivé části zrcadla měří 1,3 metru v průměru a váží přibližně 40 kilogramů. Celkový průměr primárního zrcadla je 6,5 metru. Vyrobené je z beryllia, které je nejen mimořádně lehké, ale také tepelně a mechanicky odolné. Do vesmíru by se měl nový teleskop podívat v roce 2018.

„Montáž primárního zrcadla je významný milník a vyvrcholení desetileté práce – od návrhu, výroby, testování až po montáž zrcadla,“ řekl Lee Feinberg, manažer Goddardova kosmického střediska, kde montáž probíhala.

Dalším krokem bude montáž optiky a testování všech komponent. Jak ukázal případ Hubbleova dalekohledu, bude tato fáze pro teleskop naprosto klíčová. Na rozdíl od Hubbla totiž není v případě JWST prostor pro nepřesnosti. Vzhledem ke vzdálenosti v jaké bude JWST operovat jsou jakékoli servisní mise vyloučené. 

Studie univerzity v Grazu tvrdí, že vegetariáni jsou častěji nemocní a mají nižší kvalitu života než masožrouti. Lidé zcela odmítající maso trpí také častěji rakovinou, jsou náchylnější k srdečním infarktům a vykazují vyšší procento psychických poruch než zbytek populace. V důsledku toho představují vegetariáni větší zátěž pro systém zdravotní péče.

Studie byla poprvé zveřejněna v roce 2014 a vědci v ní porovnávali stravovací návyky 1 320 osob rozdělených do 4 skupin. Všechny skupiny byly srovnatelné s ohledem na věk, pohlaví a sociální postavení. V rámci jednotlivých skupin vědci zohlednili také kuřáky a sportovce. Všichni testovaní jedinci měli také normální váhu (BMI 22,9 – 24,9). Jediná věc, která jednotlivé skupiny odlišovala, byl jejich jídelníček.

První skupinu tvořili vegetariáni, druhou jedlíci masa, zeleniny a ovoce. Třetí skupina reprezentovala občasné jedlíky masa a čtvrtá vyložené masožrouty. Mezi vegetariány byli zahrnuti i konzumenti ryb, neboť zkoumaný vzorek nenabízel dostatek „čistokrevných“ vegetariánů. Sběr dat probíhal v letech 2006 až 2007 v Rakousku a byl součásti pravidelného průzkumu, který je zde prováděn každých 8 let. Testované osoby odpovídaly na otázky vědců formou dotazníků.

Jezte maso, budete zdravější

Výsledky vyšetření podle vědců vyvrací obvyklé klišé, že bezmasá strava je zdravější. Vegetariáni trpí častěji alergiemi (30,6 %) než jedlíci masa (16,7 %). Výskyt rakoviny u vegetariánů je o 166 % vyšší než u lidí s běžnou stravou (4,8 % u vegetariánů a 1,8 % u jedlíků masa). Četnost srdečních záchvatů byla u vegetariánů vyšší o 150 % (1,5 % a 0,6 %).

Výskyt onemocnění v jednotlivých skupinách

Ze sledovaných 18 onemocnění byly hodnoty u vegetariánů nejlepší jen ve 2 případech (inkontinence a dýchací potíže). Naopak ve 14 z 18 sledovaných parametrech byly vyšetřené hodnoty vegetariánů horší než u největších masožroutů. 

Závěry studie také ukazují, že vegetariáni trpí častěji psychickými problémy a depresemi a vykazují také celkově horší kvalitu života než pojídači zvířat. 

Galaxie Mléčná dráha nebo třeba Andromeda společně tvoří místní skupiny, kupy a následně i nadkupy galaxií a utvářejí tak větší a větší struktury. Největší zatím pojmenovanou strukturou, zahrnující i naši domovinu je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“. Nová vizualizace Brenta Tullyho ukazuje rozsah „naší“ nadkupy - 500 milionů světelných let vesmírného prostoru a domov více než 100 tisíc galaxií.

Válka o polské následnictví, výprava proti Osmanské říši, války o dědictví rakouské. Plukovník, generálmajor, polní maršál. Ředitel vídeňské vojenské akademie a prezident dvorské válečné rady. Tak by se dal ve stručnosti popsat život Leopolda Dauna, který vyhasl 5. února 1766.

TIP: Rakouské Waterloo: Bitva u Hradce Králové

Coby syn polního maršála měl cestu k vojenské kariéře prošlapanou, přestože si pro něj otec představoval spíše církevní dráhu. Již jako náctiletý mladík vstoupil do služeb habsburské monarchie, kde se stihl zúčastnit všech důležitých válečných tažení doby. Na svou největší příležitost ale čekal skoro padesát let, než se rozzuřila sedmiletá válka. Slavná bitva u Kolína vynesla nejen vítězství rakouské straně, ale také všechnu čest jejímu vojevůdci. Uznání bylo potvrzno také oficiální cestou, když se stal Daun historicky prvním nositelem velkokříže nově založeného Vojenského řádu Marie Terezie. Ke konci života se ale stárnoucí Daun z bitevního pole stáhl a svá poslední léta prožil v úřednické funkci.

Biotechnologický startup Memphis Meats ze San Francisca se netají úmyslem prosadit maso pěstované v laboratoři. Podle nich výroba takového masa vytváří v porovnání s tradiční živočišnou výrobou o 90 procent méně emisí skleníkových plynů. Není to prý ale jejich jediná výhoda.

Memphis Meats sehnali potřebné investice a doufají, že během pěti let dostanou na trh rozmanité produkty z biotechnologického masa. Prý můžeme čekat hot dogy, párky, burgery i masové kuličky.

V dnešní době je pro výrobu jedné kalorie hovězího masa nutné dodat 23 kalorií potravy pro dobytek. Na jednu kalorii masa z laboratoře ale stačí pouhé tři kalorie energie. Pěstování masa v laboratoři je tedy mnohem energeticky úspornější.

Nezanedbatelné plus představuje i to, že biotechnologické maso neobsahuje antibiotika, kontaminace z fekálií, patogeny, a další možné věci z klasického masa, o které příliš nestojíme.

Není to tak dlouho, co v CERNu ulovili Higgsův boson. Teď si dělají zálusk na další, momentálně ještě hypotetickou částici. Rádi by ulovili sterilní neutrina.

Za 10 let, tedy v roce 2016, chtějí v CERNu spustit experiment SHiP (Search for Hidden Particles), česky Pátrání po skrytých částicích. Pokud ho schválí všechny členské státy, tak by měl stát kolem 200 milionů dolarů.

Neutrina jsou stabilní částice o nesmírně malé hmotnosti. V současné době známe tři typy neutrin: elektronové, mionové a tauonové. Existují ale náznaky, že by mohlo existovat i čtvrté, takzvané sterilní neutrino, na které působí jedině gravitace.

Pokud by vyšlo najevo, že sterilní neutrina doopravdy existují, tak by se stala vážnými kandidáty na vysvětlení podstaty temného hmoty ve vesmíru.

Koncem června 1322 se Jan vrátil z Lucemburska do Prahy a čekala ho překvapivá zpráva o narození dalšího syna. Malý Jan Jindřich se narodil na mělnickém hradě a pravděpodobně byl příčinou obnovení vztahu mezi Eliškou a Janem. Bohužel ne nadlouho. 

Krutý trest

Královna neodolala pokušení využít smířlivosti svého manžela, aby opakovaným pokusem na sebe strhla rozhodující moc v zemi. Jan za to královně odňal devítiletou dceru Markétu a dal ji odvézt do bavorského Landshutu, kde se měl co nejdřív uskutečnit její sňatek s dolnobavorským Jindřichem. Ve skutečnosti šlo o to zbavit Elišku vlivu na její výchovu. Na jaře téhož roku odejmul Jan Elišce dceru Jitku a dal ji na vychování na hrad Wartburg. Královně tedy zůstal jen půlroční Jan Jindřich, protože její prvorozený syn Václav zůstával trvale uzavřen na hradě Křivoklátě. Eliška se ze dne na den ocitla zcela izolovaná, opuštěná a stále víc pronásledovaná představou, že se sama stane obětí šlechtické nenávisti a úkladné vraždy. 

Eliščino vyhnanství

Z domovských Čech doslova utekla. „Královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu,“ líčil aktuální  situaci kronikář Petr Žitavský. Svým odchodem dala odpůrcům z řad šlechty nový „důkaz“ svého nepřátelství vůči  Janovi a jeho šlechtickým oblíbencům. A její manžel tomu s ochotou uvěřil. Přijal všechna nepodložená tvrzení o královnině zradě a odňal jí všechny důchody z věnných měst a statků.

Eliška tak zůstala zcela bez prostředků a žila jen z milosti svých příbuzných. O velikonocích následujícího roku porodila Elišla v bavorské Koubě dvě dcery, dvojčata Annu a Elišku, které se staly posledním svědectvím přechodného sblížení jejich rodičů. Byly to poslední děti Jana a Elišky, narozené v jejich manželství. V nuceném bavorském vyhnanství zůstala Eliška další tři roky. Finanční nouze ji nakonec donutila k návratu do Čech. Po boku svého manžela Jana vystupovala jako česká královna jen sporadicky. Většinu času trávila na Mělníku a časem jí byli odebrány i ostatní děti, většinou za účelem sňatku nebo zasnoubení. 

Stephane Guilloteau a jeho mezinárodní tým měřili teplotu velkých prachových částic u hvězdy s označením 2MASS J16281370-2431391, která leží ve vzdálenosti 400 světelných let od nás v oblasti s probíhající hvězdotvorbou v okolí hvězdy Rho Ophiuchi. 

Hvězdu obklopuje disk plynu a prachu, který označujeme jako protoplanetární, neboť tyto disky jsou považovány za raná stádia vývoje planetárních systémů. Tento konkrétní disk pozorujeme téměř přesně zboku a díky svému vzhledu ve viditelném světle dostal přezdívku Létající talíř.

Zmrzlý Létající talíř

Astronomové použili radioteleskop ALMA k pozorování záření emitovaného molekulami oxidu uhelnatého v disku kolem hvězdy. Byli tak schopni získat jeho velmi detailní záběry a objevili něco zvláštního – v některých případech pozorovali záporný signál! Za normálních okolností je negativní signál fyzikálně nemožný, ale v tomto případě existuje vysvětlení.

„Tento disk nepozorujeme proti tmavému pozadí oblohy, ale vidíme v podstatě jeho siluetu na pozadí zářící mlhoviny kolem hvězdy Rho Ophiuchi. Tato difúzní záře je příliš rozptýlená, než aby bylo možné ji detekovat pomocí ALMA, ale protoplanetární disk toto záření absorbuje. Výsledný negativní signál tak znamená, že části tohoto disku jsou chladnější než mlhovina v pozadí. Výsledek je podobný, jako kdyby Země ležela ve stínu tohoto útvaru,“ vysvětluje Stephane Guilloteau.

Vědci zkombinovali měření s daty o záření mlhoviny v pozadí a spočítali, že teplota prachových zrn ve vzdálenosti asi 15 miliard kilometrů od hvězdy se pohybuje kolem -266 °C (nebo chcete-li 7 K, tedy jen 7 stupňů nad absolutní nulou).

TIP: Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku zachycuje vývoj planet

Naměřená teplota je o 15 až 20 K nižší, než hodnoty, které předpovídá většina současných modelů (v rozmezí -258°C až -253° C). Aby bylo možné tento nesoulad odstranit, musejí mít velké prachové částice jiné vlastnosti, než se v současnosti předpokládá, což by jim umožnilo ochladnout na takto nízkou teplotu.

Pokud se ukáže, že takto nízká teplota prachových částic se v protoplanetárních discích vyskytuje běžně, mohlo by to mít závažné důsledky pro chápání jejich vzniku a vývoje. Nízká teplota například značně ovlivní děje, ke kterým dochází při srážkách těchto částic. A to má zásadní dopady na jejich úlohu při vzniku zárodečných těles pro formování planet.