Posilovat se dá téměř vše. Šestatřicetiletá rodačka z Vancouveru Kim Anami, která pracuje jako vztahová a intimní koučka, ženám doporučuje posilovat vagínu. Podle Kim má většina žen oslabené vaginální svaly, což vede k jejich snížené citlivosti a celkově horšímu psychickému rozpoložení.

Na svých seminářích proto vyučuje jak zlepšit kondici intimních partií. Kim dokáže opravdu neuvěřitelné věci – pomocí svých vytrénovaných svalů udrží kokosový ořech, činku, nebo třeba surfařské prkno.

Mimořádně vzácnou téměř bílou žirafu poprvé objevil v dubnu loňského roku doktor Derek Lee - ekolog a zakladatel Wild Nature Institute (WNI). Nyní na Omo, jak bílou žirafu pojmenoval, narazil znovu. Omo je asi patnáctiměsíční samice, která trpí specifickou poruchou pigmentu – tzv. leucismem. Toto genetické onemocnění se projevuje ztrátou všech typů kožních pigmentů (na rozdíl od albinismu, u nějž jde o poruchu jediného pigmentu - melaninu). Při leucismu chybí zvířatům pigmentové buňky buď po celém povrchu těla, nebo pouze na jeho částech a mohou si tedy (jak v případě žirafy Omo) částečně zachovat kresbu těla. Světlé zbarvení Omo ale dělá vrásky ochráncům zvířat, kteří se obávají, že se stane terčem pytláků. Vzácná žirafa je přitom pravděpodobně jediná svého druhu.

Ve Velké Británii došlo k velkému průlomu v reprodukční medicíně. Britští genetici dostali jako první v Evropě povolení editovat DNA lidských embryí. Svolení udělil britský Úřad pro lidské oplozování a embryologii (HFEA), který reguluje veškeré kliniky provádějící umělé oplodnění, a také má na starost skladování lidských spermií, vajíček a embryí.

Toto rozhodnutí umožňuje badatelům Institutu Francise Cricka v Londýně editovat genomovým editorem CRISPR až 30 lidských embryí, která se pak budou vyvíjet 7 dní. Po uplynutí této doby se embrya budou skládat cca ze 250 buněk a jejich vývoj bude ukončen.

Účelem výzkumu je zjistit, jaké geny jsou klíčové pro ranný vývoj lidských zárodků a jak tyto geny souvisejí s neplodností, samovolnými potraty a úspěšností umělého oplození. Genoví editoři se ale ještě nemohou pustit do práce. Čekají ještě na další povolení etické komise, které očekávají někdy v březnu.

Drony jsou stále levnější, dostupnější a šikovnější. A také stále častěji dělají problémy nejrůznějšího rázu. Proto se objevují nejrůznější technologie, které chtějí dronům přistřihnout vrtule. Co se ale spolehnout na přírodu?

Už před časem se ukázalo, že si dravý pták dovede s dronem poradit. Chytila se toho nizozemská policie, která se domluvila se společností Guards From Above, zabývající se výcvikem dravých ptáků pro soukromé bezpečnostní služby.

S trochou výcviku se dravci naučí popadnout problémový dron do spárů, zneškodnit ho, a odnést na místo určení. Podle Guards From Above lov dronů nepředstavuje pro dravce větší nebezpečí, než jaké zažívají ve volné přírodě. Smrtící drápy dravců jsou na podobné kousky výborně vybavené.

Jak říkají Guards From Above, lovecký instinkt dravých ptáků je unikátní. Proč ho nevyužít k řešení hypermoderního problému?

Saturn je známý především svými prstenci, jeho atmosféra ale nabízí také zajímavý pohled. Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (96,3 %), který je následován héliem (3,25 %). Malý obsah hélia se vysvětluje tím, že těžší hélium klesá přes vodíkovou vrstvu blíže k jádru, kde se hromadí. V horních vrstvách atmosféry se vyskytuje také krystalický amoniak. Vyjma těchto látek obsahuje atmosféra také malé množství metanu a dalších uhlovodíků. 

Atmosféra Saturnu je vlivem vzdálenosti od Slunce chladnější než atmosféra Jupiteru, ale nacházejí se v ní komplexnější molekuly - například ethan a jiné deriváty metanu. Na snímku pořízeného sondou Cassini je právě metan dobře patrný – metan pohlcující světlo vytváří na povrchu planety zřetelné tmavší pruhy.

USS Ranger, v americkém námořnictvu už sedmá loď tohoto jména, byla třetí jednotku třídy Forrestal a sloužíla v U.S. Navy v letech 1957–1993. Prakticky celou svou službu strávila v Pacifiku, zejména za vietnamské války. Loď s výtlakem více jak 82 000 t mohla nést až 90 letounů.

Za svou bohatou kariéru zvládla nejen bojové operace, ale objevila se i na filmových plátnech ve filmech jako Star Trek IV: Cesta domů či megahit Top Gun.

Po jejím vyřazení ze služby v roce 1993 bylo až v roce 2012 rozhodnuto o sešrotování tohoto kolosu. Podle smlouvy z prosince 2012 zaplatila U.S. Navy za sešrotování jeden cent firmě International Shipbreaking v Brownswille. Tak bylo rozhodnuto o poslední pouti legendárního plavidla. Loď na své cestě do šrotu ze západního na východní pobřeží USA musela objet celou Jižní Ameriku, protože 82,3 m široká letadlová loď byla příliš velká pro proplutí Panamským průplavem.

Tuto cestu USS Ranger nastoupila 5. března 2015 a dron s kamerou natáčející tyto záběry byl posledním strojem, který měl tu čest vzlétnout z její paluby.

Elon Musk, šéf společnosti SpaceX je přesvědčen, že lidé poletí k rudé planetě již za 9 let. Prohlásil to na technologickém kongresu, který se konal minulý týden v Hongkongu. Sám Musk se prý do vesmíru chystá v příštích pěti letech, jako svůj hlavní cíl ale nyní vidí v dopravě lidské posádky k Marsu.

Cesta k Marsu je podle Muska nejen otázkou budoucnosti lidstva ale také jeho přirozeným vývojem. Lidé si podle něj nemohou dovolit zůstat připoutáni na jedné planetě. Rudou planetu pak považuje za ideální místo pro vybudování stálé základny a následné lidské kolonie. Podrobnosti tohoto ambiciózního plánu hodlá Musk blíže představit na Mezinárodním astronomickém kongresu, který se letos koná 26. až 30. září v mexické Guadalajaře.

Nejmenovaná americká věznice se chytila známé pravdy, že pes je nejlepší přítel člověka, a přidělila trestancům čtyřnohé mazlíčky na výcvik a hlídání. Program se jmenuje Canine CellMates neboli „psí spoluvězni“ a jeho základní myšlenka prospívá oběma zúčastněným stranám.

Zvířata pocházejí z útulků: Nikdo je nechtěl a hrozilo jim utracení. Vězni s nimi tráví čtyřiadvacet hodin denně, během nichž je cvičí. Poslušní a vytrénovaní psi pak mají daleko větší šanci, že se jich ujme někdo mimo brány vězení, zatímco jejich přátelství a důvěra představují podle vedoucí projektu Susan Jacobs- Meadowsové pro trestance nové „světlo ve tmě“.

U psacího stolu, který dnes zdobí salon rakouského spolkového prezidenta, vznikaly stovky dopisů určené synům a dcerám i jejich životním partnerům. Dcerám udílela rady týkající se manželského života, jak psychologicky působit na jejich muže a jak nejlépe zvládat jejich egoismus. Přitom jí byla naprosto cizí jakákoli snaha o emancipaci a vždycky zdůrazňovala, že v rodinném životě se musí žena podřídit muži.

Nezvedená Marie Antoinetta

S velkým zájmem a očekáváním přijímala zprávy důvěrných informátorů o rodinných poměrech svých blízkých. Zvláště ji znepokojovaly novinky, které přicházely z Paříže. Dovídala se z nich, že Marie Antoinetta, která se mezitím stala královnou, se pohybuje v rozmařilé společnosti a utrácí svůj čas v laciných zábavách. Podrobné zprávy jí zprostředkovával rakouský vyslanec u dvora ve Versailles hrabě Mercy-Argenteau. Pak následovaly nabádavé a umravňující dopisy, které měly mladou královnu usměrnit. Když matčiny rady nevedly k nápravě, vyslala císařovna zjara roku 1777 do Paříže svého syna Josefa, aby sestře důrazně domluvil. Ale všechny dobře míněné rady dopadaly na neúrodnou půdu. Tragického konce své dcery se Marie Terezie naštěstí nedočkala.