Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu špionážní satelit NROL-101
Američtí kosmičtí zpravodajci NRO posílili řady svých výzvědných satelitů
Spojené státy úspěšně rozšířily svou flotilu výzvědných satelitů. V pátek 13. listopadu po řadě odkladů odstartovala nosná raketa Atlas V ze Space Launch Complex 41 na floridském kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station. Raketa úspěšně vynesla satelit NROL-101, který bude pracovat pro americký Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Jak v těchto případech bývá zvykem, NRO byl opět velmi skoupý na informace. Úřad nicméně alespoň potvrdil, že v tomto případě byl náklad mise NROL-101 navržen a postaven právě NRO.
Start po hurikánu
Utajovaná mise měla původně odstartovat již 3. listopadu. Start byl nejprve odložen o 24 hodin, kvůli problémům se systémem klimatizace, který zajišťoval pro náklad mise vzduch potřebných parametrů. Pak došlo během odpočítávání před startem k poruše palivového systému a start musel být odložen podruhé. Další zdržení způsobila tropické bouře Eta, která v pondělí 9. listopadu zesílila do hurikánu. Ten ale naštěstí neřádil příliš dlouho a v pátek 13. listopadu se počasí dramaticky zlepšilo, takže mise NROL-101 mohla vyrazit na oběžnou dráhu.
TIP: Mise NROL-71: Přísně tajný americký satelit úspěšně zakotvil na oběžné dráze
Tento start byl 29. misí úřadu NRO a 17. v pořadí s nosnou raketou Atlas V. Zároveň šlo o 86. let této nosné rakety od roku 2002, kdy letěla do vesmíru poprvé. Pokud jde o účel satelitu, flotila úřadu NRO pořizuje optické a radarové snímky zemského povrchu, a také přenáší nebo i zachycuje zabezpečenou komunikaci různého původu. Ze zveřejněných informací vyplývá jen to, že satelit mise NROL-101 bude zřejmě pracovat nad severní polokoulí Země.
Další články v sekci
Svérázné obchodnické triky a marketing využívali prodejci již v 17. století
Promyšlené marketingové tahy nepředstavují záležitost posledních desetiletí – objevovaly se už v 17. století. Tehdejší obchodníci využívali chytré triky, aby přiměli ženy k ohromným nákupům látek, šperků i líčidel
Dramatický rozmach Londýna na sklonku 17. století s sebou přinesl zrod řady marketingových triků a módních trendů, uplatňovaných dodnes. Po pádu puritánského režimu Olivera Cromwella, v němž zákony oděv striktně regulovaly, zavládla touha po extravagantním oblékání. První diktáty módy šly ruku v ruce s rodícím se bulvárním tiskem, pro nějž dvůr Karla II. s jeho milenkami znamenal doslova požehnání. Vedle zpráv od dvora plnily stránky bulváru rytiny králových oblíbenkyň, slavných hereček či dvořanů – a lidé začali napodobovat jejich styl oblékání. Oděvní výroba vstoupila do éry sezonních barev a modelů, proměnlivých trendů a módních kolekcí. Podle daňových výměrů utratili Londýňané v roce 1688 za oblečení víc než čtvrtinu svých příjmů.
Raný marketing
Obchodníci s módním zbožím dokonce vytvářeli první řetězce, kdy pod svým jménem provozovali londýnské pobočky. Kromě plakátů a inzerátů využívali i méně čestné marketingové praktiky: Najímali například mladé a pohledné tovaryše, aby na ulicích flirtovali s potenciálními zákaznicemi a přiměli je zavítat do obchodu.
Někteří prodejci udržovali dobré vztahy s určitými dámami, zasílali jim své modely a platili jim, když se v nich ukazovaly v divadlech, na dostizích a při veřejných oslavách, kde obchodníka doporučovaly. Divadelní jeviště ostatně sloužila jako první mola pro přehlídky. Od roku 1660 totiž mohly dámy ztvárňovat dramatické role a jejich kostýmy se okamžitě staly měřítkem vkusu.
Korzování po obchodech záhy představovalo pro řadu žen běžnou náplň dne. Prodejci si pak stěžovali na tzv. hedvábnice, které krámy pouze obcházely a nic si nekoupily, ačkoliv předtím donutily obsluhu rozvinout před nimi role hedvábí a dalších látek.
Nákupní vášeň
Podle anglického práva tvořila žena se svým manželem od okamžiku sňatku jedinou osobu a podléhala mu – což ovšem pro provdané dámy znamenalo i jednu výhodu: Nemohly odpovídat za dluhy způsobené nakupováním a jednaly mužovým jménem.
TIP: Není trh jako jarmark: Jaká pravidla museli obchodníci v dávných dobách dodržovat?
Brzy bylo běžné, že ženy vycházely z domu na nákupy oděvů, šperků, exotických látek i líčidel, přičemž v obchodě zanechaly svou adresu a nejeden prodejce luxusního zboží pak musel peníze od jejich manželů vymáhat u soudu. Vyskytly se i případy, kdy nebozí měšťané skončili kvůli nákupní vášni svých drahých poloviček ve vězení pro dlužníky.
Další články v sekci
Japonské město chrání před útoky medvědů robotická vlčí monstra
Japonské město Takikawa se rozhodlo do boje s hladovými medvědy nasadit robotická vlčí monstra. Podle místních jde o velmi úspěšnou strategii
Čtyřicetitisícové město Takikawa, ležící v severní části japonského ostrova Hokkaidó, nabízí v těchto dnech opravdu prazvláštní podívanou. Část zdejších zemědělských usedlostí stráží robotická vlčí monstra. Poněkud halloweenská výzdoba má ale svůj ryze praktický důvod – robotičtí strašáci mají chránit město před nevyžádanou návštěvou medvědů. A podle místních to funguje nad očekávání.
Takikawa zaznamenala v posledních měsících zvýšený počet pozorování medvědů v okolí města. Huňáče do blízkosti lidských sídel vyhání blížící se zima a hlad spojený s úbytkem potravy v okolních lesích. Jen v minulém roce zde došlo ke 157 případům, kdy medvědi napadli, nebo se alespoň dostali do blízkého kontaktu s lidmi. Letos si útoky dokonce vyžádaly dva lidské životy.
Nápad na robotické strašáky se zrodil ze spolupráce strojírenské firmy Ohta Seiki a Hokkaidské a Tokijské univerzity již v roce 2016. Dnes Takikawu chrání šest desítek vlčích monster, každé v ceně okolo čtyř tisíc dolarů. Ve městě funguje i půjčovna, kde si farmáři mohou robotického ochránce pronajmout za měsíční poplatek.
Roboti jsou umístěni na vyvýšených plošinách a jsou aktivováni pohybem. Kromě několika základních pohybů mohou plašit vetřelce stroboskopickým světlem a více než šedesátkou zvuků – od děsivého vytí až po čistě robotické skřeky. Místní si úspěšnost neobvyklých strážců pochvalují. Od doby nasazení vlčích ochránců zde nebyl zaznamenán žádný střet s medvědem.
Další články v sekci
Zastaralá vojenská technika během druhé světové války (4): Bombardér Tupolev TB-3
Druhoválečné armády během šesti let konfliktu představily širokou škálu moderních technologií. Prakticky všechny zúčastněné strany ale z nejrůznějších důvodů ve svém inventáři držely i velmi zastaralé zbraně, ať už šlo o letouny, pěchotní pušky či dokonce meče. I ty ale někdy dokázaly překvapit
Těžký bombardér Tupolev TB-3 poprvé vzlétl v prosinci 1930 jako čtyřmotorová verze staršího TB-1. Stroj charakteristický svým pevným podvozkem, otevřenými pozicemi osádky a konstrukcí z vlnitého plechu ve své době představoval naprostý kolos – při rozpětí 42 m a délce trupu 24 m mohl nést až 5 000 kg pum a létat na vzdálenost zhruba 2 000 km.
Pomalý vzdušný gigant
V roce 1932 byl stroj přijat do služby a mezi lety 1932 a 1938 vzniklo 819 kusů. Bombardér prodělal křest ohněm nad Chalchyn-golem v roce 1938 a bojoval i během zimní války v závěru roku 1939, již tehdy jej ale sovětské letectvo (VVS) postupně přeřazovalo na transportní a jiné nebojové úkoly. Důvod byl nasnadě – s maximální rychlostí 212 km/h nemohl ani při nejlepší vůli čelit moderním stíhacím letounům.
Vývoj nových bombardérů pro VVS ale vázl, a tak když v červnu 1941 zahájilo Německo invazi do SSSR, ve službě se u dálkových bombardovacích pluků (TBAP) stále nacházelo přes 500 letuschopných, ale již silně zastaralých TB-3. Nedostatek jiných letounů donutil VVS vysílat TB-3 i do denních akcí bez stíhacího doprovodu.
Oběť německých orlů
Pomalé a nízko létající tupolevy se ale stávaly snadnou kořistí německých stíhaček i přes svou schopnost snášet velmi těžká poškození. Během roku 1941 pak bombardéry sloužily také jako mateřské letouny pro operace projektu Zveno. Při nich TB-3 nesl pod křídly dvojici stíhaček Polikarpov I-16 s podvěšenou pumovou výzbrojí, které tak mohly útočit i na cíle daleko za vlastní hranicí doletu.
TIP: Konstruktér Andrej Tupolev: Za vývoj letadel deset let nucených prací
Vzhledem k těžkým ztrátám nakonec tyto kolosy začaly provádět noční nálety, při kterých jejich nízká rychlost umožňovala přesnější bombardování. V této roli se nakonec TB-3 účastnily všech velkých tažení v letech 1941–1943 včetně bitev u Stalingradu a Kurska. Po stažení z fronty spolehlivé stroje plnily transportní úkoly a ještě v lednu 1945 bylo možné nalézt letuschopné kusy v aktivní službě.
Zastaralá vojenská technika během druhé světové války
Další články v sekci
Léčba chřipky: Jaké léky fungují a na jaké si raději dejte pozor?
V dnešní hektické době je pro mnoho lidí představa výpadku v práci na týden až čtrnáct dní identická se scénou z hororu. I proto se řada vědců a farmaceutických firem snaží najít lék, který by dal člověku další možnosti v boji s chřipkou, tedy kromě tradičního klidu na lůžku
Mnoho z nás si jistě v okamžiku, kdy jsme postiženi zákeřnou chorobou zimní sezóny, posteskne: „Kdyby tak existovala nějaká pilulka, kterou stačí spolknout a chřipku by vyléčila.“ Je pravda, že pořádná chřipka dokáže člověku otrávit život a přivodit velmi nepříjemné stavy. V naprosté většině případů se však jedná o takzvané „self-limited“ onemocnění. V lékařské terminologii se tak označují choroby, jež u jinak zdravých lidí odezní samy i bez léčby, aniž by zanechaly trvalé následky. Přesto existují léčiva, která průběh chřipky zmírňují, zkracují dobu jejího trvání, a v závažných případech dokonce zachraňují lidské životy. Jak je možné s chřipkou bojovat pomocí stávajících medikamentů a jaké novinky se na „protichřipkovém“ poli objevily v poslední době?
Léčit příčinu, či následek?
Lékaři obvykle rozdělují léčiva ve vztahu k libovolné chorobě (nejen chřipce) na symptomatická a kauzální. Jako symptomatické označují ty léky, které pomáhají vypořádat se s příznaky (tedy symptomy) nemoci. Neléčí samotnou příčinu, ale usnadňují léčbu, protože zmírňují doprovázející obtíže, například bolesti, teploty či zvracení. Naproti tomu léčiva kauzální cílí svůj účinek proti samotnému původci choroby, ať už se jedná o bakterii, virus nebo neinfekční mechanismus vzniku.
Obě skupiny léčiv mají svůj nezastupitelný význam a často jsou mezi sebou kombinovány. Například při těžké bakteriální infekci podává lékař antibiotika proti původci choroby – to je ona kauzální léčba. Zároveň však ordinuje přípravky na tlumení bolesti, může podávat i léky na podporu krevního oběhu či infuzní přípravky – to vše je doprovodná symptomatická terapie, která pomáhá udržet nemocného při životě.
Hlavně ulevit!
Symptomatická léčiva tvoří nejčastěji užívanou skupinu medikamentů v léčbě nekomplikované chřipky. Velkou část z následujících léků jistě budete znát a pravděpodobně několikrát v životě jste je užili: Jedná se většinou o volně prodejné léky, jimž je během chřipkové sezóny věnována masivní reklamní kampaň. Jejich úkolem je tlumit nejnepříjemnější příznaky chřipky – bolest, horečku a kašel. Mezi nejužívanější látky patří paracetamol (acetaminofen).
Koupit jej můžete v podobě sirupu, tablet, šumivých nápojů či rozpustného drinku. Mezi jeho obchodní názvy patří Paralen, Panadol, Coldrex, Paramax a mnohé další. Často se prodává v kombinaci s dalšími látkami (například kofeinem), které zvyšují účinnost léku. Mechanismus účinku paracetamolu není dosud zcela jasný, víme však, že působí zejména v centrální nervové soustavě prostřednictvím zablokování funkce enzymu cyklooxygenázy.
Žaludek pod útokem
Mezi další známé protizánětlivé léky ze skupiny takzvaných nesteroidních antiflogistik řadíme ibuprofen. Ikonická růžová tabletka se prodává pod obchodním názvem Ibalgin, případně Brufen či Nurofen, a to i ve formě sirupu. Obdobně jako paracetamol je blokátorem enzymu cyklooxygenázy. Aby to nebylo tak jednoduché, blokuje ibuprofen bezohledně i hodné formy enzymu, které pomáhají například snižovat kyselost žaludku a stimulují tvorbu ochranného hlenu. Proto při dlouhodobém užívání nesteroidních antiflogistik hrozí vznik žaludečních vředů, což by vás mělo „navnadit“ pouze na krátkodobé používání.
TIP: Past skrytá v pilulkách úlevy: Jak se zbavit bolesti, a přitom se nezabít?
Cyklooxygenázu blokuje také acetylsalicylová kyselina. Nejstarší známé nesteroidní antiflogistikum vděčí za svůj název vrbě (salix), v jejíž kůře je kyselina obsažena. Je známá také jako aspirin či acylpyrin a kromě tlumení bolesti a horečky se dnes užívá v minimálních dávkách i proti srážení destiček u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Nežádoucí účinky jsou obdobné jako u ibuprofenu, a především pozor na děti! Těm se lék nesmí do 12 let podávat, neboť hrozí riziko vzniku takzvaného Reyova syndromu.
Abyste se mohli nadechnout
Další na pořadu stojí pseudoefedrin, jenž je izomerem efedrinu – alkaloidu získávaného z přesličkovitého keře chvojníku (Ephedra). Podobně jako efedrin i pseudoefedrin působí stimulačně na sympatický nervový systém. Jeho nejdůležitějším účinkem je dekongesce sliznic, tedy snížení otoku a zlepšení průchodnosti například ucpaného nosu. Pro výraznou strukturální podobnost s metamfetaminem (pervitinem) byl často zneužíván jako základní surovina pro výrobu této drogy. I z toho důvodu jsou léčiva s jeho obsahem (Modafen, Paralen Plus) v naší republice dostupná pouze po předložení občanského průkazu.
Také ambroxol je účinná látka, která stimuluje hlenové žlázky v dýchacích cestách k výrobě řidšího a méně vazkého hlenu. Zároveň také pomáhá hlen rozpouštět a působí i na řasinkové buňky, které v průduškách miniaturními vlásky neustále zajišťují pohyb sekretu vzhůru do hrtanu, kde je vykašlán. Snižuje tak dráždění a usnadňuje vykašlávání při silném zahlenění. V lékárnách tuto látku najdete pod názvem Mucosolvan či Ambrobene a ve formě sirupu je tento lék vhodný i pro menší děti.
Když vás trhá kašel
Při silném, dráždivém a suchém kašli si nemocný jistě přeje, aby škrábání a dráždění v krku na chvilku polevilo. Pomoci mu mohou léky ze skupiny antitusik, tedy přípravků tlumicích kašel, například butamirát, prodávaný pod názvem Stoptussin, nebo dextrometorfan, známý jako Stopex.
Pro nejsilnější kalibr mezi antitusiky už musíte navštívit lékaře, neboť kodein patří mezi slabé opiáty, a jako takový je dostupný jen na lékařský předpis. Většinou však dobře zabírají i volně prodejná léčiva a není tedy zapotřebí hned zčerstva chodit s chřipkou pro recept.
S kanonem na virus
Kauzální léčiva užívaná v terapii chřipky jsou již těžkým kalibrem a nasazují se buď u lidí s komplikovaným průběhem, nebo u pacientů, kteří se již léčí s vážným onemocněním a chřipka je ohrožuje na životě. Na chřipku totiž nezabírají klasická antibiotika, protože je způsobena viry, nikoli bakteriemi. Sáhnout tedy musíte do skupiny léčiv zvaných antivirotika. Ačkoliv podobnost názvů svádí k jisté příbuznosti, jedná se o zcela odlišné chemické látky.
Připomeňme si, že viry nejsou buněčné organismy, nemají tedy jádro, buněčnou stěnu ani organely a nejsou schopny samostatného života a rozmnožování. K tomu potřebují vždy nějakou hostitelskou buňku – a v případě chřipky se jedná o hostitelské buňky vašeho těla. Absence buňky a jednoduchost tělesné stavby virů je na jednu stranu nevýhodná, neboť nedokážou existovat mimo organismus, na kterém parazitují.
Na druhou stranu tím pádem mají minimální množství cílových struktur, proti kterým lze směřovat léčbu. Zjednodušeně řečeno, kdo nemá skoro nic, tomu je těžké nějak uškodit. Přesto protichřipková antivirotika existují a nejen to, dokonce jsou neustále vyvíjena i nová a lepší.
Neprojdou!
Zanamivir a jeho známější příbuzný oseltamivir patří v současnosti mezi nejrozšířenější chřipková antivirotika. Že jste o nich ještě neslyšeli? Možná si vzpomenete na epidemii ptačí chřipky a rozsáhlé doplňování státních zásob lékem Tamiflu – právě tento lék je založen na oseltamiviru. Jejich unikátnost spočívá ve schopnosti zablokovat enzym neuraminidázu. Ta se nachází na povrchu membránového obalu viru a štěpí vazby mezi sacharidy v glykoproteinech, které jsou nejdůležitější složkou hlenu.
Tento enzym tak zprvu umožňuje virům doslova rozpustit ochrannou hlenovou vrstvu a následně proniknout do buněk dýchacích cest, kde se pomnoží. Kopie viru jsou pak uvolněny z hostitelské buňky a při uvolnění nových virových částic zabraňuje neuraminidáza jejich slepení. Přestože lék působil zprvu ohromujícím dojmem, realitou je, že oseltamivir dokáže pouze snížit replikační schopnost viru a pro maximální účinnost by měl být podán v prvních dvou dnech nemoci. I tak je ale momentálně tím nejlepším, čím současná medicína proti chřipce disponuje.
Čeká nás nadějná budoucnost?
Slibným by mohl být nově objevený lék baloxavir marboxil od japonské firmy Shionogi. Na rozdíl od oseltamiviru jej stačí užít v jediné dávce. Nepůsobí totiž na povrchový enzym neuraminidázu, ale na enzym endonukleázu, která je potřebná ke zkopírování nukleové kyseliny viru. Prozatímní klinické studie dosáhly nadějných výsledků, snad se tedy dočkáme léku již brzy i u nás. Při včasném užití totiž dokáže zcela potlačit příznaky chřipky za pouhých 24 hodin.
TIP: Uhaste bolest v krku: Funguje kloktání doopravdy jako léčebný prostředek?
Dokud k nám novinka ze země vycházejícího slunce nedorazí, nezbývá než překonat chřipku ležením v posteli a pozřením paralenu – nebo si připlatit za vakcinaci a snížit tím riziko infekce. Sezóna začíná a je tedy nejvyšší čas. A pokud vás i přesto chřipka dostane, rozhodně to s léky nepřehánějte. Horký čaj s citronem a medem vám uleví v mnoha případech také – a vaše peněženka a játra vám za to jen poděkují.
Další články v sekci
V biblické pevnosti na Golanských výšinách archeologové objevili rohaté postavy
Na Golanských výšinách se již podruhé našlo vyobrazení postav s rohy. Nalezené obrazy pocházející z 10. století před naším letopočtem
Na malém kopci nad řekou u izraelské osady Hispin na Golanských výšinách stojí tři tisíce let stará pevnost z biblických časů. Izraelští archeologové tam nedávno během průzkumu kromě řady dalších zajímavých artefaktů objevili dva reliéfy záhadných postav s rohy, které se nacházejí na velkém kameni.
Pevnost je obehnaná zdmi širokými 1,5 metrů. Vybudoval ji zřejmě v 11. až 10. století před naším letopočtem městský stát Gešúr, který je známý ze Starého zákona i z dalších pramenů. Za vlády izraelského krále Davida to byl spojenec Izraele. Už v 9. století před naším letopočtem území Gešúru anektoval aramejský král Hazael, který vládl na území dnešní Sýrie a je rovněž zmíněný ve Starém zákoně.
TIP: Představuje 3 tisíce let stará hliněná hlava vzácné zobrazení izraelského Boha?
Objevené reliéfy rohatých postav nápadně připomínají objev, k němuž došlo v nedalekém et-Tellu, rovněž na Golanských výšinách. Na kameni prakticky stejného stáří jako v Hispinu je tam zobrazena velmi podobná rohatá postava. Podle archeologů by mohlo jít o mezopotámského měsíčního boha. Rohy jsou buď býčími rohy anebo symbolicky znázorňují srpek Měsíce.
Další články v sekci
Další úspěch SpaceX: Kosmická loď Crew Dragon vyrazila vstříc Mezinárodní vesmírné stanici
První ostrá operační mise označovaná jako SpaceX Crew-1 má za sebou úspěšný start. Dnes v noci vynesla kosmickou loď Crew Dragon do vesmíru raketa Falcon 9. Ke svému cíli – Mezinárodní vesmírné stanici by měla dorazit zítra nad ránem.
První kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX odstartovala z mysu Canaveral již na konci letošního května. Na její palubě tehdy byli dva astronauti NASA Robert Behnken a Douglas Hurley. Loď úspěšně zakotvila na Mezinárodní vesmírné stanici a na počátku srpna se vrátila na Zem. Přestože šlo o první pilotovaný let, je tato mise klasifikována jako testovací. Dnešní start tak byl první skutečně ostrou operační misí Crew Dragon.
TIP: Šéf ruského Roskosmu komentuje úspěch SpaceX: Tohle je vaše válka, ne naše
Novou posádku ISS budou tvořit velitel Michael Hopkins, pilot Victor Glover a letoví specialisté Shannon Walkerová a japonský astronaut Sojči Noguči, kteří se připojí k ruské posádce Sergeji Ryžikovovi a Sergeji Kuď-Sverčkovovi. Na palubě ISS by nová posádka měla strávit přibližně šest měsíců.
Další články v sekci
Bájný poklad templářů: Ukryli ho rytíři skutečně na hradě Veveří?
Podle rozšířených legend vlastnili templáři i hrad Veveří nedaleko Brna. Legendy vyprávějí pozoruhodné příběhy o tamním ukrytém templářském pokladu
V prvé řadě musíme říci, že o tom, že by templáři skutečně Veveří vlastnili, neexistuje žádný věrohodný záznam a je to i dost nepravděpodobné. A s jejich zdejším pokladem je to stejné. Jeho základ mělo tvořit 12 stříbrných sošek apoštolů, jež údajně přivezl již v 11. století kníže Břetislav ze své kořistnické výpravy do polského arcibiskupského Hnězdna, kde získal mimo jiné ostatky sv. Vojtěcha.
Další události jsou ovšem ještě fantasknější. Templáři se prý o pokladu dozvěděli na začátku 14. století, tedy pár let před svým oficiálním zrušením. Aby si k němu vymohli přístup, zosnovali vraždu krále Václava III., který měl u sebe klíče od tajemné komnaty s pokladem. Chtěl prý s jeho pomocí financovat své nákladné polské tažení k udržení polské koruny. Zlovolní templáři poklad z pokladnice zcizili a údajně ho odváželi na 12 vozech doprovázených 12 jeptiškami. Tím se nám mystické číslo 12 vyskytuje už potřetí, jak to má ve správných legendách být.
Ukryt na Veveří
Následně prý řádoví rytíři odvezli poklad právě na Veveří, kde ho ukryli na neznámém místě. A když byl o šest let později řád zrušen, slehla se po pokladu zem.
Jiná verze pověsti ovšem říká, že roku 1304 navštívil Veveří sám velmistr Jacques de Molay a ukryl sem značnou část templářského majetku jako rezervu, protože prý tušil, že řád brzy postihne neštěstí. Vybudoval prý rozsáhlý podzemní komplex, který kopali místní dělníci, ale cestou do práce i z práce jim zavazovali oči, aby ztratili orientaci a nemohli prozradit polohu pokladu.
TIP: Tajemství nejhlubší studny Evropy: Ukrývá Zbiroh poklad, nebo nastraženou výbušninu?
Nicméně příběh přesto pokračuje o téměř půl tisíciletí později, když roku 1782 uhodil do věže nad hradní bránou blesk a srazil její báň. Hradní pán Prosper ze Sinzendorfu pak ve věži nalezl staré listiny hovořící o pokladu a byl u nich i nezbytný tajemný klíč. V listinách stály tyto verše odkazující na kovového páva, který zdobil báň na věži:
„Nyní ale chová poklad páv,
když den noci nejmíň délkou práv,
když na celém patnáctá je orloji
ohon páva na pokladu postojí.“
Říká se, že pan Prosper se tedy nechal vést pavím ocasem a opravdu objevil starou kryptu se spletí chodeb kolem. Poklad tam sice nebyl, ale zato tam našel hroby templářů a 12 ženských koster, což by odpovídalo oněm 12 jeptiškám. Že by je rytíři zazdili s pokladem, aby neprozradili jeho polohu? To by bylo ovšem značně nerytířské…
Další články v sekci
Správná umělá volba: Dokáže se umělá inteligence chovat morálně?
Umělá inteligence – neboli AI, z anglického artificial intelligence – se čím dál častěji využívá i při náborech zaměstnanců, v soudnictví či pojišťovnictví. Jenže právě v uvedených oborech, kde figurují lidé různých ras, národností a pohlaví, technologie naráží: Nedokáže totiž rozpoznat, kdy se zachová neeticky. Například v pojišťovnictví nastavuje AI pro různé lidi odlišné ceny. A přestože k tomu mnohdy existují legitimní důvody, systém si může nezřídka vybírat na základě nemorálních rozhodnutí.
TIP: Kdy ovládnou svět stroje: Podaří se nám vyvinout plnohodnotnou umělou inteligenci?
Situaci se snaží změnit tým matematiků z britské University of Warwick, kteří vyvíjejí „princip neetické optimalizace“. Ten by měl pomoct najít strategie AI, jež odporují etice, a ukázat, kde mohou nastat problémy. Díky zmíněnému matematickému principu by se měl algoritmus modifikovat tak, aby se umělá inteligence rozhodovala „správně“.
Další články v sekci
Horský hřeben Odle: Dolomitské plameny ztuhlé k kámen
Dolomity, známý horský masiv Italských Alp, byly v roce 2009 vyhlášeny součástí Světového přírodního dědictví UNESCO. Právě tady je možné vidět jedny z nejúchvatnějších pohledů v rámci všech světových hor.
Strmé horské štíty, téměř vertikální stěny a hluboká údolí inspirovaly jednoho ze spisovatelů snažících se slovy zachytit jejich jedinečnost k vyjádření, že jsou jako „plameny ztuhlé k kámen“.
TIP: Horský masiv Dolomity: Důstojná krása fascinujících štítů
Místem, kde tento poetický popis možná nejvýrazněji odpovídá skutečnosti, je horský hřeben Odle, který leží v srdci přírodního parku Puez-Odle a odděluje údolí Funes od údolí Gardena. Nejvyššími vrcholy tohoto uskupení jsou stejně vysoké štíty Sass Rigais a Furchetta, které oba šplhají do výšky 3 025 metrů nad úroveň mořské hladiny.