Největší rakousko-uherské porážky: Krvavá lázeň u řeky Driny

17.02.2023 - Jiří Veřmiřovský

Rakousko-uherské vojsko si v různých fázích války nevedlo špatně. Objevily se však skutečnosti, které dokázaly často i dobře vyzbrojené armádní celky srazit na kolena. Špatná rozhodnutí, nedostatečné zásobování, podcenění nepřítele či naprosté souhry náhod pak vedly ke krvavým porážkám. Jaké byly ty největší?

<p>Rakousko-uherští vojáci v Srbsku popravili stovky civilistů, což ještě posílilo odpor obyvatelstva. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Rakousko-uherští vojáci v Srbsku popravili stovky civilistů, což ještě posílilo odpor obyvatelstva. (foto: Shutterstock)


Reklama

František Josef I. patřil, alespoň ke konci své vlády, k velice konzervativním panovníkům, což se odráželo také na schopnostech velitelského sboru. Příprava důstojníků zdaleka neodpovídala potřebám vedení moderní války a vzhledem k císařově nedůvěře k převratným návrhům zastávali nejdůležitější vojenské úřady velitelé se sklonem k nečinnosti či přehnané byrokracii. Problém představovala také národní a etnická rozmanitost armády, již tvořilo 12 různých národností.

Dalším pomyslným hřebíčkem do rakve bylo slabé hospodářství, které nedokázalo udržet krok s potřebami vojska v čase války. To, že se průměrná hmotnost vojáka v posledním roce konfliktu pohybovala okolo 50 kg při 165 centimetrech průměrného vzrůstu, mluví za vše. Již koncem roku 1914 dosáhly ztráty důstojnického sboru (padlí, zajatí, ranění či nemocní) 44 %, tedy zhruba 22 000 osob. U mužstva představoval úbytek 43 % a koncem roku 1915 už se jednalo o hrozivých 2 118 000 mužů.

Toto číslo dokonce převýšilo počet vojáků, kteří narukovali při mobilizaci v srpnu 1914. Počet padlých se pak na konci války zastavil na 905 299, z nichž bylo 495 169 z Předlitavska, 380 774 z Uherska a 29 356 Bosňanů. Abychom si ukázali, jak se tyto počty týkají nás, tak z devíti milionů vojáků, kteří narukovali v letech 1914–1918 do rakousko-uherské armády, bylo přibližně 1,2 milionu Čechů a Slováků. Z nich se domů nevrátilo 140 000 mužů

Krvavá řeka Drina

Úvodní rakousko-uherské ofenzivy proti Srbsku si vyžádaly těžké ztráty a přinesly jen minimální územní zisky. Armáda balkánského království dokonce vyrazila do protiútoku, kdy vyhnala útočníka ze země, a tak následovala další operace c. a k. vojska. Sedmého září večer začala dělostřelecká příprava, která však nebyla účinná a navíc upozornila Srby na blížící se útok. Jako první vyrazila vpřed 5. armáda, ale obránci ji odrazili a v poli po ní zůstalo 4 000 padlých.

Silnější 6. armádě se podařilo Srby překvapit a probila se na jejich území. Poté, co se srbské jednotky začaly přeskupovat k obraně, podařilo se 5. armádě také obnovit předmostí za řekou Drinou. Nové pozice však habsburští vojáci dlouho neudrželi, protože velitel srbské armády stáhl své muže z rakouského území a prudkým útokem vytlačil nepřítele zpět za řeku. Při vzniklém zmatku se velké množství vojáků utopilo.

TIP: Po stopách dezertérů: Kdo byli muži, kteří odmítali bojovat za císaře?

Zpočátku svižný postup se změnil ve čtyřdenní krvavé boje o vrchol hory Jagodnaja, kde obě strany přišly o přibližně 11 000 mužů. Srbské jednotky dostaly rozkaz udržet se za každou cenu na stávajících pozicích a znemožnit nepříteli další postup. Nastaly týdny zákopové války, které vedly k vyčerpání sil na obou stranách a následné stabilizaci fronty. Útoky vyčerpané 5. armády ustaly 4. října. Ač lze bitvu na Drině zhodnotit jako taktické vítězství, protože kvůli ní Srbové zastavili svou ofenzivu proti Syrmii, tak habsburské pluky utrpěly o 25 % vyšší ztráty než nepřítel.

Největší rakousko-uherské porážky

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Libušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew TilkCC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907