Ničivá letní exploze z Bejrútu zasáhla ionosféru Země silou sopečné erupce

23.03.2021 - Stanislav Mihulka

Loňský výbuch 2 750 tun dusičnanu amonného v bejrútském přístavu se výrazně projevil i na stavu vnějších vrstev atmosféry Země

<p>Loňský výbuch o síle 1,12 kilotun TNT se zařadil do první desítky nejaderných explozí historie a byl vůbec nejsilnější takovou explozí v 21. století.</p>

Loňský výbuch o síle 1,12 kilotun TNT se zařadil do první desítky nejaderných explozí historie a byl vůbec nejsilnější takovou explozí v 21. století.


Reklama

Loňský čtvrtý srpnový den změnil Bejrút k nepoznání. Při největším nejaderném výbuchu v 21. století srovnal ilegálně skladovaný dusičnan amonný bejrútský přístav se zemí. Zabil dvě stě lidí, dalších šest tisíc zranil a zničil celé obytné čtvrti. 

Ničivá exploze měla dalekosáhlé důsledky. Mezinárodní tým odborníků nedávno prozkoumal vliv této exploze na vnější vrstvy pozemské atmosféry, především na ionosféru, tedy ionizovanou vrstvu atmosféry, jejíž spodní okraj se nachází ve výšce 60 až 95 kilometrů a rozprostírá se do vzdálenosti asi 700 až 1000 kilometrů od zemského povrchu.

Narušení ionosféry

Ionosféra může být narušována kosmickými vlivy, jako jsou například sluneční erupce, stejně jako událostmi na zemském povrchu. Mohou to být přirozené jevy, kupříkladu vulkanické erupce nebo i jevy vyvolané lidmi, k nimž v minulosti patřily exploze a testy jaderných zbraní.

TIP: NASA spustí výzkum málo prozkoumané části zemské atmosféry - ionosféry

Změny v ionosféře je možné studovat díky tomu, že ovlivňují elektromagnetické signály, jako jsou například signály GPS. Tímto způsobem vědci zjistili, že výbuch v Bejrútu vyvolal vlnu, která „proběhla“ ionosférou rychlostí asi 0,8 kilometru za sekundu. Celkově tato exploze narušila ionosféru zhruba jako silná sopečná erupce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907