Ničivá letní exploze z Bejrútu zasáhla ionosféru Země silou sopečné erupce
Loňský výbuch 2 750 tun dusičnanu amonného v bejrútském přístavu se výrazně projevil i na stavu vnějších vrstev atmosféry Země
Loňský čtvrtý srpnový den změnil Bejrút k nepoznání. Při největším nejaderném výbuchu v 21. století srovnal ilegálně skladovaný dusičnan amonný bejrútský přístav se zemí. Zabil dvě stě lidí, dalších šest tisíc zranil a zničil celé obytné čtvrti.
Ničivá exploze měla dalekosáhlé důsledky. Mezinárodní tým odborníků nedávno prozkoumal vliv této exploze na vnější vrstvy pozemské atmosféry, především na ionosféru, tedy ionizovanou vrstvu atmosféry, jejíž spodní okraj se nachází ve výšce 60 až 95 kilometrů a rozprostírá se do vzdálenosti asi 700 až 1000 kilometrů od zemského povrchu.
Narušení ionosféry
Ionosféra může být narušována kosmickými vlivy, jako jsou například sluneční erupce, stejně jako událostmi na zemském povrchu. Mohou to být přirozené jevy, kupříkladu vulkanické erupce nebo i jevy vyvolané lidmi, k nimž v minulosti patřily exploze a testy jaderných zbraní.
TIP: NASA spustí výzkum málo prozkoumané části zemské atmosféry - ionosféry
Změny v ionosféře je možné studovat díky tomu, že ovlivňují elektromagnetické signály, jako jsou například signály GPS. Tímto způsobem vědci zjistili, že výbuch v Bejrútu vyvolal vlnu, která „proběhla“ ionosférou rychlostí asi 0,8 kilometru za sekundu. Celkově tato exploze narušila ionosféru zhruba jako silná sopečná erupce.
