Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (4)

01.10.2020 - Miroslav Mašek

Bitevní vrtulník Mil Mi-28 patří k symbolům současného ruského letectva. Jeho osud však poznamenaly technické potíže, konkurenční boj i zmatky po rozpadu SSSR. „Osmadvacítka“ tak začala plnohodnotnou službu až 40 roků od zahájení vývoje

<p>Detail křídla s osmi řízenými střelami Ataka-V a raketnicí pro 20 neřízených střel S-8.</p>

Detail křídla s osmi řízenými střelami Ataka-V a raketnicí pro 20 neřízených střel S-8.


Reklama

Krátce poté, co se Mi-28N stal součástí výrobního programu Rostvertolu, se projevily některé nedostatky jeho konstrukce. Jen kvůli nevydařenému hlavnímu reduktoru a transmisní soustavě ztratili Rusové v průběhu prvních let provozu tři stroje. Museli proto přistoupit k pravidelným kontrolám těchto konstrukčních celků už po 25 letových hodinách a zkrátit meziopravní dobu hlavního i obou úhlových reduktorů na pouhých 500 hodin (u strojů předchozí generace šlo o trojnásobek).

Modernizovaný dravec

Jako nedostatečně funkční se ukázal i systém zamezující námraze a především avionika, kdy letce doslova šokovala nízká účinnost radiolokátoru N025. Popsané potíže vedly ke dvěma krokům. Ministerstvo obrany jednak objednalo vyšší počty konkurenčních Ka-52 (dvoumístná modifikace Ka-50), jednak v prosinci 2008 vypsalo specifikace vylepšené verze, jejíž vývoj začal následujícího roku pod označením Mi-28NM (noční modernizovaný).

Od svého předchůdce se liší především instalací druhého řízení v přední kabině a nové avioniky. Její součástí se staly mimo jiné systémy, jejichž vývoj se nepodařilo dokončit před zahájením výroby Mi-28N – primárně jde o plně funkční radiolokátor a obranný komplex (kdy sériové Mi-28N obdržely pouze některé jeho části). Mezi nové schopnosti verze NM patří výměna informací s dalšími stroji téhož typu v reálném čase, stejně jako příjem dat o cílech od letounů, velitelských stanovišť či průzkumných družic. Posledním trendům odpovídá možnost absolvovat společné mise v koordinaci s bezpilotními prostředky.

Konečně do služby?

Změn doznala oproti Mi-28N také podvěsná výzbroj, jež nyní zahrnuje i protitankové střely 9M123 Chrizantema se dvěma na sobě nezávislými naváděcími soustavami (automatickou a poloautomatickou). Na rozdíl od ataky má primárně likvidovat cíle mimo vizuální kontakt.

Prototyp (přestavěný předsériový Mi-28N) se poprvé opatrně vznesl 29. července 2016, k plnohodnotnému letu se Rusové odhodlali 12. října téhož roku. Základní zkoušky trvaly více než rok a v prosinci 2017 byl podepsán kontrakt na stavbu malé ověřovací série. Dle původních plánů mělo ruské letectvo převzít první dva stroje do konce roku 2018 a letos typ oficiálně zavést do výzbroje, ovšem nic z toho se neuskutečnilo.

Konečně dohoda

Podle informací z konce února 2019 se totiž ministerstvo obrany rozhodlo vrtulníků Mi-28NM vzdát a jejich nákup zrušilo – údajně kvůli vysoké pořizovací ceně. Výrobce však zřejmě zareagoval výhodnější nabídkou, neboť nakonec k dohodě přece jen došlo. Na jejím základě Moskva v březnu přepravila jeden z prototypů Mi-28NM do Sýrie, aby ho odzkoušela v extrémních klimatických podmínkách.

Dokončení: Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (5)

Stroj se pravděpodobně dočkal i bojových startů, kdy v doprovodu Mi-35M operoval nad povstaleckým územím u města Hamá. Test zjevně dopadl uspokojivě, neboť v červnu 2019 letectvo odebralo první dva sériové exempláře. Celou letitou anabázi kolem oznámených a vzápětí rušených nákupů Mi-28 pak 27. června završil podpis nové smlouvy. Ruské letecké síly do roku 2027 odeberou dalších 98 kusů Mi-28NM, čímž se jejich počet ve službě zaokrouhlí na stovku.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907