Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (4)

01.10.2020 - Miroslav Mašek

Bitevní vrtulník Mil Mi-28 patří k symbolům současného ruského letectva. Jeho osud však poznamenaly technické potíže, konkurenční boj i zmatky po rozpadu SSSR. „Osmadvacítka“ tak začala plnohodnotnou službu až 40 roků od zahájení vývoje

<p>Detail křídla s osmi řízenými střelami Ataka-V a raketnicí pro 20 neřízených střel S-8.</p>

Detail křídla s osmi řízenými střelami Ataka-V a raketnicí pro 20 neřízených střel S-8.


Reklama

Krátce poté, co se Mi-28N stal součástí výrobního programu Rostvertolu, se projevily některé nedostatky jeho konstrukce. Jen kvůli nevydařenému hlavnímu reduktoru a transmisní soustavě ztratili Rusové v průběhu prvních let provozu tři stroje. Museli proto přistoupit k pravidelným kontrolám těchto konstrukčních celků už po 25 letových hodinách a zkrátit meziopravní dobu hlavního i obou úhlových reduktorů na pouhých 500 hodin (u strojů předchozí generace šlo o trojnásobek).

Modernizovaný dravec

Jako nedostatečně funkční se ukázal i systém zamezující námraze a především avionika, kdy letce doslova šokovala nízká účinnost radiolokátoru N025. Popsané potíže vedly ke dvěma krokům. Ministerstvo obrany jednak objednalo vyšší počty konkurenčních Ka-52 (dvoumístná modifikace Ka-50), jednak v prosinci 2008 vypsalo specifikace vylepšené verze, jejíž vývoj začal následujícího roku pod označením Mi-28NM (noční modernizovaný).

Od svého předchůdce se liší především instalací druhého řízení v přední kabině a nové avioniky. Její součástí se staly mimo jiné systémy, jejichž vývoj se nepodařilo dokončit před zahájením výroby Mi-28N – primárně jde o plně funkční radiolokátor a obranný komplex (kdy sériové Mi-28N obdržely pouze některé jeho části). Mezi nové schopnosti verze NM patří výměna informací s dalšími stroji téhož typu v reálném čase, stejně jako příjem dat o cílech od letounů, velitelských stanovišť či průzkumných družic. Posledním trendům odpovídá možnost absolvovat společné mise v koordinaci s bezpilotními prostředky.

Konečně do služby?

Změn doznala oproti Mi-28N také podvěsná výzbroj, jež nyní zahrnuje i protitankové střely 9M123 Chrizantema se dvěma na sobě nezávislými naváděcími soustavami (automatickou a poloautomatickou). Na rozdíl od ataky má primárně likvidovat cíle mimo vizuální kontakt.

Prototyp (přestavěný předsériový Mi-28N) se poprvé opatrně vznesl 29. července 2016, k plnohodnotnému letu se Rusové odhodlali 12. října téhož roku. Základní zkoušky trvaly více než rok a v prosinci 2017 byl podepsán kontrakt na stavbu malé ověřovací série. Dle původních plánů mělo ruské letectvo převzít první dva stroje do konce roku 2018 a letos typ oficiálně zavést do výzbroje, ovšem nic z toho se neuskutečnilo.

Konečně dohoda

Podle informací z konce února 2019 se totiž ministerstvo obrany rozhodlo vrtulníků Mi-28NM vzdát a jejich nákup zrušilo – údajně kvůli vysoké pořizovací ceně. Výrobce však zřejmě zareagoval výhodnější nabídkou, neboť nakonec k dohodě přece jen došlo. Na jejím základě Moskva v březnu přepravila jeden z prototypů Mi-28NM do Sýrie, aby ho odzkoušela v extrémních klimatických podmínkách.

Dokončení: Obratný dravec s tlustou kůží: Ruský bitevní vrtulník Mil Mi-28 (5)

Stroj se pravděpodobně dočkal i bojových startů, kdy v doprovodu Mi-35M operoval nad povstaleckým územím u města Hamá. Test zjevně dopadl uspokojivě, neboť v červnu 2019 letectvo odebralo první dva sériové exempláře. Celou letitou anabázi kolem oznámených a vzápětí rušených nákupů Mi-28 pak 27. června završil podpis nové smlouvy. Ruské letecké síly do roku 2027 odeberou dalších 98 kusů Mi-28NM, čímž se jejich počet ve službě zaokrouhlí na stovku.

  • Zdroj textu:

    Zbraně

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček, truhliček či talířků, které pod rukama zručných umělců vznikají, si místní předávají už od konce 18. století.

Zajímavosti

Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.

Věda

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907