Ostřílení tankoví důstojníci v bitvě u Kurska (2): Polní maršál Walter Model

Muži, kteří proti sobě vedli masy tanků u Kurska, se od sebe asi nemohli více lišit. Na německé straně stáli důstojníci vychovaní podle pruských vojenských tradic, Rudé armádě zase veleli o generaci mladší ambiciózní revolucionáři

04.10.2020 - Jaroslav Nečas



Jeden z nejznámějších německých tankových generálů se narodil 24. ledna 1891 v braniborském Genthinu. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se z něj mohl vůbec stát voják, a když se přihlásil k 62. pěšímu pluku, byl dokonce kvůli nedostatečné fyzické kondici málem odmítnut.

Tuctový kadet

Díky protekci se mu ale nakonec vojenskou kariéru podařilo nastartovat. Když nastoupil na vojenskou akademii v Nise, nijak nevybočoval a po celou dobu měl pouze průměrné výsledky, ale během první světové války prokázal statečnost a získal Železný kříž II. i I. třídy. V květnu 1917 nadějnou kariéru mladého důstojníka přerušilo těžké zranění.

Konec války jej pak zastihl jako zpravodajského důstojníka u Náhradní gardové divize. Po světové válce chtěl kapitán Model odejít do penze a věnovat se studiu medicíny. Na přání nadřízených však zůstal v německém Reichswehru. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci nabral postup mnohých důstojníků obrátky a Model nebyl výjimkou.

Za nacistického Německa

Působil jako vojenský teoretik a zabýval se studiem výzbroje armád evropských států. Mimo jiné studoval československá pohraniční opevnění a za občanské války také krátce působil ve Španělsku.

Polského tažení i následné invaze do Francie se generálporučík Model účastnil jako náčelník štábu 16. armády. Opravdovou slávu mu však přinesla až operace Barbarossa a boje v Sovětském svazu. Jeho 3. tanková divize postupovala v čele svazků, které obkličovaly nepřítele u Smolenska nebo Kyjeva. Na konci října 1941 převzal velení 41. armádního sboru. I když Model nabádal k zastavení postupu a konsolidaci pozic, Wehrmacht postupoval dál k Moskvě, dokud se úderné jednotky zcela nevyčerpaly.

Poslední kulka pro sebe

V rámci ústupu od sovětského hlavního města osvědčil své nadání pro obranné boje, díky čemuž převzal v lednu 1942 velení nad 9. armádou. Té pak velel následující dva roky a vedl ji také do operace Citadela. Model tušil, že jeho jednotky nejsou dost silné, aby dokázaly splnit úkol. Naléhal proto na další posílení své armády, čímž měl částečně na svědomí fatální zdržení ofenzivy.

TIP: Bitva u Kurska ve vzpomínkách přímých účastníků

Po bitvě vedl obranné boje s takovou houževnatostí, že si v lednu 1944 vysloužil velení vyššímu svazku. Až do konce války pak vedl do boje různé skupiny armád. V armádě získal přezdívku Hitlerův hasič. Svou poslední bitvu svedl v Porúří, kde jeho vojska obklíčili Američané. Polní maršál chtěl ušetřit životy svých mužů, a tak vydal rozkaz ke kapitulaci. Poté spáchal 21. dubna 1945 sebevraždu.

Ostřílení tankoví důstojníci v bitvě u Kurska


Další články v sekci