V Tasmánii vznikne „černá skříňka Země“. Bude ukládat vědecká data a analýzy, týkající se závažných problémů dnešního světa
Dnešní letadla jsou vybavená letovými zapisovači, které pořizují záznamy zvuku v pilotní kabině a nejdůležitějších parametrů letu. Kvůli tradici se jim říká „černé skříňky“, i když mají ve skutečnosti jasně oranžovou barvu. Podobnou černou skříňku by teď měla dostat i planeta Země.
Projekt „Earth's Black Box“ je výsledkem spolupráce mezi marketingovými agenturami Clemenger BBDO a The Glue Society a odborníky australské University of Tasmania. Bude mít podobu obří ocelové instalace, napájené solárními panely. Uvnitř budou záznamová zařízení, na nichž se budou nepřetržitě ukládat vědecká data a analýzy, týkající se závažných problémů dnešního světa.
Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku. Nebude ale uchovávat žádné živé organismy, nýbrž informace o tom, co se děje s prostředím na naší planetě. Pokud by došlo ke zhroucení civilizace či biosféry a někdo by to přežil, mohl by si zajet na Tasmánii a z této „černé skříňky“ si přehrát, co se vlastně stalo. Podobně, jak to dnes dělají vyšetřovatelé leteckých katastrof.
TIP: Lunární archa: Na Měsíci by mohlo vzniknout globální úložiště organismů
Projekt by měl být oficiálně spuštěn počátkem roku 2022. Systémy této pozoruhodné černé skříňky už ale z části pracují a v testovacím režimu nahrávají vědecké informace o životním prostředí. Tvůrci „černé skříňky Země doufají, že už samotná existence jejich zařízení přiměje dnešní společnost, aby se chovala odpovědněji vůči planetě, kterou všichni společně obýváme.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)