Průlom v astrobotanice: Na odvrácené straně Měsíce vyklíčila bavlna

16.01.2019 - Stanislav Mihulka

Čínská sonda Čchang-e 4 operující na odvrácené straně Měsíce poslala na Zemi snímky, které dokazují, že tam vyklíčila semínka bavlny.

<p>Bavlna vyklíčila v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou.</p>

Bavlna vyklíčila v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou.


Reklama

Přistávací modul Čchang-e 4, který na počátku ledna úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce, má na palubě biologický či ekologický experiment Lunar Micro Ecosystem. Je to neprodyšný válec o hmotnosti 3 kg, který obsahuje nezbytnou pozemskou atmosférou, půdu, vodu a šestici vybraných organismů, rostliny, houbu a živočicha. Cílem experimentu bylo vytvořit první, byť umělý ekosystém na Měsíci.

Zahrada na Měsíci

Čínští odborníci v těchto dnech prozradili, že do experimentu vložili semena huseníčku, řepky, brambor a bavlny, společně s vajíčky octomilek a s kvasinkami. Den po přistání na Měsíci experiment spustil zavlažování a biologické procesy dostaly zelenou.

TIP: Další sklizeň ve vesmíru: Astronauti si na ISS vypěstovali vlastní zeleninu

Čerstvé snímky z „ekosystému“ v experimentu Lunar Micro Ecosystem ukazují, že semena bavlny na odvrácené straně Měsíce úspěšně vyklíčila. Žádné z dalších semen ho zatím nenapodobilo, symbolický význam čínského experimentu je samozřejmě ohromný. Experiment mimo jiné ukazuje, že v budoucnu by nemuselo být pro astronauty nepřekonatelným problémem sklízet na Měsíci vlastní úrodu vypěstovanou v kontrolovaném prostředí.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, ČTK

  • Zdroj fotografií: CNSA, People's Daily

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907