26. 12. 2022Hroty objevené v Coopers Ferry. Většina je vyrobena z kryptokrystalických silikátů a jemnozrnných vyvřelin. (foto: Loren Davis, CC0)
24. 01. 2020Přestože žádný druh rostoucí v Evropě není původní, mahónie se zde běžně pěstují a některé druhy i zplaňují. Rod byl pojmenován na počest významného amerického zahradníka irského původu, Bernarda McMahona (1775–1816). Větve mahónií jsou oblíbeným materiálem ve vazačství, používají se především na věnce a vánoční ozdoby.
Tyto keře jsou blízce příbuzné dřišťálům, k nimž je někteří (zejména američtí) autoři přiřazují. Od dřišťálů se ovšem na první pohled liší zpeřenými listy a květenstvím, které se zakládá na vrcholcích větví. Také nemají na větvích palisty přeměněné v trny. Obrannou funkci u mahónií přebírají ostré hrotité zuby kožovitých listů a jedovatý alkaloid berberin, díky němuž je dřevo keřů žlutě zbarvené.
Funkce opylovačů se u květů mahónií ujímají především včely. Ptáci se zase konzumací modrých, bíle ojíněných bobulí starají o šíření keřů do dalších lokalit. Nezralé plody jsou mírně jedovaté, během zrání však obsah alkaloidu berberidinu výrazně klesá a ptáci mohou plody bez újmy konzumovat.
06. 07. 2018Plamének skalkový (Clematis marmoraria)
Tento nejmenší plamének byl objeven až v roce 1973. Jedná se o stálezelenou, drobnou rostlinu, která se šíří podzemním kořenujícím oddenkem. Stejně jako ostatní novozélandské druhy plaménků, je i tento dvoudomý.
Rozrůstá se v suti a pro poměrně velké květy, které mají v průměru až 2 cm, se brzy stal oblíbenou skalničkou. Pěstuje se především v Anglii, u nás je vhodný jen pro skalničkové skleníky. Kříží se i s jinými novozélandskými plaménky a takto vzniklé odrůdy se občas objevují v nabídce zahradnických firem.
Výška: 5–10 centimetrů
Barva květu: zelenobílá
Rozšíření: Národní park Kahurangi, severozápadní Nelson, Jižní ostrov Nového Zélandu
Ekologie: vápencové sutě, kary, alpínské louky
Status: ohrožený druh Nového Zélandu
21. 03. 2018Čeleď vílínovitých (Hamamelidaceae) patří, ač to na první pohled není zřejmé, do vývojové větve lomikamenovitých a ze známých rostlin jsou jim nejpříbuznější pivoňky.
Dříve byly vilínovité rostliny mnohem hojnější než dnes. Ve třetihorách rostly dokonce u nás a jejich zkameněliny proto hojně nacházíme v hnědouhelných lokalitách. Dnes u nás není původní žádný druh a v Evropě roste pouze jeden zástupce – ambroň východní.
Na snímku Vilín měkký (Hamamelis mollis) pocházející z Číny. V České republice je pěstován v různých kultivarech jako okrasný keř.