architektura

Jurkovičova zahrada | Nové Město nad Metují

V Novém Městě nad Metují vybízí k návštěvě hned několik míst. Místní barokní zámek nabízí zajímavý program vhodný k relaxaci – hru na piano, mini-knihovnu nebo zapůjčení plných piknikových košíků. K zámku patří jedna z nejmladších zahrad v Česku. Její předchozí podoba se bohužel nezachovala, zahrada byla naprosto zdevastovaná. Na začátku 20. století se do její rekonstrukce pustil významný architekt Dušan Jurkovič. Navázal na barokní podobu zámku a vytvořil prostornou a dekorativní zelenou plochu. Skýtá krásné terasy s bílými plůtky, schodiště, která propojují jednotlivé úrovně, chrliče vody doplňují dokonce sošky malých trpaslíků. Oba konce zahrady propojuje dřevěná lávka barevně tolik typická pro Jurkovičovy stavby. A nemyslí se jen na parádu, celá jedna část zahrady je určena hlavně k pěstovaní ovoce a zeleniny. Jsou v ní umístěny skleníky a dokonce propracovaný zavlažovací systém, který využívá nedaleko tekoucí řeku Metuji. (foto: © Zámek Nové Město nad Metují)

Padlý obr

Parque Gulliver, Španělsko

Kniha Gulliverovy cesty spisovatele Jonathana Swifta inspirovala architekta Rafaela Riveru, umělce Manola Martina a návrháře Josepa Vicenta Llobella Bisbala k vytvoření jedinečného dětského hřiště. Trojici se povedlo zachytit výjev, v němž Gulliver dorazí na ostrov liliputů, kteří jej pak ve strachu připoutají k zemi. Obrovský hlavní hrdina se dočkal ztvárnění plného detailů v podobě záhybů oblečení a různých anatomických zákoutí, mezi nimiž vedou provazové žebříky, lana a prolézačky.

Little Island je další z řady rekreačních mol, která v New Yorku lemují břehy Hudsonu.

Hrad Trosky

V Českém Ráji leží naše nejznámější zřícenina, symbolicky střežená dvěma čedičovými sopouchy Pannou a Babou. Řada badatelů už více než dvě stě let prozkoumává tajné chodby a jeskyně pod Troskami. Někteří tvrdí, že se tu dokonce ukrývá obrovský poklad. Nikdo ho ale zatím neobjevil. Můžete to zkusit vy, třeba budete mít štěstí. Zatím ale každému zabránily balvany, vzpříčené v průchodu do rozvětvených chodeb pod hradem. A také varovné nápisy staré mnoho století. Smrt hrozí těm, kteří svou zvědavost neudrží na uzdě!

Když ale odoláte a nebudete rušit ukrytá tajemství, odmění vás nádherný výhled po krajině. A nemusíte ani stoupat přímo na hrad. V okolí je mnoho turistických tras, skalních útvarů a romantických tůněk. (foto: Wikimedia Commons, Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 3.0)

300 metrů dlouhá plovoucí laboratoř Earth 300 má být větší než Titanic.

Historie slavného hradu sahá hluboko do středověku. Téměř šest století na Wawelu sídlil polský panovník a bezmála půl století ho drželi Češi .

Starověké podzemí

Kde: Derinkuyu, Turecko
Zajímavost: labyrint má 18 pater a byl propojen tunely s ostatními podzemními městy.

Oblast Kappadokie v dnešním Turecku je pokryta sopečnými usazeninami, které tu před mnoha tisíci lety vychrlily okolní sopky. Místní lidé brzy přišli na to, že si z těchto ztvrdlých usazenin mohou relativně snadno vytesat své domovy či dokonce celé kostely nebo kláštery. Vzniklo tak nespočet skalních, ale také desítky podzemních měst. To nejhlubší se nazývá Derinkuyu, má 18 pater a sahá do hloubky 85 metrů.

Město poskytovalo ochranu před nepřáteli, protože se jeho vchody daly uzavřít masivními kamennými dveřmi. Za nimi mohlo bydlet přes dvacet tisíc lidí. Měli tu vše potřebné k životu – lisy na víno a olej, jídelny, ventilační šachty, stáje, zbrojnice, velké skladovací prostory, modlitebny i hroby. Vodu zde poskytovaly četné studny. Podzemní prostory byly propojeny mnoha schodišti i několikakilometrovými tunely a spojovaly Derinkuyu s jinými podzemními městy. Svítilo se zde olejovými lampami. Dnešní člověk si jen těžko představí, jak se zde žilo. Pravděpodobně zde lidé nesídlili trvale, ale hledali zde útočiště pouze během invazí nepřátel. Od roku 1965 je komplex zpřístupněn pro turisty, kteří si však mohou prohlédnout jen zhruba polovinu všech prostor. (foto: Wikimedia Commons, Ahmet Kaynarpunar, CC BY-SA 3.0)

Kontroverzní projekt za miliardu dolarů zpočátku budil vášně, dnes z něj ale profituje hlavně alpský originál. (foto: Wikimedia Commons, Hanno Böck, CC0 + chensiyuan, CC BY-SA 4.0)

Románsko-gotická katedrála z 12. století stojí na místě bývalého římského sídliště.

Titanová loď

Když v průmyslové a přístavní části španělského Bilbaa vznikla v polovině 90. let minulého století budova Guggenheimova muzea moderního umění, bylo to jako zjevení. Slavný architekt Frank Gehry ji projektoval výhradně pomocí počítačového modelování a výsledný tvar připomíná spíše sochu než stavbu. Organicky formovaný plášť pokrývají titanové desky a budova tak mění během dne i barvu.