Dinosaurus

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

<p>Kdyby nedošlo k vyhynutí dinosaurů, člověk by dnes pravděpodobné neexistoval.</p>

<p>Stegomastodon byl asi 2,8 metru vysoký, vážil 6 tun a vypadal jako robustní verze dnešního slona.&nbsp;</p>

<p>Veliký dravec ano, obávaný běžec asi ne</p>

<p>Deformace v čelistech komplikovaly tyranosaurům příjem potravy a nakonec vedly ke smrti vyhladověním.</p>

<p>Kdyby se podobná srážka odehrála dnes, lidstvo by zcela jistě zaniklo</p>

<p>Při „preciznějších“ pracích na vykopávkách se využívají zubní kartáčky či chirurgické skalpely, ale hodí se i kladiva či krumpáče (na snímku je autor článku).</p>

<p>První objevený mozek druhohorního dinosaura</p>

<p>Nově objevený titanosaurus Savannasaurus elliottorum z Austrálie</p>