dravci

Ďábelský primát z Madagaskaru

Mezi tvory, kteří v minulosti patřili (a dodnes patří) mezi zcela neprávem odsuzované živočichy, bezesporu patří madagaskarská poloopice ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis). Tento samotářský noční primát je domorodci nazýván aye aye a jeho vzhled jej předurčuje k tomu, aby vyvolával silné reakce.

Srst ksukola má podobu tuhého „drátovitého“ pokryvu černé barvy, oči zvířete v kontrastu ke zbarvení těla oranžově září a prostřední prst je extrémně tenký a dlouhý (jde o adaptaci k získávání potravy z dutin stromů). Vzhled v kombinaci s noční aktivitou a plachostí vedly k přesvědčení mnoha domorodých obyvatel Madagaskaru, že se jedná o zosobnění zkázy a zla. Existuje dokonce mýtus, že na koho ksukol ukáže svým dlouhým prstem, ten brzy zemře. Tato pověra bohužel v minulosti vedla k vybíjení těchto krásných poloopic na mnoha místech ostrova.

Ksukol ocasatý je největší noční primát na světě. Kuriózní je, že v roce 1933 byl již považován za zcela vyhynulého, to se ale naštěstí nepotvrdilo. Díky jeho plachosti a nočnímu způsobu života byl znovu objeven teprve roku 1957. Dnes je v zoologických zahradách chováno asi 50 jedinců.

17. 06. 2022

Nejčtenejší


Humbertium covidum – dravá invazní ploštěnka původem z Asie.

06. 02. 2022

Každý sup se snaží u mršiny získat co nejlepší místo, a tak se vytváří neskutečná vřava plná vzájemných potyček.

01. 10. 2021

Elegance jestřába lesního vynikne zejména při letu

12. 12. 2020


Reklama

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

21. 10. 2020

Detailní počítačové simulace ukázaly, proč sokoli při útoku na svou kořist volí střemhlavý let z velkých výšek.

04. 09. 2020

Výr velký západosibiřský se vyskytuje v oblasti od Uralu přes řeku Ob až po Altaj.

07. 03. 2020

Bleskurychlé uši

Je známo, že ptáci z řádu sov (Strigiformes) mají skvělý zrak, a to zejména v horších světelných podmínkách. Pro svoji orientaci a loveckou strategii jsou však vybaveni i mimořádným sluchem. Relativně velké ušní otvory sov jsou umístěny v mírně odlišné pozici – jeden nad a druhý pod úrovní očnic. Díky tomu mohou dravci poměrně přesně odhadnout vertikální pozici zdroje zvuků, což je velmi důležité při lovu drobné kořisti typu hlodavců. Přímo fantastická je také reakční doba sov, během níž umí zvukový signál zpracovat. I v úplné tmě totiž dokážou zjistit polohu kořisti za pouhou setinu sekundy, což je čas, který lze změřit elektronickou časomírou, ale lidské smysly jej nezaregistrují.

Mezi ptáky vyniká sluchem také holub, který dokáže díky vnímání nízkofrekvenčních zvuků velmi dobře rozeznat terénní překážky typu horských štítů a aktivně tak zjišťovat a upravovat svoji polohu a směr letu.

04. 03. 2020

Třetihorní minivakolev Lekaneleo v akci

04. 03. 2020

Garjainia madiba, drak ze spodního triasu

24. 11. 2019

Reklama

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

18. 10. 2019

Přepeřená mladá poštolka obecná se zbytky prachového peří na hlavě

30. 09. 2019

Často se uvádí, že dospělý člověk má dokonce silnější stisk než například labradorský retrívr.

03. 06. 2019

Díky vynikajícímu sluchu zaregistruje puštík pohyb drobného hlodavce i 30–40 cm pod sněhem. Pak se vrhne prudce dolů, čímž dokáže prorazit i namrzlou krustu.

20. 02. 2019

Orlí pár se za hlasitého křiku vznese vysoko do vzduchu a pak se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe… 

17. 11. 2018

Na otravu každým rokem mimo jiné zahyne až deset orlů mořských (Haliaeetus albicilla), kteří patří mezi ohrožené druhy

12. 10. 2018

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907