Homo sapiens

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)

U několika objevených jeskynních obrazů je zřejmé, že je někdo namaloval v době, kdy do příchodu prvních lidí Homo sapiens do Evropy chybělo 20 tisíc let! Kdo mohl být jejich autorem?

Podle výzkumníků má nově objevený druh člověka z Nesher Ramla společné rysy s neandertálci i s archaickými příslušníky rodu Homo. Zároveň se ale liší od moderních lidí.

Rekonstrukce tváře „hobitího“ druhu Homo floresiensis z ostrova Flores v souostroví Malé Sundy – vypadal nějak podobně i Homo luzonensis?

Tyto stopy zanechaly lidské nohy v blátě na břehu jezera před 120 tisíci let

Ostrov Kubu na solných pláních Makgadikgadi. Podle vědců místo, kde se zrodil moderní člověk.

Lebka neandertálce (vlevo) a člověka (vpravo)

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Kolébkou lidstva je Afrika. Na černém kontinentu se z pravěkých australopitéků vyvinuli první zástupci rodu Homo. Těm však byl africký kontinent záhy malý a podnikali dlouhé migrace do Evropy a Asie, a to hned několikrát. 

Nejstarší neafrická fosilie moderního člověka, objevená nedávno v Izraeli