kosmické záření

Kosmické záření zodpovídá za neustálý vznik řady nestabilních radioaktivních izotopů v atmosféře. Přispívá tak k radioaktivnímu pozadí na Zemi asi 13 %. S nadmořskou výškou však jeho vliv roste.

Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.

Srovnání sluneční aktivity pozorované observatoří Solar Dynamics Observatory (SDO) v říjnu 2010 a 2012. Vlnová délka snímků je 171 angstromů

Magnetické pole Země

Pozůstatky po mohutné explozi supernovy Puppis A patří k nejjasnějším zdrojům na rentgenové obloze

Prototyp vesty AstroRad a kosmická loď Orion

Předstartová příprava vědeckého balónu SuperTIGER na Stanici McMurdo v Antarktidě

<p>Zbytek po supernově s označením Cas A. Mezi putujícími rázovými vlnami na okraji zbytku dochází k urychlování nabitých částic na vysoké energie</p>

<p>Kvazar - jádra aktivních galaxií jsou v současnosti nejlepším kandidátem na původce částic kosmického záření s velmi vysokými energiemi</p>

<p>Lidé prozatím trénují na Mars v&nbsp;pozemských pustinách</p>

<p>Kanadský cubesat má k&nbsp;dispozici miniaturizovaný magnetometr</p>

<p>Galaktické kosmické záření by během delších kosmických letů mohlo ohrozit mozky astronautů</p>