lov

Ulovit mouchu a kořist spolknout žábě trvá jen pár zlomků vteřiny

Žirafy patří mezi běžné obyvatelky farem, takže je na cestách po Limpopu potkáte relativně často.

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Podle nejstarších nálezů se sráz využíval k lovu bizonů již kolem roku 3600 př. n. l.

Základem pravěkého lepidla byl březový dehet, získaný suchou destilací. Takto dopadla výroba oštěpu s použitím „pravěkého“ lepidla. (zdroj: Shutterstock, Universiteit Leiden)

Dávná lovkyně z peruánských And

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Když hladoví drak

Varanovití představují nejmohutnější čeleď žijících ještěrů: Na délku měří až 3 metry a hmotností se přibližují k 70 kg. Za obětí se buď potají plíží, nebo ji přepadnou ze zálohy. Jejich primárním instinktem je zaútočit na hlavu a v ideálním případě prokousnout kořisti krk.

Jedním z velkých problémů trofejního lovu je fakt, že lovcům jde o velikost trofeje. K lovu jsou vybírány největší kusy, které mají nenahraditelnou genetickou hodnotu.

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Megatherium v porovnání s člověkem

<p>Loveckým festivalem se Kyrgyzové snaží udržet naživu tradici, která jim pomáhala přežít. Své&nbsp;orly chovají už od mláďat a ptáci jim bezmezně věří.</p>

<p>Australopitékové zřejmě nakonec přišli na to, že v&nbsp;tlupě a s&nbsp;použitím primitivních zbraní se mohou útokům predátorů bránit</p>