Mléčná dráha

Složený rentgenový a rádiový snímek centra Mléčné dráhy.

Podle vědců je černá díra V723 Mon nečekaně malá. Její hmotnost odhadují jen na trojnásobek hmotnosti Slunce.

Vlevo oblast Sagittarius A*, vpravo snímek soustavy radioteleskopů ALMA zobrazující výtrysky hvězdných mláďat v oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy.

Domove, sladký domove

Mléčná dráha tvoří náš domov, což ovšem neznamená, že by nemohla být zajímavá či výjimečná. Zároveň pro nás zůstává docela záhadná, protože ji jako jediný hvězdný ostrov pozorujeme zevnitř. Už jsme například zjistili, že stejně jako galaxie v Andromedě představuje vesmírného kanibala a postupně vyjídá malé satelitní ostrovy v těsném sousedství.

Trpasličí galaxie v našem okolí, které ještě nepozřela, bývají často také velice zajímavé. Například ve středu Velkého Magellanova oblaku, vzdáleného 163 tisíc světelných let, pozorujeme zřetelný náznak galaktické příčky. V blízkosti zmíněného hvězdného ostrova se vyskytuje i řada maličkých trpasličích galaxií, z nichž některé neobsahují prakticky žádné hvězdy, nýbrž jen temnou hmotu. I Velký oblak se nakonec stane „obětí“ Mléčné dráhy, která jeho hmotu pohltí.

Předpověď pohybu 40 tisíc hvězd, na základě pozorování observatoře Gaia pro příštích 400 tisíc let.

Galaxie SPT0418-47 zobrazená gravitační čočkou. Ve výřezu její rekonstruovaný skutečný tvar.

Proud Fénixe je rozsáhlá struktura, která se pne kolem Mléčné dráhy.

Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Mlhovina je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. 

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Galaxie KK 246 z Místní prázdnoty, na snímku Hubbleova teleskopu

Mléčnou dráhu zřejmě obklopuje velké halo temné hmoty

Složený snímek srdce Mléčné dráhy

Objev neobvyklého zdroje rádiového záření prokázal existenci supermasivní černé díry.