Mléčná dráha

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie. (foto: ESO, EHT Collaboration, CC BY 4.0)

V srdci kulové hvězdokupy NGC 6397 se podle vědců nachází až 20 černých děr.(ilustrace: ESA/Hubble, N. Bartmann, CC BY-SA 4.0)

Bronzové tóny hvězd Liller 1 prosvítající přes prach centrální části Galaxie.

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie.

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří.

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Snímek Mléčné dráhy s vyznačeným umístěním struktury Maggie.

Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.

Hmotnost naší Galaxie určili astronomové na 1,29 × 10¹² ekvivalentů Slunce. Zhruba 90 % hmoty však nelze pozorovat, neboť nevysílá elektromagnetické záření. Jde o skrytou látku, známou také pod označením „temná hmota“.

Vizualizace minivýtrysku supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy.

Díky infračerveným fotografiím ze Spitzerova vesmírného dalekohledu vědci zjistili, že struktuře Galaxie dominují pouze dvě hlavní ramena vinoucí se z obou konců galaktické příčky.

Jednou z největších zatím pojmenovaných struktur je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“.

Valparaíso 1 (ve výřezu) je mohutná otevřená hvězdokupa středního věku, kterou jsme doposud přehlíželi.