Mléčná dráha

Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Mlhovina je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. 

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Galaxie KK 246 z Místní prázdnoty, na snímku Hubbleova teleskopu

Mléčnou dráhu zřejmě obklopuje velké halo temné hmoty

Složený snímek srdce Mléčné dráhy

Objev neobvyklého zdroje rádiového záření prokázal existenci supermasivní černé díry.

Měsíc zřejmě za svůj vznik vděčí obří katastrofě.

Mléčná dráha a Magellanova mračna

Radcliffova vlna v Mléčné dráze je znázorněná červeně

Detailní snímek centra Mléčné dráhy zařízením HAWK-I soustavy teleskopů Very Large Telescope.

Mléčná dráha pohledem ze Země

Tzv. hyperrychlé hvězdy se pohybují dostatečně rychle, aby z Mléčné dráhy unikly. Vědci při jejich studiu objevili stálice, jež zřejmě opustily jiné galaxie a vysokou rychlostí se naopak řítí k té naší