Mléčná dráha

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie.

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří.

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Snímek Mléčné dráhy s vyznačeným umístěním struktury Maggie.

Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.

Hmotnost naší Galaxie určili astronomové na 1,29 × 10¹² ekvivalentů Slunce. Zhruba 90 % hmoty však nelze pozorovat, neboť nevysílá elektromagnetické záření. Jde o skrytou látku, známou také pod označením „temná hmota“.

Vizualizace minivýtrysku supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy.

Díky infračerveným fotografiím ze Spitzerova vesmírného dalekohledu vědci zjistili, že struktuře Galaxie dominují pouze dvě hlavní ramena vinoucí se z obou konců galaktické příčky.

Jednou z největších zatím pojmenovaných struktur je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“.

Valparaíso 1 (ve výřezu) je mohutná otevřená hvězdokupa středního věku, kterou jsme doposud přehlíželi.

Složený rentgenový a rádiový snímek centra Mléčné dráhy.

Podle vědců je černá díra V723 Mon nečekaně malá. Její hmotnost odhadují jen na trojnásobek hmotnosti Slunce.

Vlevo oblast Sagittarius A*, vpravo snímek soustavy radioteleskopů ALMA zobrazující výtrysky hvězdných mláďat v oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy.