Mléčná dráha

Vizualizace možné podoby mladé Mléčné dráhy. (ilustrace: Swinburne University, James Josephides,, CC BY-SA 4.0)

Mléčná dráha nad chilskou horou Cerro Paranal. (foto: ESO, Y. Beletsky, CC BY-SA 4.0)

Velký a Malý Magellanův oblak nad observatoří ESO/VLT Paranal v Chile. (foto: ESO, Y. Beletsky, CC BY-SA 4.0)

Mléčná dráha nad observatoří Paranal v Chile. (foto: ESO, Y. Beletsky, CC BY-SA 4.0)

Podle pozorování a výpočtů astronomů je Mléčná dráha stará asi 13,6 miliardy let. Tvoří ji přibližně 100–400 miliard hvězd i rozsáhlá molekulární oblaka a oblasti vyplněné plynem a prachem. (foto: ESO, Per Horálek, CC BY-SA 4.0)

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie. (foto: ESO, EHT Collaboration, CC BY 4.0)

V srdci kulové hvězdokupy NGC 6397 se podle vědců nachází až 20 černých děr.(ilustrace: ESA/Hubble, N. Bartmann, CC BY-SA 4.0)

Bronzové tóny hvězd Liller 1 prosvítající přes prach centrální části Galaxie.

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie.

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří.

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Snímek Mléčné dráhy s vyznačeným umístěním struktury Maggie.

Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.