objevy

Samičky rypoušů přivádějí na svět vždy jen jedno mládě. Porodí jej v zimním období a následující čtyři týdny mládě kojí, přičemž čerpají výhradně ze svých tukových zásob. Teprve když samičky mládě odstaví, vydávají se na moře, aby se po měsíčním půstu nakrmily.

13. 10. 2021

Nejčtenejší


Perličky supí (Acryllium vulturinum) jsou největšími zástupci čeledi perličkovitých (Numididae). Výzkum německých vědců u nich odhalil nečekané množství společenských vazeb s dalšími jedinci svého druhu.

09. 10. 2021

Mravenci jsou zcela po zásluze příkladem pracovitosti a schopnosti spolupracovat.

06. 10. 2021

Vybarvení malých hulmanů stříbrných se mění nejprve na hlavách, takže po nějakou dobu vypadají, jako by měli oblečené oranžové triko.

15. 09. 2021


Reklama

Někteří ptačí rodiče nakrmí přednostně potomky, kteří mají největší hlad. Jiní ve stejné situaci nejslabší jedince ignorují.

13. 09. 2021
10. 09. 2021

Toto není žádné přátelské ani tréninkové pošťuchování. Varani komodští (Varanus komodoensis) na sebe vzájemně útočí z jediného důvodu – aby slabšího soupeře zabili a sežrali.

30. 08. 2021

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.

26. 07. 2021

Plně dorostlý paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) vytváří napětí kolem 600 voltů. Dokáže ovšem elektrický útok zvýšit až na cca 1 000 voltů.

16. 07. 2021

Koráby pouště | až 40 dní

Mezi savci patří k přeborníkům v „askezi“ pouštní sudokopytník velbloud (Camelus). Tato odolná zvířata dokážou velmi dobře snášet extrémní podmínky dlouhodobého pobytu v suchých oblastech. Podmínky, které by běžného člověka spolehlivě zahubily, snáší velbloudi s přehledem. Pozoruhodné je, že bez jídla vydrží kratší dobu než bez vody, což je opak běžné situace u většiny ostatních živočichů. Důvodem je, že velbloudi si svoji vodu nosí s sebou. Tedy přesněji řečeno nikoli vodu, ale tukovou tkáň ve svých hrbech. Tu mohou v případě potřeby metabolizovat a vodu z ní uvolnit. Při metabolickém využití tukové tkáně v hrbu se uvolňuje voda a energie, která velbloudovi vystačí na dlouhou dobu, nicméně nepokrývá veškerou potřebu živin zvířete.

Ačkoliv je to neuvěřitelné, lidské tělo může bez jídla (nikoliv ale bez vody!) vydržet možná déle než to velbloudí. Tento krutý poznatek vychází z neuvěřitelného příběhu indického zajatce Bhagata Singha, který bez jídla údajně přežil po dobu 116 dní (téměř tří měsíců), přičemž ztratil celých 60 kilogramů tělesné hmotnosti. (foto: Shutterstock)

14. 07. 2021

Reklama

Tilikva australská se dožívá více než 30 let a zdá se, že mu k tomu napomáhá také inteligence dosažená už ve velmi mladém věku. Výrazným znakem tilikvy je modrý jazyk.

12. 07. 2021

Želvy natěsnané v jedné z nádrží želví farmy. Právě z tohoto prostředí pocházely všechny „nové druhy“, které na přelomu 80. a 90. let 20. století světu představil William McCord.

10. 07. 2021

Šimpanzi se nejen dokážou přemýšlivě tvářit, ale jejich myšlení, pokud jde o takzvanou pracovní paměť, lze bez uzardění srovnat se lidskými schopnostmi.

05. 07. 2021

Ačkoli byly pokusné krysy vystaveny modrému světlu jedinou hodinu, projevilo se to okamžitě větším sklonem k „mlsání“, v tomto případě konzumací cukrem vylepšené vody.

30. 06. 2021

Když štír bodne s použitím maximální možné dávky jedu, musí pro to mít opravdu pádný důvod. V krajním případě umí štíři jed i rozprašovat a odradí tak od útoku třeba křečky (Onychomys), kteří škorpiony dokážou odzbrojit tím, že jim úplně odkousnou ocas.

25. 06. 2021

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

19. 06. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907