objevy

V trusu se skrývají nejrůznější pachové vzkazy. (foto: Shutterstock)

Krabům rodu Lybia se přezdívá také „pom-pom crab“, tedy volně přeloženo „krab s pompony“. Tento detailní snímek drobného tvora dokládá, že se sasankami na klepetech skutečně připomíná roztleskávačku sportovního týmu.

Dvojice vakoplchů drobných (Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.

Mateřství klade na kosatky vysoké nároky a samice s mládětem potřebuje v porovnání s „bezdětnou“ kosatkou asi o 40 % více potravy.

Malpy pruhohřbeté (Cebus libidinosus) používají kamenné nástroje velmi všestranně. Vědci dokonce zaznamenali, že samičky házejí kameny po samečcích, když usoudí, že přišel čas páření.

Charakteristický tvar svícníku Sandersonova (Ceropegia sandersonii) rostlině vysloužil přezdívku „padáková“ nebo také „lucernová květina“. Snímek ukazuje květ při pohledu zboku a seshora.

Páry titiů červených spolu zůstávají mnoho let a samečci jsou intenzivně zapojeni do výchovy mláďat. Otcové své malé potomky stále nosí a matkám je dávají pouze ke kojení. Samečci se s mláďaty také častěji než matky dělí o potravu.

Aratingové zlatočelí (Eupsittula aurea), kteří mají domov ve východní části Jižní Ameriky, dokázali spolupracovat na společném úkolu tak dobře, že předčili i krkavce nebo vrány novokaledonské.

Veverka kapská zahrabává potravu do skrýše.

Uhynulá zvířata jsou potravou jak pro mrchožrouty z řad ptáků a savců, tak třeba pro mrchožravé druhy brouků. Velký prospěch z nich ale mají i rostliny a následovně býložravý hmyz a další tvorové

Takto v detailu se mohou měňavé metalické krovky zdát takřka nepřehlédnutelné. Ve skutečnosti ale zřejmě mají velmi dobré kamuflážní vlastnosti. Na snímku je druh Chrysocoris stollii z čeledi štítovkovitých (Scutelleridae), který je běžný v jihovýchodní Asii.

Starší havrany poznáte podle olysalého kořene zobáku; mladší mají kořen zobanu plně opeřen. Peří na nohou havranům mírně odstává a tvoří slušivé „kalhotky“. (foto: Wikimedia Commons, Mark Winterbourne, CC BY 2.0)

Na rypci žraloka lidožravého (Carcharodon carcharias) jsou patrné tzv. Lorenziniho ampule, které vypadají jako tmavé „pihy“. Díky nim žralok zaznamená i nepatrné změny elektrického pole.

 

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.