objevy

I v naprostém klidu padne na provoz střev, srdce, játra a ledvin plná čtvrtina energie, kterou had spotřebuje. Na snímku je krajta zelená (Morelia viridis).

Pyskoun korunkatý (Lachnolaimus maximus) umí „vidět kůží“ a zaznamenat změny v barevnosti svého okolí. Z perlově bílé na skvrnitě hnědou nebo červenou se přebarví během milisekund.

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je zřejmě nejznámějším zástupcem straškovitých, jimž se pro jejich silné přední končetiny mezi potápěči přezdívá „drtiči palců“.

Pumy americké (Puma concolor) s oblibou loví vysokou zvěř a mimo jiné tak snižují množství automobilových nebod.

Mravenci, kteří v minulosti neměli spoj mezi tělem a hlavou dokonale vyvinutý, neunesli tak velká břemena. Proto vyklidili pozice zdatnějším mravencům s odolnějším „krkem“.

Rak nažloutlý (Cherax acherontis) nemá téměř žádnou pigmentaci. Ve výřezu nedospělí jedinci raka nažloutlého.

Bonobové s lidmi sdílejí 99 % DNA. Těmto velmi mírumilovným zvířatům se občas přezdívá „hippie šimpanzi“.

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.

Zubatější než lev

Paviáni (Papio) jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření. To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.

 

Zcela mimořádnými letci jsou kolibříci, kteří nejen dokážou při letu stát na místě, ale umí i couvat.

Kobra indická (Naja naja) tančící za zvuků fakírovy píšťaly představuje oblíbenou rekvizitu laických představ o Indii. Skutečnost je však zcela odlišná – jeden ze čtyř nejnebezpečnějších hadů Indie totiž vůbec neslyší.

Drongo africký (ve výřezu) někdy plaší surikatu vlastním alarmem, jindy sáhne po vypůjčeném poplachu jiného ptáka.