Anolisové jsou typičtí lalokem kůže na krku, který samci používají při námluvách jako znak své „mužnosti“. Na snímku sameček anolise rudokrkého(Anolis carolinensis). (foto: Shutterstock)
Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové(Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur).(foto: Shutterstock)
Tučňáci novozélandští patří mezi tučňáky k menším druhům, ale jejich plavecké schopnosti je bezpochyby řadí na mnohem přednější pozice. (foto: Shutterstock)
O tom, že domorodé legendy je dobré brát alespoň někdy vážně, se přesvědčili geologové, kteří na základě legend a rituálů severoamerických indiánů zjistili, že v lednu roku 1700 zasáhla pobřeží obří vlna tsunami. (foto: Shutterstock)
Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)
Krabům rodu Lybia se přezdívá také „pom-pom crab“, tedy volně přeloženo „krab s pompony“. Tento detailní snímek drobného tvora dokládá, že se sasankami na klepetech skutečně připomíná roztleskávačku sportovního týmu.
Dvojice vakoplchů drobných(Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.