panovník

Milán v roce 1493 (dřevoryt v tzv. Norimberské kronice).

Francesco Sforza (1401—1466), vojevůdce Ambrosiánské republiky a její následný pokořitel. V polovině 15. století není v Evropě schopnějšího vojevůdce.

Svatava Polská (asi 1046-1048 – 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou. Svatava byla s Vratislavem příbuzná. Její prababička pocházela z rodu Přemyslovců.

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Oficiální publicistika mu dala přezdívku Dobrotivý. I když měl Ferdinand I. od dětství potíže s navazováním kontaktů, byl vždycky dobrácký a vstřícný. K lidem choval pocity úcty a soucitu. Například příkaz „pomáhat bližním“ bral doslova.

Velký nepořádek

Alfréd Veliký a princezna Ealhswith

Jen dva britští králové mají ve svém titulu přídavek Velký. Alfréd, který vedl rozdrobená anglická království k vítězství nad vikingy, je jedním z nich. Výčet jeho panovnických zásluh je dlouhý a úctyhodný. Zmiňována je často i jeho odvaha, protože do boje vedl své muže často pěšmo, a nikoliv ze sedla koně. Důvod téhle hrdinské motivace byl prostý. Alfréda trápily extrémní hemoroidy, a pravděpodobně trpěl také vážnou Crohnovou chorobou. Byl už ve fázi, kdy jeho tělo fungovalo jen jako průtokový ohřívač pozřené stravy.

Tento fakt také neblaze poznamenal jeho velký svatební den, kdy společně s překrásnou Ealhswith, vnučkou krále Mercie, stoupá po kamenných schodech k oltáři. Po obřadu je bylo zapotřebí opláchnout několika kbelíky vody, a ne, nešlo o úklid rozsypané rýže. Na jeho státotvorné velikosti to ale nijak neubralo a s ženou dokázal zplodit devět potomků.

Václav se občas opil a vedl volnější sexuální život, ale zřejmě to až tak nepřeháněl. Vlevo Listina Václava III. z 9. ledna 1306 s přivěšenou majestátní pečetí, jejímž prostřednictvím daroval Unkovi z Majetína královský les Chlum.

Blahoslavená Anežka Česká, přestože žila v době nám tak vzdálené, zůstala i dnes zářným vzorem křesťanské víry a hrdinné lásky.

Ludvík XIV. (1638–1715) vládl Francii celých 72 let, takže jeho nástupcem se stal až jeho pravnuk!

Urážka hlavy státu je problém velmi dávný. Množství urážek se snášelo jak na hlavy habsburských panovníků, tak na legendárního tatíčka Masaryka.

Princezna Luisa s bratrem Leopoldem