panovník

Ludvík XIV. (1638–1715) vládl Francii celých 72 let, takže jeho nástupcem se stal až jeho pravnuk!

Urážka hlavy státu je problém velmi dávný. Množství urážek se snášelo jak na hlavy habsburských panovníků, tak na legendárního tatíčka Masaryka.

Princezna Luisa s bratrem Leopoldem

S Korvínem dojednal Vladislav spojení českého království s Uhrami, s císařem Maxmiliánem zajistil Habsurkům český trůn.

Z nepřátelského postoje k dualismu nehodlal Fedinand nijak slevovat

Karel V. Habsburský a Ferdinand I. Habsburský (vpravo).

Váhavý střelec Nikolaj

Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918)

Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí svému otci, caru Alexandru III. a matce, carevně Marii Fjodorovně. Vlády se musel ujmout již ve svých dvaceti šesti letech, když jeho otec zemřel na nefritidu. Vzápětí se oženil s hesenskou princeznou Alexandrou, se kterou zplodil celkem pět potomků, z nichž posledním byl vytoužený následník trůnu Alexej. Mikuláš rozhodně nebyl rozeným panovníkem a rozhodování o důležitých otázkách vlády mu činilo nepřekonatelné potíže. Svou pozornost tak věnoval spíše řešení jednoduchých problémů, na které stačil jeho intelekt. 

Rusko se za jeho vlády potýkalo s vážnými sociálními a hospodářskými problémy, které po prohrané rusko-japonské válce vyústily roku 1905 v takzvanou první ruskou revoluci. Mikuláš byl nucen reagovat částečným opuštěním své samoděržavné politiky skrze vytvoření Dumy coby carského poradního orgánu. Po neúspěších ruské armády v bojích první světové války se namísto vládnutí sám ujal vrchního velení svých vojsk, čímž přispěl k postupnému rozkladu ruského státu a vlně revolucí, které se Ruskem přehnaly roku 1917 a které jej smetly z pozice vládce Ruska.

Arnošt z Pardubic, Dětřich z Portic a Jan ze Středy - nejvýznamnějí rádcové Karla IV.

Václav IV. (1361–1419) byl syn Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.