pozorování oblohy

Širokoúhlý pohled na Mlhovinu v Orionu jak ji zachytil infradalekohled VISTA observatoře ESO.

Pohled na souhvězdí bájného lovce díky rozmanitým stálicím a množství podmanivých mlhovin nikdy neomrzí.

Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.

Průběh přechodu Merkuru přes Slunce 11. listopadu 2019. Tmavá silueta kotoučku planety (oproti skutečnosti několikanásobně zvětšená) se objeví při levém středním okraji slunečního disku ve 13:35:29 SEČ. Poté bude Merkur postupovat směrem do středu Slunce, přičemž v 16:19:40 SEČ přechod dospěje do tzv. maximální fáze. V té době však přestane být úkaz v ČR pozorovatelný, neboť Slunce bude zapadat za obzor.

Takto zachytil v roce 2015 meteorický roj Leonid na observatoři v Ontariu astrofotograf Malcolm Park.

Emisní mlhovinu Kalifornie tvoří převážně vodíkové atomy, nechybějí však ani atomy kyslíku či síry. Prostřednictvím intenzivního záření blízkých hvězd (zejména Menkhibu z Persea) se dostávají do ionizovaného stavu a při zpětné rekombinaci s volnými elektrony produkují světlo, díky němuž můžeme mlhovinu pozorovat na pozemské obloze. Její skutečný průměr dosahuje asi 100 světelných let a hledíme na ni ze vzdálenosti cca 1 300 světelných roků. Menkhib neboli Ksí Persei je nejjasnější hvězda na fotografii

Na fotografiích z velkých dalekohledů či kosmických sond hýří Jupiter pestrou směsicí barev. Stojí za nimi zřejmě interakce původně bezbarvých zrnek hydrogensulfidu amonného (nachází se v oblacích) s kosmickým zářením při velmi nízkých teplotách. 

Éta Aquaridy jsou meteorický roj asociovaný s Halleyovou kometou. Roj je viditelný každý rok s vrcholem aktivity kolem 5. května.

Jarní rovnodennost letos připadá na středeční noc 20. 3. Nastane v 22:58 SEČ.

Na konci února (27. a 28. 2.) bude k vidění zajímavé seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranním nebi nad jihovýchodem.

Ilustrace průběhu úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 znázorňuje postup měsíčního kotouče zemským polostínem (tzv. penumbra) i plným stínem (tzv. umbra). Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ).

Ilustrace průběhu úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 znázorňuje postup měsíčního kotouče zemským polostínem (tzv. penumbra) i plným stínem (tzv. umbra). Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ)

Spirální galaxie IC 342 leží asi 11 milionů světelných let od Země. Současně jde o nejjasnějšího člena skupiny galaxií Maffei 1, což je nejbližší seskupení hvězdných ostrovů k Místní skupině. Není přitom vyloučeno, že celá Maffei 1 včetně IC 342 tvořila původně součást Místní skupiny galaxií, z níž ji vytrhlo gravitační působení nedaleké galaxie M31 ze souhvězdí Andromedy.

Ruka je jednoduchým a dostupným nástrojem pro odhad úhlových vzdáleností na nebi