pozorování oblohy

Ramínko z Lištičky má natolik charakteristický tvar, že jej v zorném poli dalekohledu snadno zachytíte už při letmém pročesávání nebe mezi souhvězdími Orla a Labutě.

Málokterý nebeský objekt toho nabízí tolik jako právě mlhovina Laguna.

Ve večerních hodinách 5. června nastane úplněk – a současně s ním se odehraje také polostínové zatmění Měsíce, i když bohužel nebude nijak nápadné.

Hvězdy na nebi opisují během noci různě dlouhé oblouky. V tomto případě se výsledná fotografie skládá ze sekvence dílčích snímků pořízených v průběhu několika hodin.

Fotografie oblohy pořízená fotoaparátem Canon EOS 1000D, expozice 3×30 sekund. Všimněte si rozmazaných hvězd v důsledku pohybu oblohy během dlouhé expozice.

Po Kemblově kaskádě můžete cestovat třeba s triedrem v ruce. Její hvězdy se na fotografii rozprostírají od pravého horního rohu směrem k levému dolnímu, kde je mimo jiné vidět otevřená hvězdokupa NGC 1502.

Abychom na fotografii zachytili krásy noční oblohy, nevyhneme se expozicím dlouhým až desítky sekund. Ve městech i jejich okolí (v tomto případě v Brně) je ovšem tolik světla, že se při takovýchto expozicích noc změní v den a na nebi se objeví pouze pár nejjasnějších hvězd. Astrofotografové proto musejí za tmou putovat.

Fotografie Měsíce pořízená afokálně kompaktním digitálním fotoaparátem Panasonic Lumix DMC-FX550 v kombinaci s čočkovým dalekohledem Meade APO 80/480 a okulárem o ohnisku 18 mm. Doba expozice činila 1/100 sekundy při citlivosti ISO 400. Při výběru vhodného držáku záleží v prvé řadě na tom, zda pracujete s kompaktním fotoaparátem, či s mobilním telefonem. Každý se totiž do držáku upíná jiným způsobem

Ačkoliv patří Velká mlhovina v Orionu (M42) mezi velmi nápadné objekty, při vizuálním pozorování dalekohledem je víceméně černobílá. Barvy a jemné detaily se objeví až v okamžiku, kdy ji vyfotografujeme

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Dráha komety C/2019 Y4 (ATLAS) v březnu až květnu 2020.

Širokoúhlý pohled na Mlhovinu v Orionu jak ji zachytil infradalekohled VISTA observatoře ESO.

Pohled na souhvězdí bájného lovce díky rozmanitým stálicím a množství podmanivých mlhovin nikdy neomrzí.

Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.