rostliny

Bažina v Malajsii zarostlá tokozelkou nadmutou.

30. 06. 2020

Nejčtenejší


Atraktivní něžná krása bramboříku nachového zdobí zářijový listnatý les u Brněnské přehrady. Jeho hlízy jsou však lákadlem pro žravé divočáky.

26. 06. 2020

Životodárná spirála

Na snímku je průřez stočeným listem lilie pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM). Barvy jsou přidány dodatečně, protože metodou SEM lze primárně získat pouze černobílý obraz. Uvnitř listu jsou patrné pravoúhlé struktury rostlinných buněk. Právě ty obsahují chlorofyl, zelené barvivo, které je zásadním prvkem fotosyntézy – přeměny slunečního svitu na energii.

17. 06. 2020

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula)

Mucholapka loví pomocí zdvojené listové čepele. Její kořistí jsou mravenci, pavouci, sarančata, brouci i létající hmyz. Velikost kořisti je 0,5–3 cm. Při okraji čepele zakončené hřebenovitými výčnělky jsou žlázy vylučující nektar, jenž vábí hmyz. Pokud kořist zavadí o citlivé chlupy na horní straně listu, poloviny listu se k sobě přiklopí a vytvoří klec, která kořist uvězní. Ve vhodných podmínkách tento pohyb trvá asi půl vteřiny. Rostlina dovede odlišit pohyb hmyzu od náhodného doteku, třeba při dešti. Pohyb obou polovin čepele je synchronizován pomocí elektrických signálů na buněčné membráně, které se podobají nervovým vzruchům živočichů. List se neprodyšně uzavře a začne vylučovat trávicí enzymy. Když v pasti uvízne nestravitelný předmět, do dvou dnů dojde k jejímu otevření.

Barva květu: bílá
Rozšíření: USA – Severní a Jižní Karolína, severní Florida
Ekologie: krátkostébelná slatiniště
Status: IUCN – zranitelná, CITES B

13. 06. 2020


Reklama

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

09. 05. 2020

Léčba rostliny fytoinjektorem

05. 05. 2020

Střevíčník je vytrvalý, neobyčejně dlouhověký druh. Údajně jsou známy i více než stoleté rostliny. Dorůstá výšky 25–60 cm; je rozšířen v Evropě a v mírné a chladné Asii.

27. 04. 2020

Prvosenka aurikule (Primula auricula)

Prvosenka aurikule je nejznámějším a nejrozšířenějším druhem, po němž byla pojmenována celá skupina. Oddenek má krátký, silný. Listy jsou okrouhle obvejčité, na kraji úzce chrupavčité.  Na snímku Prvosenka aurikule ve svém přirozeném vysokohorském prostředí.

Výška: až 20 cm
Barva květu: žlutá
Rozšíření: Karpaty, Alpy, na Balkáně
Ekologie: roste především na skalách, ve skalních štěrbinách, převážně na vápencích
Status: chráněná v Maďarsku, Rakousku, Německu, Itálii, ve Slovinsku, Švýcarsku a na Slovensku

18. 04. 2020

Jaterníky se v několika málo druzích vyskytují v lesích Severní Ameriky, Evropy a Asie. Počet popsaných druhů se různí, protože mnoho autorů považuje americké a většinu asijských druhů za pouhé poddruhy naší domácí podléšky. Někteří botanici dokonce neuznávají samostatný rod jaterníků a spolu s konikleci je řadí do rozsáhlého rodu sasanek.

Především díky brzké době kvetení patří jaterníky k oblíbeným zahradním rostlinám. Také u nás můžeme v lese najít rostliny s květy růžovými nebo téměř bílými. Především v Japonsku se pak mnozí sběratelé zabývají vyhledáváním a sběrem těchto odchylně kvetoucích rostlin v přírodě. Dále je mezi sebou kříží a získávají tak podléšky plnokvěté nebo až monstrózní – s nejrůznějšími barvami jak okvětních lístků, tak i prašníků. Ceny odrůd často šplhají do závratných výší.

24. 02. 2020

Welwitschie podivná je jediným rostlinným druhem svého rodu. Tato dvoudomá rostlina má většinou pouze dva protilehlé, stále dorůstající listy.

19. 02. 2020

Reklama

Přestože žádný druh rostoucí v Evropě není původní, mahónie se zde běžně pěstují a některé druhy i zplaňují. Rod byl pojmenován na počest významného amerického zahradníka irského původu, Bernarda McMahona (1775–1816). Větve mahónií jsou oblíbeným materiálem ve vazačství, používají se především na věnce a vánoční ozdoby.

Tyto keře jsou blízce příbuzné dřišťálům, k nimž je někteří (zejména američtí) autoři přiřazují. Od dřišťálů se ovšem na první pohled liší zpeřenými listy a květenstvím, které se zakládá na vrcholcích větví. Také nemají na větvích palisty přeměněné v trny. Obrannou funkci u mahónií přebírají ostré hrotité zuby kožovitých listů a jedovatý alkaloid berberin, díky němuž je dřevo keřů žlutě zbarvené.

Funkce opylovačů se u květů mahónií ujímají především včely. Ptáci se zase konzumací modrých, bíle ojíněných bobulí starají o šíření keřů do dalších lokalit. Nezralé plody jsou mírně jedovaté, během zrání však obsah alkaloidu berberidinu výrazně klesá a ptáci mohou plody bez újmy konzumovat.

24. 01. 2020

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)

Sněženka podsněžník je nejznámější sněženkou. V Česku je domácí rostlinou a také se nejčastěji pěstuje na zahradách. Jejích lokalit v přírodě, především kvůli intenzivnímu lesnictví a přeměně listnatých lesů v jehličnaté monokultury, ovšem ubývá. Je jednou z prvních rostlin, které u nás na konci zimy vykvétají v přírodě. Začíná kvést již na konci února a kvete až do března.

Výška: 25 cm
Doba květu: únor, březen
Rozšíření: Roste od Pyrenejí po Turecko a Kavkaz. Do Velké Británie, kde zdomácněla, se dostala nejspíše ve starověku.
Ekologie: humózní, především lužní lesy a lesy roklin
Status: CITES, ohrožený druh ČR(C3), červená kniha Ukrajiny

 

27. 12. 2019

Rostliny mohou vydávat různé zvuky

09. 12. 2019

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

07. 12. 2019

Leontice leontopetalum - v ideálních podmínkách dorůstá až půlmetrové výšky

27. 11. 2019
09. 11. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907