25. 05. 20227335 (1989 JA) patří do tzv. Apollonovy skupiny planetek – tak se nazývají vesmírné objekty obíhající kolem Slunce, jež v periodických intervalech míjejí oběžnou dráhu Země.
20. 05. 2022Utkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
05. 05. 2022Radioteleskop Green Bank je významnou součástí dnešní planetární obrany Země.
29. 04. 2022Do klubu zemí, jejichž sondy se srazí s planetkou, aby změnily její dráhu, se nově hlásí Čína!
14. 04. 2022Přivrácená a odvrácená strana Měsíce jsou jako den a noc. Může za jejich odlišný vzhled dávná srážka?
17. 02. 2022Nově objevené hvězdy by mohly vznikat tak, že se jeden bílý trpaslík „navlékne“ na druhého.
09. 01. 2022Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.
04. 12. 2021Dlouhé ohony dvojice galaxií NGC 4676, známé jako Myši, byly vytaženy gravitačními slapy v důsledku interakce obou hvězdných ostrovů.
03. 12. 2021Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).
25. 11. 2021Vědci očekávají, že impakt změní oběžnou rychlost měsíčku okolo asteroidu jen o zlomek procenta, bude to však stačit, aby se doba jednoho obletu proměnila v řádu minut (nyní jde o necelých 12 hodin).
17. 11. 2021Zimní krajina zázraků
Obraz evokující zimní krajinu je ve skutečnosti komplex několika emisních mlhovin a domov nejhmotnějších hvězd, jaké jsou v naší Galaxii k vidění. Některé z nich jsou až 100× hmotnější než Slunce. V oficiálních katalozích tuto vesmírnou oblast, ležící zhruba 5500 světelných let od Země, najdeme pod označením NGC 6357. Spletité tvary této nádherné části vesmíru opracovávají mezihvězdné větry a energetické záře mladých a nově vznikajících hmotných hvězd.
