strach

<p>Pokud hledáte místa, která nahánějí hrůzu, máme pro vás tip: Isla de las Muñeca, neboli Ostrov panenek.</p>

Strašlivý rekord

Město: Pluckley
Kde: Velká Británie

V roce 1989 měla Guinnessova kniha rekordů speciální stránku věnovanou nejděsivějším britským vesnicím a hrdým držitelem prvenství v této kategorii se stala obec Pluckley. Tamní občané se totiž údajně setkávali s více než dvanácti různými přízraky: Na přilehlé farmě z 15. století například strašil duch farmáře, který se zastřelil, následován duchem záhadného pobodaného muže a zkrvaveného vojáka. Kostelem prý procházela bílá i rudá paní a křižovatka zvaná Děsivý roh neboli Fright Corner získala své jméno podle přízračného muže rozsekaného mečem. Novináři, kteří se do Pluckley za duchy vypravili, však obvykle odjížděli s nepořízenou a Guinnessova kniha nakonec kontroverzní položku stáhla. 

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Čím více je mozek osvětlený, tím méně jsou aktivní oblasti mozku spojované se strachem a úzkostí.

Noční můry, spojené s hrůznými pocity, se dostavují zpravidla ve „snové“ fázi REM spánku a po probuzení si je člověk jasně pamatuje.

Raci červení (Procambarus clarkii) se nejenže báli dalších elektrických šoků, ale navíc podobně jako člověk příznivě reagovali na podané léky, zaměřené na potlačení úzkosti.

Vyvolávání ďábla bylo ve středověku prakticky synonymem pro jakoukoliv černou magii.

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Ačkoliv podle statistik zločinnost v USA klesá, lidé se cítí méně bezpečně než před deseti lety.

Naprostá většina pacientů má potíže s jednou ze čtyř skupin podnětů. Jsou to zvířata (myši, hmyz, pavouci, hadi), prostředí či přírodní jevy (voda, výšky, bouřky), situace (pobyt ve stísněných prostorách), krev či zranění (například strach z injekcí, medicínských zákroků a podobně).

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

Strach z pavouků je velmi běžný