strom

Plody kaštanovníku jsou chráněny velmi pichlavým obalem. Jedna tobolka ukrývá vždy dva až tři plody a při dozrání obal obvykle puká čtyřmi podélnými švy.

Starší než pyramidy

Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká (Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.

Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!

Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)

Kozy do neobyčejných výšek vyšplhají po nakloněném kmeni.

Polník jasanový patří mezi významné podkorní škůdce jasanů a jím napadené stromy jsou odsouzeny k rychlému zániku. K úplnému odumření stromu dochází obvykle po třech letech.

Dub virginský (Quercus virginiana) známý jako Andělský strom, roste na Janově ostrově (John´s Island) u pobřeží Jižní Karolíny. Na ostrově o rozloze 220 km² žije 14 000 lidí.

Rod šácholan obsahuje kolem stovky, převážně tropických a subtropických druhů. Jedná se o stromy či keře s jednoduchými, střídavými, celokrajnými a poměrně velkými listy. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou oboupohlavné s větším množstvím tyčinek. Prodloužené květní lůžko nese jednotlivé nesrostlé plodolisty. Z nich se vytvářejí zajímavé plody (souplodí) dužnatých či zdřevnatělých měchýřků, které připomíná šišky jehličnanů. Měchýřky v době zralosti praskají a uvolňují se z nich obvykle červená semena, která dlouho visí na bílých nitkách. (foto: Flickr, Katja Schulz, CC BY 2.0)

Žaludy jsou vítanou a výživnou pochoutkou pro mnohé lesní tvory. V kuchyni a medicíně je ale využívali i indiáni a naši předkové.

Na podzim se jinany velmi pěkně vybarví do žluta. Vpravo plod jinanu dvoulaločného.

Malí medvědi hnědí umí lézt na stromy velmi obstojně, dospělí jedinci ne. Jiné druhy medvědů (baribal, medvěd malajský, které v Česku ale určitě nepotkáte) ovšem šplhání bravurně zvládají i v dospělosti.

Vlevo památný platan javorolistý v Podzámecké zahradě v Kroměříži, vpravo ořešák černý v zámecké zahradě v Kravařích. (foto: Wikimedia Commons, Michal Klajban + Jitka Erbenová CC BY-SA 3.0)

Procesí housenek v oblasti Mont Bastide

Úchvatné a něžné mandloňové květy.