Mimořádně jasná galaxie GLASS-z12 (ve výřezu) na snímku dalekohledu Jamese Webba. Podle vědců tato galaxie existovala již zhruba 350 milionů let po Velkém třesku. (foto: NASA, ESA, CSA, Tommaso Treu (UCLA), CC BY 4.0)
Teplotní anomálie na mapě reliktního záření s průměrnou teplotou 2,725 K představují jen ±0,0002 K. Dané odchylky tvoří obraz prvotních hustotních nehomogenit.
Cílem projektu CREDO je zapojit uživatele chytrých telefonů do detekce specifických částic – fotonů vzniklých při rozpadu superhmotných částic v raném vesmíru. Právě tyto detekce by mohly poskytnout odpovědi na otázky kolem tajemné skryté hmoty.
Viditelná látka utváří mlhoviny, stálice, hvězdokupy i vzdálené galaxie. Snímek zachycuje také „chuchvalce“ temných mlhovin, jež se rozprostírají před vzdáleným hvězdným pozadím a oproti skryté látce je lze snadno pozorovat.
V modrých vláknech spojujících (oranžové) galaxie se ukrývají vzácné kapsy panenských plynů – pozůstatků Velkého třesku, které „neznečistily“ hvězdné exploze (viditelné jako kruhové rázové vlny kolem některých oranžových bodů)
Snímek, který pořídil kosmický dalekohled HST, zobrazuje kupu galaxií MACS J1149.5+2223. Vložený záběr získaný pomocí radioteleskopu ALMA zachycuje velmi vzdálenou galaxii MACS1149-JD1, kterou pozorujeme tak, jak vypadala před 13,3 miliardami let.