Velký třesk

Teplotní anomálie na mapě reliktního záření s průměrnou teplotou 2,725 K představují jen ±0,0002 K. Dané odchylky tvoří obraz prvotních hustotních nehomogenit.

Cílem projektu CREDO je zapojit uživatele chytrých telefonů do detekce specifických částic – fotonů vzniklých při rozpadu superhmotných částic v raném vesmíru. Právě tyto detekce by mohly poskytnout odpovědi na otázky kolem tajemné skryté hmoty.

Viditelná látka utváří mlhoviny, stálice, hvězdokupy i vzdálené galaxie. Snímek zachycuje také „chuchvalce“ temných mlhovin, jež se rozprostírají před vzdáleným hvězdným pozadím a oproti skryté látce je lze snadno pozorovat.

Spirální galaxie BRI 1335-0417 na snímku soustavy ALMA. Spirální galaxie BRI 1335-0417 vznikla v době, kdy bylo vesmíru asi 1,4 miliard let

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Nafouknutí během inflace odpovídá situaci, kdy by se objekt velký 1 nm prakticky okamžitě zvětšil do průměru 10,6 ly.

Měsíc zřejmě za svůj vznik vděčí obří katastrofě.

V modrých vláknech spojujících (oranžové) galaxie se ukrývají vzácné kapsy panenských plynů – pozůstatků Velkého třesku, které „neznečistily“ hvězdné exploze (viditelné jako kruhové rázové vlny kolem některých oranžových bodů)

Vývoj vesmíru od Velkého třesku až do současnosti. Šipka naznačuje směr plynutí času

Osud vesmíru je stále nejasný

Snímek, který pořídil kosmický dalekohled HST, zobrazuje kupu galaxií MACS J1149.5+2223. Vložený záběr získaný pomocí radioteleskopu ALMA zachycuje velmi vzdálenou galaxii MACS1149-JD1, kterou pozorujeme tak, jak vypadala před 13,3 miliardami let.