10. 02. 2023Poslední z dugongů
Dugong indický (Dugong dugon) je jediným žijícím zástupcem svého rodu. Má stejně jako všichni ostatní žijící zástupci řádu sirén vřetenovité tělo a žádnou hřbetní ploutev nebo zadní končetiny. Přední pádlovité končetiny mu pomáhají manévrovat. Dospělé kusy jsou zřídka delší než 3 metry a jejich hmotnost obvykle nepřesahuje 420 kilogramů. Největší zaznamenaný dugong byl však 4,06 metru dlouhý a vážil víc než tunu. Samičky jsou menší než samci. Navzdory dlouhověkosti rodí samice jen párkrát za život. Mezi jednotlivými potomky je odstup 2,5 až 7 let. Novorozenci jsou už přes metr dlouzí a váží kolem 30 kilogramů. Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. (foto: Shutterstock)
07. 10. 2022Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)
27. 08. 2022Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování. (foto: Shutterstock)
28. 02. 2022Lov kostaky císařem Claudiem v přístavu v Ostii.
26. 01. 2022Černobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
19. 12. 2021Dnes žije v Red Bay jen 169 lidí, ale v 16. století šlo o hlavní centrum evropských velrybářů.
04. 11. 2021Hrbáči s velkými křídly
Keporkaka lze snadno rozeznat podle až pětimetrových prsních ploutví, od nichž se odvozuje i jeho latinské jméno Megaptera neboli „velké křídlo“. Z hrbolků na jejich hranách a na hlavě vyrůstají vousky, jež zvířeti zřejmě slouží k orientaci v kalných vodách, kde nemůže využít zrak. Pro keporkaky je charakteristický zpěv, který se u nich projevuje ze všech velryb nejvýrazněji. V tropických vodách zpívají v době páření pouze samci, jednotlivé nápěvy se stále opakují a mohou trvat i víc než deset minut. Je pravděpodobné, že čím delší a hlubší zpěv, tím víc samec demonstruje svoji sílu.
29. 01. 2021Obrovské velryby jižní se živí drobnými korýši a larvami, které filtruje přes kostice. Většinou se při hledání potravy potápí jen do hloubky 10–20 metrů a často jsou tak k vidění na mořské hladině.
31. 07. 2020Dříve se soudilo, že ve Středomoří velryby černé a plejtváci šedí nikdy nežili – teď víme, že je zde vyhubili Římané.
25. 02. 2020Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu.
03. 05. 2019Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) dosahuje délky přes 33 metrů a hmotnosti 190 tun.
06. 04. 2019Předkové dnešních velryb dokázali před 43 miliony let přeplavat do jižní Ameriky.
29. 07. 2018Lama guanako patří k největším divoce žijícím suchozemským zvířatům Jižní Ameriky.
11. 07. 2018Samci většinou dorůstají velikosti 6–8 metrů a hmotnosti přes šest tun. Největší zaznamenaný samec byl 9,8 metrů dlouhý a vážil více než 10 tun. Samičky jsou menším z obou pohlaví (5–7 m, 3–4 tuny).
06. 02. 2018Manty obrovské pokojně filtrují maličký plankton
25. 07. 2017
