velryba

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

07. 10. 2022

Nejčtenejší


Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování. (foto: Shutterstock)

27. 08. 2022

Lov kostaky císařem Claudiem v přístavu v Ostii.

28. 02. 2022

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

26. 01. 2022


Reklama

Dnes žije v Red Bay jen 169 lidí, ale v 16. století šlo o hlavní centrum evropských velrybářů.

19. 12. 2021

Hrbáči s velkými křídly

Keporkaka lze snadno rozeznat podle až pětimetrových prsních ploutví, od nichž se odvozuje i jeho latinské jméno Megaptera neboli „velké křídlo“. Z hrbolků na jejich hranách a na hlavě vyrůstají vousky, jež zvířeti zřejmě slouží k orientaci v kalných vodách, kde nemůže využít zrak. Pro keporkaky je charakteristický zpěv, který se u nich projevuje ze všech velryb nejvýrazněji. V tropických vodách zpívají v době páření pouze samci, jednotlivé nápěvy se stále opakují a mohou trvat i víc než deset minut. Je pravděpodobné, že čím delší a hlubší zpěv, tím víc samec demonstruje svoji sílu.

04. 11. 2021

Obrovské velryby jižní se živí drobnými korýši a larvami, které filtruje přes kostice. Většinou se při hledání potravy potápí jen do hloubky 10–20 metrů a často jsou tak k vidění na mořské hladině.

29. 01. 2021

Dříve se soudilo, že ve Středomoří velryby černé a plejtváci šedí nikdy nežili – teď víme, že je zde vyhubili Římané.

31. 07. 2020

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

25. 02. 2020

Předkové dnešních velryb dokázali před 43 miliony let přeplavat do jižní Ameriky.

06. 04. 2019

Reklama

Lama guanako patří k největším divoce žijícím suchozemským zvířatům Jižní Ameriky.

29. 07. 2018

Samci většinou dorůstají velikosti 6–8 metrů a hmotnosti přes šest tun. Největší zaznamenaný samec byl 9,8 metrů dlouhý a vážil více než 10 tun. Samičky jsou menším z obou pohlaví (5–7 m, 3–4 tuny). 

11. 07. 2018

Manty obrovské pokojně filtrují maličký plankton

06. 02. 2018
25. 07. 2017
31. 05. 2017

<p>Druh „osamělé velryby“ se zatím nepodařilo přesně určit. Pravděpodobně se ovšem jedná o plejtváka obrovského.</p>

08. 05. 2017

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907